Evropské akcie v pátek i za celý týden posílily. Od začátku roku přidávají přes 6 %

V pátek STOXX Europe 600 stoupl o 0,13 % na 539,53 bodu (během dne stanovil nové intradenní maximum 542,09 bodu), britský FTSE 100 se zvýšil o 0,31 % na 8 673,96 bodu, německý DAX si připsal 0,02 % na 21 732,05 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,11 % na 7 950,17 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se v pátek dařilo mimo jiné akciím Verallia (+11,11 %), Smiths Group (+10,78 %) nebo Hexagon (+8,95 %). V minusu naopak den zakončily cenné papíry firem Electrolux (-5,34 %), Merck KGaA (-3,37 %) či Elis (-2,66 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 zpevnil o 1,78 %, FTSE 100 přidal 2,02 %, DAX se zvýšil o 1,58 % a CAC 40 si připsal 0,28 %.

Za první měsíc roku STOXX Europe 600 přidal 6,29 %, FTSE 100 se zvýšil o 6,13 %, DAX si připsal 9,16 % a CAC 40 zpevnil o 7,72 %.

Důvody pro uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady jsou podle Trumpa tři, a sice masová nelegální migrace a pašování drog včetně fentanylu z těchto zemí a hluboké obchodní deficity Spojených států s nimi. Prezident varoval, že cla mohou být v budoucnu ještě navýšena. Mexiko i Kanada už dříve avizovaly, že na případná americká cla odpoví vlastními protiopatřeními.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt České republiky podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu loni stoupl o procento. V posledním loňském čtvrtletí se zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 1,6 %. Celoroční růst HDP podpořily vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měla především tvorba hrubého kapitálu. Vývoj hrubé přidané hodnoty podpořila hlavně skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl.
• Německá meziroční inflace zůstala v lednu na 2,8 %, ukázala předběžná data statistického úřadu Destatis. Jedná se o poslední klíčový ekonomický údaj před únorovými volbami. Meziměsíčně harmonizovaný index spotřebitelských cen klesl o 0,2 %, přičemž inflace v eurozóně v prosinci byla na úrovni 2,4 %.
• Německo: Maloobchodní tržby v prosinci meziročně stouply o 1,8 % (odhad: +2,5 %, listopad: +2,9 %), meziměsíčně se snížily o 1,6 % (odhad: +0,2 %, listopad: -0,1 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v lednu meziročně stoupl o 4,1 % (odhad: +4,3 %, prosinec: +4,7 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,1 % (odhad: +0,3 %, prosinec: +0,7 %).
• Německo: Nezaměstnanost v prosinci v souladu s odhady stoupla o desetinu procentního bodu na 6,2 %, počet lidí bez práce stoupl o 11 tisíc (odhad: +14 tisíc, listopad: +10 tisíc).

