Evropské akciové indexy v pátek i za celý týden klesly
Obchodování na hlavních západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech a ztrátový byl pro indexy i celý uplynulý týden. Závěr týdne přinesl sérii ekonomických dat, mimo jiné inflační zprávy z řady zemí.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,64 % na 550,14 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,32 % na 9 187,34 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,57 % na 23 902,21 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,76 % a den zakončil na 7 703,90 bodu.
Nedařilo se akciím JD Sports Fashion (-4,08 %), BE Semiconductor Industries (-3,88 %) nebo Pernod Ricard (-3,19 %). V plusu uzavřely cenné papíry firem Puma (+3,92 %), SalMar (+3,27 %) či Rheinmetall (+3,18 %).
Za týden STOXX Europe 600 klesl o 1,99 %, FTSE 100 se snížil o 1,44 %, DAX odepsal 1,89 % a CAC 40 odevzdal 3,34 %. Náladu na pařížské burze ovlivňovala hrozba pádu vlády premiéra Françoise Bayroua.
Francouzský premiér Françoise Bayrou svolal na 8. září hlasování o důvěře vládě v souvislosti s návrhem škrtů ve výši zhruba 44 miliard eur, které mají snížit deficit veřejných financí. Tři hlavní opoziční strany už oznámily, že vládu nepodpoří, což zvýšilo obavy z politické krize v zemi. Podle analytiků je pravděpodobnost pádu vlády značná a francouzská aktiva začínají odrážet vyšší politické riziko.
Za celý srpen STOXX Europe 600 přidal 0,74 % a FTSE 100 posílil o 0,60 %, zatímco DAX se snížil o 0,68 % a CAC 40 přišel o 0,88 %.
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- V Itálii letos několik velkých bankovních převzetí ztroskotalo na odporu akcionářů nebo zásahu vlády. Podle analytiků však konsolidační tlak v tamním finančním sektoru i nadále přetrvává.
- Ministerstvo hospodářství Dánska čeká letos růst HDP země jen o 1,4 % místo původně odhadovaných 3 %. Revize souvisí se zhoršenými vyhlídkami farmaceutického sektoru, zejména společnosti Novo Nordisk, a s dopady amerických cel.
- Maloobchodní tržby v Německu se v červenci meziměsíčně snížily o 1,5 %. To je nejprudší pokles od srpna 2023. Meziročně vzrostly o 1,9 %, ale růst výrazně zpomalil proti červnovému tempu.
- Inflace ve Francii v srpnu klesla na 0,9 %, a dostala se tak pod odhady analytiků. Na slabší tempo růstu cen působily hlavně služby.
- Meziroční inflace ve Španělsku v srpnu dosáhla 2,7 %, stejně jako v červenci, a byla tak mírně pod tržními očekáváními. Stabilitu vývoje zajistilo zdražení pohonných hmot, které vyvážilo slabší růst cen potravin a elektřiny.
- Meziroční inflace v Itálii v srpnu klesla na 1,6 % z červencových 1,7 %. Tempo růstu cen zůstává nízké v porovnání s historickým průměrem.
- Míra nezaměstnanosti v Německu v srpnu zůstala na 6,3 %, což odpovídalo očekáváním trhu. Počet lidí bez práce se ale snížil o 9 tisíc na 2,96 milionu.
- Česká ekonomika v druhém čtvrtletí vzrostla mezikvartálně o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. Zpřesněný odhad ČSÚ ukázal vyšší dynamiku, než uváděl původní odhad.
- Růst spotřebitelských cen v Německu v srpnu zrychlil na 2,1 %, zatímco analytici čekali tempo 2 %. Vyplývá to z předběžných dat úřadu Destatis.
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Podnikatelská nálada v Německu se v červenci zlepšila. Hodnota jejího indexu dosáhla 89 bodů po 88,6 bodu v červenci. To je nejvyšší úroveň od dubna 2024. Zlepšení bylo způsobeno především silnějšími obchodními očekáváními.
- Akcie Pumy během pondělního obchodování výrazně zpevnily poté, co agentura Bloomberg uvedla, že německý výrobce sportovní obuvi a oblečení může být připravován k prodeji. Společnost na dotazy CNBC bezprostředně nereagovala a oficiální vyjádření zatím neposkytla.
- Výrobní ceny ve Španělsku v červenci meziročně vzrostly o 0,3 %. Jejich růst tedy zvolnil z 0,8 % v červnu.
- V německém automobilovém sektoru za 12 měsíců zaniklo přes 51 tisíc pracovních míst. To odpovídá zhruba 7 % celé pracovní síly. Podle nové analýzy společnosti EY jsou hlavními důvody propad zisků, slabší zahraniční poptávka, rostoucí čínská konkurence a obchodní politika USA.
- Pojišťovnická skupina VIG kupuje společnost MOLDASIG. V pondělí VIG vyhrála veřejnou aukci a získala 80 % akcií firmy. Po této investici se VIG stane lídrem na moldavském trhu s podílem přibližně 30 %. Očekává se, že transakce bude dokončena v nadcházejících dnech.
- Index spotřebitelské důvěry ve Francii se v srpnu snížil na 87 bodů z předchozích 88 bodů, zatímco trh očekával růst na 90 bodů. Jedná se o nejnižší hodnotu od října 2023.
- Německý energetický koncern RWE nevidí důvod k odpisu projektu Community Offshore Wind v USA v účetní hodnotě 800 milionů eur. Výstavba zatím nezačala, podle vedení společnosti je projekt pozastaven.
- Spotřebitelská nálada v Německu podle ukazatele GfK před zářím klesla na -23,6 bodu z revidovaných -21,7 bodu před měsícem. Tržní konsenzus počítal s hodnotou -22 bodů. Jde o nejslabší výsledek od letošního dubna.
- Automobilka Stellantis se dohodla s odbory na prodloužení režimu zkrácené pracovní doby v historickém závodě Mirafiori v Turíně až do konce ledna. Cílem je snížit mzdové náklady v době slabé poptávky po vozech vyráběných v Itálii.
- Evropský automobilový trh se v červenci zotavil, když registrace nových osobních aut vzrostly meziročně o 7,4 % na více než 914 tisíc vozů. Tahouny růstu byly Německo a Španělsko, zatímco ve Francii a Itálii došlo k poklesu.
- Německý zbrojařský koncern Rheinmetall spustil provoz nové továrny v severním Německu, která se má stát největším muničním závodem v Evropě. Podle šéfa firmy Armina Pappergera je nutné rychle navýšit výrobu, aby se Evropa vyrovnala ruské kapacitě.
- Tržby francouzského koňakového průmyslu se za uplynulý rok snížily o 13 %. Odvětví zasáhl pokles poptávky po prémiových řadách a prudký propad vývozu do Číny, jednoho z klíčových trhů.
- Generální ředitel BMW Oliver Zipse varoval, že automobilový průmysl čeká přeskupení a výrobci si nemohou dovolit chyby. Firma sází na novou plně elektrickou řadu Neue Klasse, jejíž první model představí příští týden na autosalonu v Mnichově.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Rakouské pojišťovnické společnosti Vienna Insurance Group (VIG) v prvním pololetí meziročně vzrostl zisk z pojišťovacích aktivit o 19 % na 696,1 milionu eur. Na úrovni zisku před zdaněním společnost vykázala výsledek 604,2 milionu eur po 481 milionech eur za první polovinu roku 2024. Čistý zisk společnosti pak v období od ledna do června stoupl na 386,7 milionu eur z 351,7 milionu.
Zdroj: CNBC