Evropské akcie v pátek i za celý týden oslabily, cenné papíry Novo Nordisk v závěru týdne spadly o skoro 21 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,96 % na 501,78 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,18 % na 8 090,68 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,53 % na 19 863,38 bodu a francouzský CAC 40 odevzdal 0,37 % a skončil na 7 267,09 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se vedle akcií společnosti Novo Nordisk (-20,72 %) nedařilo ani cenným papírům firem Telecom Italia (-3,67 %) nebo Danske Bank (-2,56 %). V pusu naopak skončily akcie podniků Delivery Hero (+3,77 %), TAG Immobilien (+3,15 %) či Hays (+2,69 %).

Novo Nordisk slibovala, že pacienti užívající její experimentální lék na hubnutí CagriSema za 68 týdnů ztratí na váze v průměru nejméně 25 %, výsledek byl ale "jen" 22,7 %. Řada analytiků v této souvislosti upozorňuje, že trh neočekával nic jiného než absolutní úspěch, a dodává, že reakce investorů je přehnaná.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 2,76 %, FTSE 100 se snížil o 2,60 %, DAX přišel o 2,55 % a CAC 40 odevzdal 1,82 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Odboráři a vedení německého automobilového koncernu Volkswagen se podle zdrojů listu Handelsblatt dohodli na opatřeních, která by měla ušetřit čtyři miliardy eur. S kompromisem teď musí souhlasit představenstvo, předsednictvo dozorčí rady a grémium zaměstnanců. Podle Handelsblattu stále není vyloučeno, že jednání nakonec ztroskotají. O kompromisu jednaly odbory IG Metall a vedení Volkswagenu od pondělí.
• Ruská centrální banka v pátek překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu na 21 %. Analytici očekávali, že ji o dva procentní body zvýší. Centrální banka se domnívá, že dosavadní opatření povedou ke zmírnění inflace, uvedla v dnešním sdělení. Inflaci prohlubují také vládní výdaje na válku proti Ukrajině. Rozhodnutí přichází v době, kdy centrální bankéře za zvyšování sazeb kritizuje řada vlivných podnikatelů, včetně magnátů blízkých Kremlu, uvedla agentura Reuters.
• Evropská unie a Švýcarsko se po měsících náročných vyjednávání dohodly na úpravě svých obchodních vztahů. Kompromis, který šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a švýcarská prezidentka Viola Amherdová podle agentury Reuters ocenily, reaguje mimo jiné na obavy alpské konfederace z masového přistěhovalectví z unie a věnuje se i příspěvkům, které Švýcarsko jako nečlenská země do unijního rozpočtu odvádí.
• Německo: Index výrobních cen v listopadu meziročně stoupl o 0,1 % (odhad: -0,3 %, říjen: -1,1 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,5 % (odhad: +0,3 %, říjen: +0,2 %).
• Spojené království: Maloobchodní tržby v listopadu meziročně vzrostly o 0,5 % (odhad: +0,8 %, říjen: +2 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,2 % (odhad: +0,5 %, říjen: -0,7 %).
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v prosinci podle předběžných dat klesl na -14,5 bodu (odhad: -14 bodů, listopad: -13,7 bodu).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Desítka členských zemí Evropské unie včetně Česka, Polska či pobaltských států navrhuje zavést sankce na vývoz ruských kovů, zejména hliníku. Zmíněné země to píší v dopise, kde zmiňují kovy jako největší exportní příjem Moskvy vedle fosilních paliv, informovala v pondělí agentura Reuters. EU v pondělí schválila patnáctý balíček sankcí za ruskou agresi proti Ukrajině a další má být hotov do únorového třetího výročí ruského vpádu do sousední země.
• Britská vláda schválila prodej firmy International Distribution Services (IDS), která je vlastníkem britské pošty Royal Mail, firmě EP Group českého miliardáře Daniela Křetínského. Vyplývá to z pondělního oznámení vlády. Křetínský už měl část IDS pod kontrolou, cena zbylého podílu činí zhruba 3,6 miliardy liber. To celý podnik ohodnocuje asi na 5,3 miliardy liber včetně dluhu. Převzetím IDS Křetínský získává Royal Mail.
• Dánská farmaceutická společnosti Novo Nordisk investuje 8,5 miliardy dánských korun (28,5 miliardy Kč) do výstavby nového závodu ve městě Odense, zaměří se tam na výrobu léků pro vzácná onemocnění. Podnik to oznámil v pondělní tiskové zprávě.
