Povolenky ETS 2: Dopad na domácnosti by byl výrazný, zdražovalo by se napříč ekonomikou

Ponechme teď stranou, že pravděpodobná příští vláda zavedení ETS 2 u nás chce zabránit, a to včetně toho, kolik by za to český stát musel zaplatit "někde jinde". Toto celé téma Česko teprve čeká. S těmi zmíněnými stokorunami to tak každopádně být nemusí a je dobré vědět proč.

Ministerstvo životního prostředí i PwC zakládají svůj pozitivní scénář na předpokladu, že cena povolenky v systému ETS 2 zůstane v průměru okolo 45 eur díky "zastropování". "Takový strop ale v unijní legislativě vůbec neexistuje. Směrnice EU 2023/959 zavádí pouze dočasný stabilizační mechanismus, který umožňuje uvolnit dodatečné povolenky, pokud cena překročí určitou úroveň po dva po sobě jdoucí měsíce. Jde tedy jen o tlumení 'špiček', ne o garanci pevné ceny. Trh s povolenkami bude nadále řízen nabídkou a poptávkou, a velice snadno tak může dojít k výraznému zdražení," říká Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

Lidé neplatí jen topení a benzín, platili by i za vyšší náklady jinde v ekonomice

Cena povolenek se ostatně už dostala i nad 90 eur. Tvrzení o "zajištěné ceně 45 eur" je proto sice politicky srozumitelné, ale ekonomicky nesprávné. Z hlediska očekávání domácností i firem může být dokonce kontraproduktivní, protože vzbuzuje dojem, že stát nebo Evropská unie mají schopnost trh nějak trvale fixovat.

Podle autorů analýzy je odhadovaný dopad ETS 2 na výdaje domácností pouze 200 až 400 korun měsíčně. "Tento výpočet ale stojí na velice úzkém výběru položek – vytápění uhlím a plynem, pohonné hmoty – a hodnotí jen přímý dopad na výdaje 'průměrné domácnosti!. Jenže v ekonomice typu České republiky se většina dopadů projevuje nepřímo, především přes nákladovou inflaci v dopravě, průmyslu, zemědělství a logistice," upozorňuje Míšek.

Česká ekonomika je malá, otevřená a zhruba ze 78 % závislá na silniční dopravě. Každé zvýšení ceny pohonných hmot se tak násobí v dodavatelských řetězcích – od stavebnictví přes potraviny až po služby. "V praxi proto může být dopad na cenovou hladinu výrazně vyšší, než naznačuje model od PwC. Problémem navíc je, že analýza vůbec nepracuje s takzvaným druhým kolem inflace, tedy s přenosem vyšších nákladů na konečné ceny. V prostředí, kde se inflace stále pohybuje kolem tří až čtyř procent, jde o významné opomenutí," dodává Míšek.

Dalším slabým místem analýzy jsou podle něj optimistické multiplikátory a ignorování kapacitních omezení české ekonomiky. Materiál tvrdí, že investice z výnosů ETS 2 mohou zvýšit HDP až o 130 miliard korun a vytvořit sto tisíc pracovních míst. "Takové výsledky ale vycházejí z takzvaných input–output multiplikátorů, které předpokládají, že ekonomika má volné kapacity a že se nová poptávka nevyvádí do zahraničí. Reálná česká ekonomika roku 2025 ale čelí nedostatku stavebních pracovníků, vysokým mzdovým tlakům a velkému importnímu podílu u mnoha zelených technologií – od tepelných čerpadel po baterie a izolační materiály. Výsledný multiplikační efekt tak bude pravděpodobně podstatně nižší a část poptávky uteče do dovozů," připomíná ekonom z Argos Capital.

Kromě toho se výnosy z ETS 2 budou rozpouštět postupně mezi roky 2026 a 2032, zatímco vyšší ceny energií se projeví prakticky okamžitě. Model s touto časovou asymetrií vůbec nepracuje. Celá komunikace ministerstva tak působí, jako kdyby Česká republika byla uzavřená ekonomika s homogenními domácnostmi. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak, regionální a sociální rozdíly jsou obrovské – na venkově, kde není alternativa k automobilu, bude dopad ETS 2 mnohem citelnější; u domácností topících uhlím nebo plynem je riziko energetické chudoby reálné i při "stropu" 45 eur za tunu CO₂; a malé firmy v dopravě nebo logistice ponesou hlavní náklady bez nároku na dotace. "Ve výsledku tak tato regulace v případě zavedení pouze zhorší socioekonomickou situaci domácností a prohloubí rozdíly. Relativně malý pozitivní dopad na 'ochranu přírody' tak může být vyvážen dalším růstem nerovnosti," uzavírá Kryštof Míšek.