Výsledková sezóna

• Švýcarský farmaceutický gigant Novartis oznámil 16% růst tržeb za čtvrté čtvrtletí, překonal odhady analytiků, ale celoroční výsledky nesplnily jeho vlastní prognózy. Klíčovým tahounem růstu byly léky Entresto a Cosentyx.
• Německý finanční dům Commerzbank v pátek zveřejnil čtvrtletní hospodářské výsledky a oznámil rekordní roční zisk a nový program zpětného odkupu akcií. Banka tím reaguje na rostoucí tlak ze strany italské UniCredit, která zvažovala její akvizici.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Americká automobilka Tesla podala žalobu na Evropskou unii kvůli clům na dovoz elektromobilů z Číny, čímž se připojila k německé BMW a čínským výrobcům. O žalobě informovala agentura Reuters s odkazem na dokumenty podané k Soudnímu dvoru Evropské unie. Cla byla zavedena Evropskou unií na podzim loňského roku.
• Podíl firem s rizikovou úrovní dluhu v Rusku se v roce 2024 zdvojnásobil, což by mohlo letos vést k nárůstu bankrotů. Tato varování přichází od předního think tanku TsMAKP, který upozorňuje na negativní vliv vysoké inflace a zpomalujícího hospodářského růstu.
• Podnikatelská nálada v Německu se v lednu zlepšila. Hodnota indexu, který ji sleduje, se zvýšila na 85,1 bodu z prosincových 84,7 bodu. Oznámil to v pondělí německý hospodářský institut Ifo, který index sestavuje. Analytici přitom pro leden očekávali hodnotu indexu 85,4 bodu.
• HSBC plánuje ukončit své aktivity v oblasti fúzí a akvizic a kapitálových trhů v Evropě, Velké Británii a USA. Banka se chce zaměřit na posílení svých operací v Asii a na Blízkém východě.
• Německá ekonomika čelí vážné krizi, varuje Svaz německého průmyslu (BDI). Očekává se, že ekonomika v roce 2025 klesne o 0,1 %. Pokud dojde k poklesu potřetí v řadě, stane se tak poprvé od znovusjednocení země v roce 1990.
• Irská ekonomika v čtvrtém čtvrtletí roku 2024 zaznamenala mezikvartální pokles o 1,3 %, což je nejhlubší propad za rok. V předchozím čtvrtletí HDP stoupl o 3,5 %. Na vině je především slabost průmyslu ovládaného nadnárodními společnostmi. Přesto za celý rok ekonomika vzrostla o 0,3 %, meziročně pak o 6,3 %, což je nejvyšší tempo expanze od roku 2022.
• Německá letecká společnost Lufthansa vede jednání se španělským dopravcem Air Europa o možném získání menšinového podílu. Air Europa hledá finanční prostředky na splacení půjček ve výši 475 milionů eur, které jí během pandemie poskytla španělská vláda.
• Německá automobilka Volkswagen a její čínští partneři diskutovali o možnosti investic do továren v Německu. Generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume potvrdil probíhající rozhovory, ale zdůraznil, že zatím nebyla přijata konkrétní rozhodnutí.
• Maďarská centrální banka na úterním měnověpolitickém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Další vývoj inflace podle jejího vyjádření vyžaduje udržování utaženější měnové politiky.
• Evropská komise ve středu představila takzvaný Kompas konkurenceschopnosti, první klíčovou iniciativu tohoto mandátu, která poskytuje strategický rámec pro posílení konkurenceschopnosti EU. Cílem je učinit z Evropy místo, kde vznikají a jsou uváděny na trh budoucí technologie, služby a ekologické produkty, přičemž se zároveň stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
• Norsko zaznamenalo historicky nejvyšší zisk svého suverénního investičního fondu, který v roce 2024 vydělal 2,5 bilionu norských korun (222,4 miliardy dolarů). Hlavním tahounem byly technologické akcie, především díky boomu umělé inteligence. Fond spravovaný Norges Bank Investment Management se na konci roku vyšplhal na hodnotu 19,7 bilionu korun.
• Důvěra spotřebitelů v německou ekonomiku se zhoršila. Ukázal to průzkum, který ve středu zveřejnily instituty GfK a NIM. Index spotřebitelské důvěry na únor klesl na -22,4 bodu z mírně revidovaných -21,4 bodu v prosinci. Analytici očekávali zlepšení, a to na -20 bodů.
• Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) ve snaze podpořit evropskou ekonomiku znovu snížila úrokové sazby. Základní sazbu podle očekávání zredukovala o čtvrt procentního bodu na 2,90 % a depozitní sazbu posunula na 2,75 % z 3,00 %. Prezidentka ECB Christine Lagardeová se na tiskové konferenci věnovala mimo jiné nejistotám v mezinárodním obchodu.
• Bitcoin v rezervách centrálních bank, jejichž šéfové zasedají v radě guvernérů Evropské centrální banky, nemá místo. Ve čtvrtek to v reakci na dotaz novinářů na tiskové konferenci po zasedání Evropské centrální banky řekla její prezidentka Christine Lagardeová. Šéfka měnové autority eurozóny zdůraznila, že rezervy centrálních bank v každé situaci musí být likvidní a bezpečné, a rovněž poznamenala, že by neměly být zatíženy aktivy, která mohou potenciálně být spojována s kriminálními aktivitami či praním peněz.
