ČNB ani v prosinci měnovou politiku neupravila. Rizika ve směru vyšší i nižší inflace hodnotí jako vyrovnaná

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, byla potvrzena na 2,50 % a lombardní, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nadále 4,50 %.

Pro spotřebitele a firmy je stabilita sazeb dobrou i špatnou zprávou zároveň. Na jednu stranu banky nebudou nuceny dále snižovat úročení vkladů, na druhou ale nebudou tlačeny ani k výraznějšímu zlevňování úvěrů.

"I když se inflace těsně na dohled přiblížila 2% cíli, ČNB je stále nespokojená s rychlým růstem cen služeb a současně i cen bytů na realitním trhu. Brzy se zřejmě bude muset ČNB postavit čelem k inflaci, která bude začínat jedničkou. Pokles cen energií totiž nerušeně pokračuje a plánované lednové odstranění poplatku za obnovitelné zdroje energie může snížit inflaci o další tři desetiny procentního bodu hned v úvodu nového roku," říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

"Finanční trhy jsou stále přesvědčeny, že dalším krokem ČNB bude zvýšení úrokových sazeb. Přitom právě inflace naznačuje, že by tomu mohlo být naopak. S jedničkovou inflací nebude až tak jednoduché držet měnovou politiku restriktivní, zvláště poté, co se ukázalo, že realitní boom současné vyšší sazby de facto ignoruje," dodal Dufek.

Guvernér Michl: Inflační efekt převedení plateb za OZE na stát budeme ignorovat

Guvernér České národní banky Aleš Michl ovšem na tiskové konferenci po prosincovém zasedání prohlásil, že ČNB nebude reagovat na inflační dopad převedení plateb za obnovitelné zdroje od spotřebitelů na stát, protože půjde o jednorázové opatření.

"ČNB sice uplatňuje tzv. výjimky z plnění inflačního cíle (například regulované ceny elektřiny či ceny potravin), ale přeci jen inflace pod 2 % může podle mě některé centrální bankéře rozhoupat k tomu, aby nakonec v roce 2026 sazby mírně snížili. Řádově o 25 až 50 bazických bodů napsal hlavní analytik ve společnosti Citfin Miroslav Novák.

Meziroční růst spotřebitelských ceny v Česku v listopadu zpomalil na 2,1 %. To byla nejnižší hodnota od dubna. Cenový vývoj podobně jako v minulých měsících výrazně ovlivnily ceny potravin. Jejich meziroční růst se zmírnil na 2,2 % a proti říjnu dokonce ceny klesly o procento.

Listopadová prognóza: Inflace příští rok klesne na 2,2 %

Podle makroekonomické prognózy zveřejněné na závěr listopadového zasedání centrální banka čeká, že inflace v Česku letos dosáhne průměrné hodnoty 2,5 %. Příští rok by růst spotřebitelských cen měl zpomalil na 2,2 %, ale už v roce 2027 zase zrychlit na 2,5 %.

Růst domácí ekonomiky by pak měl letos dosáhnout 2,3 %. Příští rok by tempo růstu mělo stoupnout na 2,4 % a v roce 2027 by se tuzemský HDP měl zvýšit o 2,8 %.

Komentář expertů z XTB

 

Zdroj: ČNB, ČSÚ