Dopad na ceny bydlení: Starší domy ztratí, energeticky úsporné reality získají

Rozšíření evropského systému obchodování s emisními povolenkami na budovy a dopravu, které má vstoupit v platnost od roku 2027, zásadně promění energetiku i realitní trh. Nový systém se dotkne nejen domácností prostřednictvím vyšších cen energií a pohonných hmot, ale také hodnoty samotných bytů. Energetická náročnost budov se tak stane klíčovým faktorem, který bude rozhodovat o tržní ceně nemovitostí.

Dodavatelé plynu, uhlí a topných olejů budou muset nakupovat povolenky na každou tunu emisí CO₂, což se přímo promítne do konečných účtů domácností. Starší nezateplené domy nebo byty vytápěné plynem či uhlím se tak stanou výrazně dražšími na provoz, zatímco moderní energeticky efektivní nemovitosti s obnovitelnými zdroji budou atraktivnější.

Podle Míška lze očekávat i růst cen pohonných hmot – při ceně povolenky 50 eur za tunu CO₂ zdraží litr benzínu zhruba o 3 koruny, při 100 eur pak až o 6–7 korun. V důsledku toho se zvýší i náklady na logistiku, hromadnou dopravu a zboží. ETS 2 tak ovlivní jak každodenní výdaje domácností, tak celkové životní náklady.

Případné zavedení ETS 2 (připomínáme, že pravděpodobná příští vláda ve svém prohlášení uvádí, že je připravena systém u nás nezavést; s tím by ale byly spojeny dopady na úrovni EU, které zatím nejsou vyčíslené, mohly by ale pro Českou republiku dosahovat až stovek tisíc eur denně) pak povede k výrazné diferenciaci trhu s bydlením. Energeticky úsporné byty si díky nízkým provozním nákladům udrží hodnotu nebo dále porostou na ceně, zatímco nezateplené domy mohou ztrácet až desítky procent své tržní ceny.

"Vyšší ceny energií zvýší poplatky za provoz a vlastníci budou nuceni investovat do renovací, aby se vyhnuli vyšším účtům i poklesu tržní hodnoty. Rozdíl mezi 'zelenými' a 'hnědými' poroste, protože úsporné byty budou stále žádanější, zatímco energeticky náročné nemovitosti bez rekonstrukce se budou obchodovat s výrazným diskontem," doplňuje Míšek.

Dřevo jako materiál budoucnosti

Změny v emisním systému by se dotkly i stavebnictví. Rostoucí důraz na nižší uhlíkovou stopu a energetickou efektivitu může zvýšit zájem o přírodní materiály, zejména dřevo. "Rozšíření systému emisních povolenek na budovy zásadně promění způsob, jakým budeme o stavebních materiálech uvažovat. Dřevo má v tomto ohledu mimořádný potenciál, a to díky své nízké uhlíkové stopě, výborným izolačním vlastnostem i rychlosti montáže. Nejde jen o nové stavby, ale také o dřevěné nástavby a rekonstrukce, které mohou zlepšit energetickou bilanci stávajících objektů," říká Jiří Oslizlo, ředitel společnosti Agrop Nova.

Z ekonomického hlediska by šlo o další zásah, který v krátkodobém horizontu zvýší tlak na stavebnictví. "Zvýšená poptávka po rekonstrukcích starších domů, která by se koncentrovala na období před a těsně po případném zavedení ETS 2, skokově zvýší stavební aktivitu. Firmy nebudou stíhat, a to může vést ke zvyšování cen stavebních prací i materiálů, zejména izolací," upozorňuje Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví společnosti Deloitte.

Podle něj ale nelze očekávat náhlý propad cen starších nemovitostí. "ETS 2 nezpůsobí skokové zlevnění všech starých domů, spíše postupnou diferenciaci trhu. Lokalita zůstane klíčovým faktorem, ale energetická efektivita získá nový cenotvorný význam," doplňuje.

Zdroj: Argos Capital, Deloitte, Agrop Nova