Dostupnost bydlení jako jedno z hlavních témat voleb. Zůstane u slibů a představ?
Češi si tento týden vyberou, kdo je bude v dalších letech zastupovat v Poslanecké sněmovně. Z předvolebních debat politiků i zveřejněných programů je zřejmé, že jedním z hlavních témat kampaně je cenová dostupnost bydlení. A není divu.
Na pořízení standardního vlastnického bydlení v Česku podle srovnávací studie Deloitte vynaložíme v Česku 13,3násobek průměrné roční mzdy, v Praze je to 15násobek. V obou případech jde o globálně jedny z nejhorších výsledků na světě.
Problémem není jen vlastnické bydlení, ale často možnost najít rozumný nájem. Celorepublikově sice nájemné víceméně kopíruje průměrnou mzdu (v posledních letech 6-7% růst ročně), domácnosti v nájmu už si ale často nemohou dovolit dát za bydlení o moc větší část svých příjmů.
ČSOB
V nejžádanějších lokalitách v čele s Prahou se ale podle zpráv realitních kanceláří výrazně zhoršuje dostupnost nájemního bydlení. O jeden byt se přetahuje násobně více zájemců než na začátku končícího volebního období.
Bydlení v ČR: Doporučení OECD
OECD
Právní rámec
OECD
Územní plánování
OECD
Financování a daň z nemovitostí
Pokud se nic nezmění, může míra růstu nájmů do budoucna ve velkých městech v čele Prahou převyšovat míru růstu průměrné mzdy a vést k přílivu těch, co "na to mají", a odlivu těch ostatních. To by vedlo k ještě výraznější koncentraci vysokopříjmových skupin ve velkých městech, a to zejména na úkor klasické "střední třídy". A to pravděpodobně není něco, co by bylo z celospolečenského hlediska žádoucí.
Jak z toho ven? Problém je na první pohled v nedostatečné nabídce vlastnického i nájemního bydlení v místech, kde lidé chtějí bydlet. Jde zejména o větší centra s atraktivními pracovními příležitostmi (Praha, Brno, Hradec Králové). Většina řešení vedoucích k rozpohybování nabídky (nové výstavby) ale bohužel není příliš rychlá a jednoduchá, a proto je politici buď nechávají ležet stranou, nebo si na nich v horším případě "vylámou zuby" (snaha o zrychlení stavebního řízení, digitalizace státní správy, kvalitnější územní plánování, rozvoj dopravní infrastruktury, reforma daně z nemovitostí). Méně či více konkrétní doporučení nám v tomto směru opakovaně dávají i mezinárodní instituce, naposledy před pár týdny OECD.
Politici často při neschopnosti řešit problém na straně nabídky sklouznou k jednoduché podpoře poptávky, například skrze dotované půjčky domácnostem (letošní předvolební programy jsou jich plné). Tato rychlá řešení bohužel mohou nadělat více škody než užitku. Potíž je v tom, že domácnosti vybavené dotacemi mohou šroubovat ceny bytů i nájmů ještě výše, a tak jediné, co se změní, nebude dostupnost bydlení, ale velikost státního dluhu.
Dvojnásobné ceny nemovitostí do 10 let
