Evropské akciové indexy v pátek převážně vzrostly, celý obchodní týden ale pro ně byl ztrátový

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 0,13 % na 536,53 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,27 % na 23 350,55 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,48 % na 7 589,66 bodu. V minusu ale skončil index londýnské burzy FTSE 100, klesl o 0,20 % na 8 774,65 bodu.

Dařilo se mimo jiné akciím TUI (+6,46 %), Carnival (+3,99 %) nebo Airbus (+3,55 %). Naopak pod nulou skončily Carl Zeiss Meditec (-5,51 %), Skanska (-3,36 %) či Zealand Pharma (-3,18 %).

Za týden STOXX Europe 600 klesl o 1,54 %, FTSE 100 se snížil o 0,86 %, DAX odevzdal 0,70 % a CAC 40 přišel o 1,24 %.

Na trzích zůstává značné napětí kvůli izraelsko-íránskému konfliktu, který trvá už týden. Izrael získal de facto plnou kontrolu nad íránským vzdušným prostorem a pokračuje v útocích na íránská jaderná zařízení a místa spojená s vývojem a výrobou balistických raket. V posledních dnech nejistotu dále umocňovala nejednoznačná vyjádření prezidenta USA Donalda Trumpa stran toho, jestli se Spojené státy do útoků na Írán přímo zapojí. Izrael USA vyzývá k útoku speciální bombou na jaderný provoz ve Fordo, který je ukrytý hluboko pod zemí a konvenčními zbraněmi, kterými disponuje Izrael, jej není možné zničit.

