Trump hrozí Evropě 50% cly, o víkendu zatím couvl. Co by nové tarify znamenaly pro Česko?
V pátek trhy rozvířila zpráva o tom, že Donald Trump není spokojen s vývojem obchodních rozhovorů s Evropskou unií. Pohrozil plošným clem ve výši 50 % na dovoz zboží z EU od 1. června. V neděli se s Ursulou von der Leyenovou dohodl na prodloužení doby na vyjednávání do 9. července.
Z dosavadních jednání nebylo příliš jasné, jaké jsou přesně požadavky americké strany. Zdá se ale, že je Donald Trump přesvědčen, že Evropa brání vstupu amerických výrobků na trh kombinací vyšších cel a daně z přidané hodnoty. Tento argument věcně nedává velký smysl, protože - jak upozorňuje EU - rozdíl ve vzájemné celní zátěži je zhruba 1 procentní bod a evropská DPH zhruba odpovídá americké dani z obratu. Tomu odpovídá i nízká ochota evropské strany dělat Donaldu Trumpovi velké ústupky.
Jedním z cílů Donalda Trumpa mohlo být v rámci obchodní politiky Evropskou unii rozdělit (tak trochu ve stylu Vladimira Putina) a vyjednávat individuálně s jednotlivými zeměmi. Zdá se ale, že zatím se děje pravý opak a evropské země si dávají velký pozor, aby reagovaly jednotně. Není tedy vyloučené, že z oboustranné neústupnosti nebude rychlá cesta ven. Již o víkendu ale Donald Trump prodloužil dobu na vyjednávání do 9. července.
Vzájemná 50% cla by byla skutečně velice vysoká. Vedle citelných přímých obchodních dopadů by zásadně zvýšila nejistotu. Pokud by ale podobně jako v případě Číny došlo k brzkému snížení, nemusely by "škody" v našich odhadech výrazně narůstat.
Delší platnost 50% cel by byla pro celou evropskou ekonomiku včetně Česka výrazným zásahem. Podle prvních propočtů bychom odhady kumulativních negativních dopadů na českou ekonomiku byli nuceni zvýšit ze současného zhruba 1 % HDP pravděpodobně minimálně na 2,5-3 % HDP (za roky 2025 a 2026). Vzhledem k dobrému startu do roku 2025 by Česko sice mohlo i v tomto extrémnějším scénáři těsně uniknout recesi, nejistota spojená s odhady dopadů takto výrazné obchodní eskalace je ale ohromná.
