Inflace v eurozóně vzrostla, ECB ale může zůstat v klidu

Z hlediska nastavení měnové politiky je pro Evropskou centrální banku standardně důležitější vývoj jádrové inflace. Ta zůstala meziročně na 2,3 %. To indikuje nadále lehce zvýšené cenové tlaky, zejména v sektoru služeb (3,2 %), zatímco inflace v oblasti zboží zůstává celkově utlumená (0,8 %).

Tříměsíční inflační momentum ukazuje, že cenová dynamika ve službách zvolnila na 2,4 %, v posledních měsících je ale časová řada relativně rozkolísaná. Výhledově nicméně očekáváme postupné zmírnění cenových tlaků ve službách kvůli zpomalujícímu růstu mezd v eurozóně, což se bude nejrychleji projevovat právě ve službách náročných na lidskou práci.

Co čekat v příštích měsících? Vyhlížíme říjnový pokles inflace směrem ke 2 % a na přelomu roku opětovně lehké podstřelení inflačního cíle centrální banky. K tomu dopomohou levnější energie v kombinaci se silnějším eurem, které zlevňuje veškeré dovážené zboží. Jádrová inflace podle nás bude mít určitou setrvačnost, zejména v roce 2026 by se ale měl začít silněji projevovat efekt chladnoucího trhu práce, respektive návratu růstu mezd k přirozené úrovni.

Zářijové zvýšení inflace v eurozóně proto nepřeceňujeme, ostatně podobně jako centrální bankéři ve Frankfurtu. ECB na svém posledním zasedání celkem jasně signalizovala, že je spokojená se současným nastavením úrokových sazeb a rozhodně se nikam nežene. Jinými slovy, laťka pro další snížení sazeb je nastavená relativně vysoko. A třebaže možnost finálního ladění sazeb na nižší hladinu úplně nevylučujeme, daleko pravděpodobnější je z našeho pohledu stabilita depozitní sazby na 2 % i v průběhu příštího roku.

---

Radní ČNB začínají opatrně připouštět růst sazeb