Cena severomořské ropy Brent se v pátek krátce před 18.00 SELČ pohybovala kolem 76,40 USD za barel. Před začátkem izraelských útoků na Írán byla pod 70 USD za barel. Nejistotu na trh s ropou vnáší hlavně riziko zablokování Hormuzského průlivu, který proudí asi pětina světových dodávek ropy.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Automobilka Audi, luxusní značka koncernu Volkswagen, uvažuje o vybudování nového závodu ve Spojených státech jako součást širší strategie, jak reagovat na rostoucí obchodní tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Informaci přinesl německý magazín Spiegel s odvoláním na interní zdroje ze společnosti.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červnu podle předběžných dat klesl na -15,3 bodu (odhad: -14,5 bodu, květen: -15,2 bodu).
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v květnu meziročně klesly o 1,3 %. Čekal se naopak jejich růst tempem 1,7 % po dubnovém 5% růstu. Meziměsíčně tržby maloobchodníkům spadly o 2,7 %. To je rovněž výsledek pod očekáváním ekonomů (-0,5 %) i pod dubnovým údajem (+1,3 %).
• Výrobní ceny v Německu v květnu meziročně klesly o 1,2 %. To je v souladu s očekáváním a výraznější pokles, než v dubnu (-0,9 %). Meziměsíčně se index výrobních cen snížil o 0,2 % (odhad: -0,3 %, duben: -0,6 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská unie zvažuje, že Spojeným státům nabídne dohodu o 10% clu na veškerý export do USA. Podle deníku Handelsblatt by se tím mohla vyhnout výrazně vyšším clům, která Spojené státy plánují uvalit na automobily, léky nebo elektroniku. Nabídka by podle evropských činitelů byla časově omezená a podmíněná.
• Když britská ministryně financí Rachel Reevesová loni na podzim představila rozpočet s navýšením výdajů o 70 miliard liber financovaným vyšším zadlužením a výběrem vyšších daní, slíbila, že půjde o jednorázové opatření. Tvrdila, že další zvyšování daní ani dluhu nepřijde. Dnes je ale situace jiná. Reevesová se snaží držet svých "železných" fiskálních pravidel a zároveň chce financovat posílení veřejných služeb v nejistém ekonomickém prostředí. Fiskální prostor ministerstva financí je ovšem omezený a hrozí, že se zcela vyčerpá kvůli slabším příjmům z daní, vyšším úrokům ze státního dluhu a slabšímu růstu HDP.
• Důvěra investorů v Německu v červnu vzrostla více, než se očekávalo, uvedl v úterý ekonomický výzkumný institut ZEW. Jeho index ekonomického sentimentu stoupl z květnových 25,2 bodu na 47,5 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters přitom předpokládali hodnotu pouze 35 bodů.
• Globální poptávka po ropě bude růst až do konce desetiletí, a to přesto, že v Číně, která je světově největším dovozcem suroviny, poptávka dosáhne vrcholu už v roce 2027. Napsala to Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• Primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti Autodoc má ohodnotit německého on-line prodejce autodílů až na 2,4 miliardy eur. Akcie mají být investorům nabídnuty za 58 až 61 eur za kus. Stávající akcionáři podniku plánují v IPO prodat cenné papíry v hodnotě 383 až 403 milionů eur.
• Evropský obranný technologický startup Helsing v úterý oznámil, že získal v novém investičním kole 600 milionů eur. Vedoucím investorem je Prima Materia, investiční společnost založená generálním ředitelem Spotify Danielem Ekem a Shakilem Khanem, raným investorem do této populární hudební aplikace. Ek je zároveň předsedou představenstva společnosti Helsing. Do investičního kola se zapojili také stávající investoři Lightspeed Venture Partners, Accel, Plural, General Catalyst a Saab a nový investor BDT & MSD Partners.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 %. Potvrdila to finální zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. Inflace je tak pod 2% cílem ECB. Naposledy byla inflace pod 2 % loni v září, tehdy sestoupila na 1,7 %, avšak už v říjnu se tempo růstu cen vrátilo právě na 2 %.
• Meziroční inflace ve Spojeném království dosáhla v květnu 3,4 %, což odpovídá očekávání ekonomů. Původní údaj za duben byl upraven z 3,5 % na 3,4 % kvůli chybě v dani z vozidel. Jádrová inflace (bez energií, potravin, alkoholu a tabáku) v květnu klesla na 3,5 % z dubnových 3,8 %.
• Finanční dům TSB vzbudil zájem o akvizici ze strany svých větších konkurentů NatWest a Santander, napsal web televize CNBC s odkazem na informaci španělského finančního portálu Vozpopuli. Podle zdrojů Vozpopuli se očekává, že NatWest učiní nabídku ve výši 2,3 miliardy eur.
• Eurozóna: Běžný účet v dubnu skončil přebytkem 19,3 miliardy eur (březen: +60,1 miliardy eur).
• Bank of England ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 4,25 %, tři z devíti členů výboru však podpořili snížení sazby o čtvrt procentního bodu s odkazem na zhoršující se podmínky na trhu práce. Ty dokládají nejnovější údaje o nárůstu nezaměstnanosti na nejvyšší úroveň od roku 2021 a zpomalení růstu mezd.
• Centrální banka Turecka ponechala na červnovém zasedání základní úrokovou sazbu na úrovni 46 %, což odpovídá očekávání trhu. Rozhodnutí přichází po nečekaném dubnovém zvýšení sazby o 350 bazických bodů, které mělo za cíl stabilizovat tureckou liru po prudkém oslabení v důsledku politického napětí.
• Ruská ekonomika podle ministra hospodářství Maxima Rešetnikova čelí reálnému riziku recese, které lze odvrátit pouze prostřednictvím změn v měnové politice. Ve čtvrtek to uvedl na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, tradiční vlajkové lodi ruské investiční diplomacie.
• Švýcarská národní banka ve čtvrtek podpořila návrhy vlády na posílení stability finančního systému země vůči budoucím krizím - mimo jiné prostřednictvím dodatečných kapitálových požadavků na bankovního giganta UBS.
• Eurozóna: Stavební výroba v dubnu meziročně stoupla o 3 % (březen: -1,3 %), meziměsíčně se zvýšila o 1,7 % (březen: -0,2 %).
• Švýcarská centrální banka podle očekávání na červnovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu na nulu. Analytici se shodují, že je značně pravděpodobné, že ještě letos sazby kvůli slabým inflačním vyhlídkám klesnou pod nulu.

Zdroj: CNBC