ČEZ navýšil výhled, čeká letos očištěný zisk až 30 miliard korun. Do roku 2030 chce investovat 400 miliard

Provozní výnosy společnosti v pololetí meziročně stouply o čtyři procenta na 167,5 miliardy korun a EBITDA jí vzrostl o sedm procent. ČEZ převzal firmu GasNet loni v létě a jeho výsledky jsou započítávány od září, takže loňské první pololetí ještě bylo bez jejího příspěvku.

Zisk před zdaněním ČEZ klesl o 15 % na 39,6 miliardy, čistý zisk se snížil o 22 % na 16,5 miliardy a očištěný čistý zisk klesl o 21 % na 16,7 miliardy. Tento vývoj byl dán hlavně zaúčtováním odpisů v celkovém objemu 28,4 miliardy proti loňským 17,9 miliardy korun. Týkaly se mimo jiné právě GasNetu nebo uhelných aktiv.

Výroba je stabilní, pozvolna roste

Výroba elektřiny v prvním pololetí byla meziročně vyšší o 6 %, dosáhla 25,7 TWh. Výroba z jaderných zdrojů se meziročně zvýšila o 6 % na 15,5 TWh, zatímco výroba z obnovitelných zdrojů spadla o 17 %. Tento pokles byl dán rokem 2024, který byl mimořádně silný díky příznivým přírodním podmínkám. Celkově výroba z jaderných a obnovitelných zdrojů byla v prvních šesti měsících letošního roku meziročně vyšší o 3 % a dosáhla 17,1 TWh.

Vyskočila tuzemská výroba energie z uhlí (na 7,2 TWh z 6,4 TWh v loňském prvním pololetí) i produkce elektřiny ze zemního plynu (na 1,3 TWh z 0,9 TWh), a to díky využití příznivých tržních podmínek.

Za celý letošní rok očekává ČEZ nárůst výroby v jaderných elektrárnách a z obnovitelných zdrojů o 5 % na 35,2 TWh, naopak v uhelných a plynových zdrojích vyhlíží pokles výroby o 4 % na 16,5 TWh.

Zlepšený výhled a investiční plány

Celkově příznivé první pololetí ČEZ vedlo ke zlepšení celoročního výhledu. Zatímco dosud management za celý rok čekal EBITDA 127-132 miliard korun a očištěný čistý zisk 25–⁠⁠⁠⁠⁠⁠29 miliard, nově hovoří o EBITDA 132–⁠⁠⁠⁠⁠⁠137, respektive očištěném zisku 26–⁠⁠⁠⁠⁠⁠30 miliard. Zlepšený výhled podporují vysoké prodejní ceny vyrobené elektřiny, nižší provozní náklady nebo vyšší výnosy z distribuce a připojovací poplatky.

"Zejména výroba z jaderných zdrojů si vede dobře, společnost zvýšila výhled na rok 2025 přibližně o 4 % u EBITDA i upraveného čistého zisku. Zajištěné ceny pro roky 2026–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2028 vzrostly, ČEZ si zajistil solidní dodatečné objemy za relativně vysoké ceny. Ocenění akcií ČEZ ovšem není nízké, což je důvod našeho opatrného dlouhodobého postoje k tomuto titulu," napsal analytik Petr Bártek z České spořitelny.

Podle analytika z Komerční banky Bohumila Trampoty nový cíl ČEZ pro očištěný čistý zisk naznačuje možnost vyplacení dividendy až 44,50 Kč na akcii (při 80% výplatním poměru), což by teď odpovídalo hrubému dividendovému výnosu 3,6 %.

Vyhlídky společnosti podporují i velké plány v oblasti investic. Významně ČEZ investuje v oblasti transformace teplárenství, kde už vstoupil do realizační fáze. "Definovali jsme technická řešení a termíny ve všech lokalitách. Celkové plánované investice v letech 2025–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2030 přesahují 400 miliard Kč," říká šéf energetické skupiny Daniel Beneš.

V červenci společnost oznámila plán na stavbu větrného parku s výkonem 115 MW v Ralsku. "Na výstavbu obnovitelných zdrojů (větrných a fotovoltaických zdrojů a akumulace) máme do roku 2030 připravených až 40 miliard. Největší solární parky by měly vyrůst na územích dolů a na výsypkách v okolí současných elektrárenských areálů v severních Čechách, zejména kolem elektráren Prunéřov a Tušimice, kde plánujeme postavit výrobu s výkonem v řádu stovek megawattů," doplňuje finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Investicím pomůže i konec windfall tax

Už příští rok také společnost pocítí úlevu v podobě konce daně z mimořádných zisků (windfall tax) zavedené v roce 2022 s platností od ledna 2023 v souvislosti s prudkým růstem cen energií po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Letos v prvním pololetí záloha na windfall tax dosáhla 15 miliard korun, loni za celý rok na dani ČEZ odvedl 32,1 miliardy.

"Prostředky, které po konci windfall tax nebudou odvedeny, budou využity v rámci investičního programu, který si klade za cíl zásadně proměnit a modernizovat naše výrobní portfolio do konce této dekády. Samozřejmě budou probíhat také investice mimo výrobu, například v oblasti distribuce nebo ESCO aktivit," popisuje šéf financí ČEZ Martin Novák.

V rámci zajišťování tržních rizik výroby měl ČEZ v Česku ke konci června pro rok 2026 předprodáno 31,6 TWh elektrické energie za průměrnou cenu 95 eur/MWh, pro rok 2027 asi 18,6 TWh elektřiny za cenu 83 eur/MWh a pro rok 2028 přes 7 TWh elektřiny za 74 eur/MWh.

Společnost za sebou má měsíce plné důležitých událostí. V květnu ČEZ prodal státu 80% podíl ve společnosti Elektrárna Dukovany II, která má na starost stavbu dvou nových dukovanských bloků. "Přímé zapojení státu je nejen logické, ale i nezbytné s ohledem na budoucí udržení finanční stability projektu i ČEZ," uvedl tehdy Daniel Beneš.

V červnu byla podepsána smlouva mezi Elektrárnou Dukovany II a korejskou KHNP o dostavbě Dukovan poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření Krajského soudu v Brně, které podpisu smlouvy bránilo.

Dále ČEZ v červenci dokončil investici do britského vývojáře modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR, a získal tak v podniku podíl 20 %. Právě Rolls-Royce SMR má zajistit stavbu prvního českého modulárního reaktoru v temelínské elektrárně.

Loni ČEZ hospodařil s očištěným čistým ziskem 31,8 miliardy korun. Z tohoto výsledku vyplatil dividendu 47 korun na akcii. Dohromady to dělalo přes 25 miliard, což odpovídá 80 % upraveného zisku.

Zdroj: ČEZ