Zlato prolomilo hranici 4 000 USD za unci, Goldman Sachs už cílí na 4 900 USD

Cena zlata v tomto týdnu poprvé stoupla nad 4 000 dolarů za trojskou unci. Po futures kontraktech v úterý se to ve středu "přihodilo" i na spotovém trhu. A americká investiční banka Goldman Sachs nelenila a zvedla cílovou cenu žlutého kovu pro závěr příštího roku z 4 300 na 4 900 dolarů za unci.
"Zvyšujeme odhad ceny zlata pro prosinec 2026 na 4 900 USD za trojskou unci. Příliv kapitálu do ETF a pravděpodobně i pokračující nákupy zlata do bilancí centrálních bank podporují růst ceny," napsali analytici z Goldman Sachs.
Za zájmem o zlato jsou různé typy nejistoty, respektive tato nejistota má několik hlavních zdrojů. Jedním jsou obavy části investorů z inflace, případně ze znehodnocování dolaru pod taktovkou americké administrativy. Dalším je geopolitický vývoj a zkušenost se zmrazením ruských dolarových aktiv po vpádu Putinovy armády na Ukrajinu, která motivuje centrální banky k omezení váhy dolaru v jejich rezervách. A pro část investorů je v prostředí klesajících sazeb méně atraktivní nakupovat bezpečné dluhopisy (navíc třeba ty americké jsou spojené s velkou mírou specifické nejistoty ohledně fiskálního vývoje v USA), a tak tito dávají přednost zlatu.
"Růst ceny zlata pokračuje navzdory oživení dolaru a obnovené opatrnosti Fedu ohledně tempa budoucího snižování úrokových sazeb. Zásadní ale je, zda vzestup ceny signalizuje trvalé změny v architektuře finančního řádu. Pokud investoři stále častěji vnímají politické i finanční systémy jako propojené a potenciálně zranitelné, argument pro držení čistě hmatatelných aktiv sílí. Posun kurzu nad 4 000 USD za unci tak nemusí být jen další cyklickou bouří, ale kolektivní revizí důvěry, suverenity a definice pojmu bezpečí. V tomto smyslu trh možná už ani nepochybuje o starém řádu, ale oceňuje ten nadcházející," říká komoditní stratég Ole Hansen ze Saxo Bank.
"Upozornil bych na to, že na trhu se zlatem se konkrétně Čína snaží změnit zaběhlá pravidla hry. Podle Bloomberg Čínská lidová banka využívá zlatou burzu v Šanghaji k tomu, aby přesvědčovala 'přátelské' země k nákupům zlata a jeho ukládání přímo na čínském území. To má posílit význam Číny v globálním finančním systému a pomoci budovat svět méně závislý na americkém dolaru a tradičních finančních centrech, jako jsou USA, Spojené království nebo Švýcarsko," upozorňuje na významný "tektonický pohyb" na trhu se zlatem Petr Novotný, zakladatel Investičního webu, investor a partner FG GROUP INVEST.
Cenu zlata ženou nahoru spekulativní nákupy
"Po zmrazení ruských rezerv v roce 2022 hledají některé země bezpečné úložiště pro své bohatství někde mimo dosah západního vlivu. Čína jim ho teď nabízí. Stále má daleko k tomu, aby nabídla likviditu a měla význam srovnatelný s tradičními centry, ale je potřeba tyto snahy vnímat," dodává Novotný. "Globální systém prochází hlubokou změnou. V takových časech mohou iracionální trendy – a jak jinak na první pohled vnímat letošní růst ceny zlata o více než 50 % – trvat mnohem déle, než by napovídaly konvenční analýzy. Ačkoli je růst ceny unce zlata extrémní, pohánějí jej faktory (dedolarizační snahy Číny, obavy investorů z inflace a geopolitických rizik a další), které mohou působit déle, než bychom očekávali."
Zdroj: Goldman Sachs