• Hrubý domácí produkt eurozóny se v posledním loňském čtvrtletí mezikvartálně nezměnil. Ve čtvrtek to v rychlém odhadu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Výsledek překvapil, čekal se růst HDP tempem 0,1 %, a je výrazně horší ve srovnání s třetím kvartálem, kdy se HDP mezičtvrtletně zvýšil o 0,4 %. Meziročně hrubý domácí produkt eurozóny vzrostl o 0,9 %, tedy stejně jako v třetím čtvrtletí, avšak tempo růstu mírně zaostalo za očekáváním ekonomů (1 %).
• Německá ekonomika v posledním loňském čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,2 %, což je horší výsledek, než očekávali analytici. Ti předpovídali pokles o 0,1 %. V meziročním srovnání hrubý domácí produkt klesl o 0,2 %. Předběžné údaje zveřejnil ve čtvrtek německý statistický úřad Destatis.
• Index ekonomické nálady v eurozóně sestavovaný Evropskou komisí v lednu podle finálních údajů vzrostl na 95,2 bodu z prosincových 93,7 bodu. Index důvěry v průmyslu se zvýšil na -12,9 bodu (prosinec: -14,1 bodu) a index důvěry ve službách vzrostl na 6,6 bodu (prosinec: 5,7 bodu, revidováno z 5,9 bodu). Index spotřebitelské důvěry se zvýšil na -14,2 bodu (prosinec: -14,5 bodu).
• Ruské banky za rok 2024 vykázaly rekordní zisk 4 biliony rublů (40,7 miliardy USD), oznámila centrální banka. Finanční sektor se zotavil ze sankcí díky vysokým úrokovým sazbám a solidnímu růstu úvěrů. Centrální banka však varuje, že v roce 2025 zisky klesnou kvůli rostoucím úvěrovým rizikům a klesajícím maržím.
• Eurozóna: Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla v souladu s odhady na 6,3 % (listopad: 6,2 %, revidováno z 6,3 %).
• Německo: Index dovozních cen v prosinci meziměsíčně vzrostl o 0,4 % (odhad: +0,3 %, listopad: +0,9 %) a meziročně se zvýšil o 2 % (odhad: +1,9 %, listopad: +0,6 %).
• Švýcarsko: Obchodní bilance v prosinci skončila přebytkem 3,49 miliardy CHF (listopad: 6,111 miliardy CHF, revidováno z 5,424 miliardy CHF).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší evropský nízkonákladový dopravce Ryanair dosáhl ve třetím čtvrtletí fiskálního roku 2025 zisku po zdanění 149 milionů eur, což výrazně překonalo očekávání analytiků ve výši 60 milionů eur. Společnost ale opět snížila svůj cíl přepravovaných cestujících na fiskální rok končící v březnu 2026. Důvodem jsou přetrvávající zpoždění v dodávkách letadel Boeing.
• Výsledky SAP za rok 2024: Zisk na akcii 4,53 EUR (meziročně: +22 %), provozní zisk 8,15 miliardy EUR (meziročně: +25 %), tržby 34,2 miliardy EUR (meziročně +10 %), tržby z cloudu 29,8 miliardy EUR (meziročně: +11 %).
• Švédská skupina Volvo ve středu oznámila slabší než očekávaný provozní zisk za čtvrté čtvrtletí, ale zároveň výrazný nárůst objednávek. Akcie firmy reagovaly růstem o 3,5 % a dosáhly nového 52týdenního maxima.
• Výsledky Akzo Nobel za rok 2024: Provozní zisk 917 milionů EUR (meziročně: -11 %), upravený zisk EBITDA 1,48 miliardy EUR (meziročně: +3 %). Společnost očekává v roce 2025 upravený zisk EBITDA 1,55 miliardy EUR.
• Výsledky Nokia v 4Q: Upravený provozní zisk 1,142 miliardy EUR (odhad: 952 milionů EUR), tržby 5,983 miliardy EUR (odhad: 5,751 miliardy EUR, meziročně: -10,5 %). Společnost navrhla dividendu v souladu s očekávání 0,14 EUR na akcii.
• Výsledky Sanofi za rok 2024: Zisk na akcii 7,12 EUR, tržby 41,1 miliardy EUR. Společnost navrhla dividendu 3,92 EUR na akcii a plánuje zpětný odkup akcii za 5 miliard EUR.
• Výsledky Roche Holding za rok 2024: Čistý zisk 9,19 miliardy CHF (2023: 12,36 miliardy CHF), zisk na akcii 18,80 CHF (odhad: 18,59 CHF, 2023: 18,57 CHF), tržby 60,5 miliardy CHF (odhad: 60,41 miliardy CHF). Společnost navrhne dividendu 9,7 CHF na akcii.
• Výsledky STMicroelectronics ve 4Q: Zisk na akcii 0,37 USD (meziročně: -67,5 %), čisté tržby 3,32 miliardy USD (meziročně: -22,4 %). Společnost očekává za první čtvrtletí tržby 2,51 miliardy USD (meziročně: -27,6 %) a pokles hrubé marže na 33,8 %.
• Výsledky CaixaBank v 4Q: Čistý zisk 1,54 miliardy EUR (odhad: 1,41 miliardy EUR), čistý úrokový výnos 2,74 miliardy EUR (odhad: 2,71 miliardy EUR). Banka oznámila zpětný odkup akcií za 500 milionů EUR.
• Švédský prodejce oděvů H&M za rok 2024 vykázal provozní zisk 17,3 miliardy SEK při očekávání 17,2 miliardy SEK. Celoroční tržby v místní měně vzrostly o 1 % na 234,58 miliardy SEK.
• Britský ropný gigant Shell oznámil výrazný pokles ročního zisku, který ovlivnily vyšší odpisy průzkumu, nižší obchodní marže a slabší ceny ropy v posledních třech měsících roku. Společnost nicméně oznámila 4% zvýšení dividendy na akcii a spustila další program zpětného odkupu akcií za 3,5 miliardy dolarů, který by měl být dokončen během následujících tří měsíců.
• Čistý zisk Deutsche Bank za čtvrté čtvrtletí dosáhl 106 milionů eur, což výrazně zaostalo za očekáváním analytiků 282,39 milionu eur.  Za celý rok dosáhl čistý zisk 2,698 miliardy eur, což je o 36 % méně než v roce 2023.

Zdroj: CNBC