• Téměř třetina německých podniků předpokládá, že se jejich hospodářská situace v příštím roce zhorší. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí zveřejnil hospodářský institut Ifo. Jen každý osmý německý podnik se domnívá, že se jeho situace v roce 2025 zlepší. Organizace Creditreform navíc předpověděla, že počet insolvencí v německém firemním sektoru po letošním výstupu na nejvyšší úroveň od roku 2015 bude v příštím roce pokračovat v růstu.
• Itálie: Meziroční inflace harmonizovaná s metodikou výpočtů EU v listopadu podle finálních dat vzrostla na 1,5 % (flash: 1,6 %, říjen: 1 %).
• Spojené království: Kompozitní PMI v prosinci podle předběžných dat S&P Global zůstal na 50,5 bodu (odhad: 50,7 bodu), PMI pro sektor služeb vzrostl na 51,4 bodu (odhad: 51 bodů, listopad: 50,8 bodu), výrobní PMI klesl na 47,3 bodu (odhad: 48,2 bodu).
• Eurozóna: Kompozitní PMI v prosinci podle předběžných dat S&P Global vzrostl na 49,5 bodu (listopad: 48,3 bodu), PMI pro sektor služeb na 51,4 bodu (odhad: 49,5 bodu, listopad: 49,5 bodu), výrobní PMI zůstal na 45,2 bodu (odhad: 45,3 bodu).
• Německo: Kompozitní PMI v prosinci podle předběžných dat S&P Global vzrostl na 47,8 bodu (listopad: 47,2 bodu), PMI pro sektor služeb na 51 bodů (odhad: 49,3 bodu, listopad: 49,3 bodu), výrobní PMI klesl na 42,5 bodu (odhad: 43,1 bodu).
• Francie: Kompozitní PMI v prosinci podle předběžných dat S&P Global vzrostl na 46,7 bodu (listopad: 45,9 bodu), PMI pro sektor služeb na 48,2 bodu (odhad: 46,4 bodu, listopad: 46,9 bodu), výrobní PMI klesl na 41,9 bodu (odhad: 43 bodů).
• Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci opět zhoršila. Hodnota indexu, který ji sleduje, se snížila na 84,7 bodu ze zpřesněné listopadové hodnoty 85,6 bodu. Uvedl to v úterý německý hospodářský institut Ifo, který index sestavuje. Podle něj je to nejnižší hodnota od května 2020. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali prosincovou hodnotu indexu na 85,6 bodu.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku se v prosinci nečekaně zlepšila, uvedl v úterý německý hospodářský institut ZEW. Jeho index důvěry se zvýšil na 15,7 bodu z listopadových 7,4 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters naopak odhadovali, že index klesne na 6,5 bodu.
• Švýcarská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Poukázala v této souvislosti na zpoždění hospodářského oživení v Evropě. Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti v úterý uvedl, že hrubý domácí produkt Švýcarska se v letošním roce zvýší o 0,9 %, v září letošní růst odhadoval na 1,2 %.
• Spojené království: Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce října zůstala v souladu s odhady na 4,3 %, počet zaměstnaných se zvýšil o 173 tisíc (předchozí období: +253 tisíc).
• Eurozóna: Obchodní bilance v říjen skončila přebytkem 6,8 miliardy eur (odhad: +11,7 miliardy eur, září: +11,6 miliardy eur, revidováno z +12,5 miliardy eur).
• Inflace v zemích Evropské unie v listopadu vzrostla na 2,5 % z říjnových 2,3 %. Ve středu to uvedl statistický úřad Eurostat. Inflace v České republice podle jeho dat činila 3,1 %, a zvýšila se tak z tří procent v říjnu. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom poprvé dodala zkapalněný zemní plyn (LNG) do Itálie. S odkazem na data společnosti LSEG o tom ve středu informovala agentura Reuters. Gazprom, který má v Rusku monopol na vývoz plynu sítí potrubí, zkapalněný plyn dodal z přístavu Portovaja na pobřeží Baltského moře. Zatímco dodávky plynu potrubím do evropských zemí od roku 2022 kvůli válce na Ukrajině prudce klesly, dodávky LNG po moři jsou na vzestupu.
