Dávali jste loni pozor? Trhy investorům nabídly několik cenných lekcí

1. Ani špatné načasování investice nemusí shodit finální bilanci

Jednou z největších obav investorů je, že vstoupí na trh v ten nejhorší možný okamžik. To se loni stalo lidem, kteří nakupovali krátce před jarní korekcí vyvolanou americkou celní politikou. Nakonec se ale potvrdilo, že ti, kdo jsou trpěliví a disciplinovaní, se krátkodobé volatility nemusí obávat. I ti, kdo nakupovali těsně před korekcí, odešli z roku 2025 se ziskem.

Tato zkušenost potvrzuje starou pravdu, že čas je nejsilnější zbraní investorů. I když krátkodobě mohou registrovat ztráty, dlouhodobě trhy, které jsou fundamentálně zdravé, rostou. Ti, kdo investují pravidelně a dlouhodobě, tak v naprosté většině případů dosahují lepších výsledků než ti, kdo se snaží trh časovat a ostatní přechytračit.

2. Ne každý "signál" něco signalizuje

Knihy o investování popisují stovky ukazatelů, které by měly spolehlivě indikovat budoucí tržní vývoj. Nálada investorů, valuace, vývoj měnových kurzů, změny v měnové politice, to vše má podle různých teorií ukazovat, do čeho v příštích měsících a čtvrtletích investovat a čemu se naopak obloukem vyhnout.

Jenže každý faktor je potřeba posuzovat v kontextu celkového dění, protože ekonomická realita je mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá. Analytici své predikce s oblibou doprovázejí latinským ceteris paribus, tedy za jinak stejných podmínek.

Problém je, že stejné podmínky nejsou prakticky nikdy. Investor, který se upne na jeden konkrétní ukazatel a podle něj dělá zásadní rozhodnutí, tak riskuje, že přehlédne důležité souvislosti a dopadne špatně. Loni se hodně mluvilo o tom, že velká koncentrace amerického akciového trhu (historicky extrémní váha několika největších firem v indexech) je rizikem, jak ale ukazují data za asi čtyři a půl dekády, třeba právě koncentrace trhu toho o jeho budoucí výkonnosti mnoho neříká.

---

Investiční lekce do roku 2026

3. Vysoké valuace nemusejí znamenat konec rally

Loňský rok potvrdil, že "drahé" akcie mohou vždy být ještě "dražší". Historicky sice platí, že nadprůměrné valuace často předznamenávají slabší výnosy, najdeme ale spoustu výjimek. Před deseti lety třeba predikovaly cyklicky očištěné ukazatele období nízkých výnosů, realita ale nemohla být odlišnější.

Podobně i před pěti lety byly trhy považované za extrémně nadhodnocené, přesto se hodnota indexu S&P 500 od té doby téměř zdvojnásobila. A teď je trh v obdobné situaci. Podle Shillerova P/E jsou americké akcie skoro nejdražší v historii a na trhu není nouze o predikce, že akcie v příští dekádě výkonností nebudou stačit na dluhopisy. Jenže pravda je, že ukazatele jako P/E nebo P/S samy o sobě nejsou spolehlivým indikátorem dalšího vývoje cen akcií.

Tržní prostředí se mění a stejně tak fungování firem (naposledy výrazně v souvislosti s AI a vyhlídkami na růst produktivity). Investoři nekupují současnost, ale vyhlídky, takže "drahé" je relativní.

4. Akcie mohou posilovat i v prostředí ekonomické nejistoty

Obavy z vývoje světového hospodářství v souvislosti s novou americkou celní politikou si vybraly daň i na akciovém trhu. Ale jak se brzy ukázalo, prvotní reakce investorů byly přehnané. Potvrdilo se, že akcie, stojí-li hospodaření společností na pevných základech, dokážou po překonání prvotních obav posilovat i v prostředí nejistého ekonomického vývoje.

Ekonomika může být krátkodobě zasažená nepříznivými zprávami, pokud je ale strukturálně zdravá, nakonec se dokáže vypořádat prakticky se vším. A jelikož investoři – jak už bylo řečeno – kupují zítřek, ne dnešek, bývají nakonec zpravidla korekce trhu vyvolané náhlým přílivem nejistoty tou nejlepší příležitostí k nákupům.

Zdroj: A Wealth of Common Sense