• Majitel britského deníku The Guardian prodal firmě Tortoise Media sesterský list The Observer, který je nejstarším nedělníkem na světě. O kroku fondu The Scott Trust ve středu informuje web Guardianu. Cenu transakce firmy nezveřejnily, uhrazena ale bude kombinací akcií a hotovosti.
• Počet primárních veřejných nabídek akcií (IPO) letos na celém světě klesl o deset procent. Celkem na burzu vstoupilo 1 215 společností, které získaly 121,1 miliardy dolarů, což představuje meziroční pokles o čtyři procenta. Podle agentury APA to vyplývá z údajů poradenské společnosti EY.
• Italská banka UniCredit zvýšila podíl v německém rivalovi Commerzbank zhruba na 28 %. Učinila tak pomocí derivátových smluv, oznámila ve středu na svém webu. Podle agentury DPA tak sílí pravděpodobnost, že dá největší italská banka druhému největšímu finančnímu domu v Německu nabídku na převzetí. Postup UniCredit, která dříve zdůrazňovala, že před německými parlamentními volbami ohlášenými na únor další kroky v této záležitosti nechystá, ve středu znovu kritizovala německá vláda.
• Míra inflace v Británii v listopadu vzrostla na 2,6 % z říjnových 2,3 %. Ve středu to uvedl britský statistický úřad. Inflace je tak nejvyšší od března a je vysoko nad 2% cílem britské centrální banky. Inflace ve službách, kterou centrální banka považuje za klíčové měřítko inflace domácího původu, pak zůstala na pěti procentech.
• Eurozóna: Stavební výroba v říjnu meziročně vzrostla o 0,2 % (odhad: -0,2 %, září: -2 %).
• Britská centrální banka na prosincovém měnověpolitickém jednání potvrdila nastavení úrokových sazeb, hlavní zůstává na 4,75 %. Pro zachování sazby hlasovalo šest členů měnového výboru, tři zvedli ruku pro redukci sazeb. Čekalo se, že sazby beze změny podpoří osm členů výboru, zatímco jeden bude pro jejich snížení. Guvernér centrální banky Andrew Bailey uvedl, že je zapotřebí pokračovat v opatrném přístupu k uvolňování měnové politiky. "Vzhledem ke zvýšené nejistotě v ekonomice se nemůžeme závazně vyjádřit k tomu, kdy a v jakém rozsahu budeme sazby v příštím roce snižovat," dodal.
• Česká národní banka (ČNB) na prosincovém měnověpolitickém jednání přerušila cyklus snižování úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazbu měnová autorita potvrdila na 4,00 %. Příští zasedání podle guvernéra Aleše Michla zůstávají otevřená, analytici předpokládají, že se příští rok ČNB vrátí k uvolňování měnové politiky.
• V Německu je teď méně firem než loni, které mají problém obsadit volná pracovní místa kvůli nedostatku zaměstnanců. Ukázal to průzkum, o jehož výsledcích ve čtvrtek informovala Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Jinak celkem odolný trh práce začíná pociťovat dopady hospodářského útlumu.
• Důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku se zlepšila. Ukázal to průzkum, který ve čtvrtek zveřejnily instituty GfK a NIM. Index spotřebitelské důvěry na leden vzrostl na -21,3 bodu z mírně revidovaných -23,1 bodu v prosinci, což byla nejnižší úroveň od května. Analytici očekávali mírnější zlepšení, a to na -22,5 bodu.
• Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až 4 % a za dva roky 8 %, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. V úvodu svého čtvrtečního vystoupení před novináři, přenášeném v přímém přenosu ruskými televizemi, Putin připustil vysokou inflaci blížící se 10 %.
• Francouzský antimonopolní úřad vyměřil 12 výrobcům a prodejcům domácích spotřebičů pokuty v celkovém objemu 611 milionů eur za dohody o cenách. Úřad o tom informoval ve čtvrteční tiskové zprávě. Mezi pokutovanými jsou mimo jiné výrobci domácích spotřebičů Electrolux, Whirlpool, LG a Miele.
• Švýcarsko: Obchodní bilance v listopadu skončila přebytkem 4 miliardy CHF (říjen: 6 miliard CHF).
• Eurozóna: Běžný účet v říjnu po sezónním očištění skončil přebytkem 26 miliard eur (odhad: +33,5 miliardy eur, září: +37 miliard eur).

Zdroj: CNBC