Daně v roce 2026: Stabilní sazby, nové příležitosti i vyšší nároky na firmy

Základní sazba daně z příjmů právnických osob (DPPO) zůstává i v roce 2026 na 21 %. Z původních 19 % ji navýšila předchozí vláda v rámci konsolidačního balíčku zaměřeného na snižování deficitů veřejných rozpočtů. Nová vláda nepočítá s dalším zvyšováním daňové zátěže podniků. Naopak deklaruje záměr vrátit se k původní 19% sazbě a postupně rušit vybraná opatření konsolidačního balíčku, který kromě fiskálních dopadů významně omezoval i některé daňové výjimky.

Pokud by byl prosazen návrat k 19% sazbě, lze předpokládat pokles DPPO jako příjmu státního rozpočtu o více než 20 miliard Kč. Zhruba polovina inkasa přitom pochází od subjektů spravovaných Specializovaným finančním úřadem, což jsou významné daňové subjekty s celostátní působností, jako jsou banky, pojišťovny, zajišťovny, obhospodařovatelé fondů, velké investiční fondy, penzijní společnosti a poplatníci hazardních her, a to zejména ty s vysokými obraty (nad 2 miliardy Kč). "Lze tedy konstatovat, že ze snížení by obecně těžila jak skupina velkých a regulovaných poplatníků, tak malé a střední podniky," popisuje Jiří Kappel, daňový specialista ze společnosti Moore Accounting CZ.

Zrušení limitu má rozhýbat transakční trh

Jedním z nejvýznamnějších kroků je zrušení omezení osvobození příjmů fyzických osob z prodeje obchodních podílů a cenných papírů nad 40 milionů korun, a to s účinností hned od ledna. Tento krok by měl vést k výraznému oživení transakčního trhu.

"Pro majitele firem to znamená možnost realizovat prodeje významných podílů bez dodatečné daňové zátěže, pokud splní zákonné podmínky držby. V praxi se tak otevírá prostor pro dříve odkládané prodeje rodinných podniků, vstupy strategických investorů, management buy-outů i restrukturalizace podnikových skupin," říká Kappel.

Výzkum a vývoj: Vyšší odpočty, ale i trvající rizika

Pozitivní vývoj lze očekávat i v oblasti podpory výzkumu a vývoje. Od ledna se zvyšuje daňový odpočet na 150 % vynaložených nákladů, a to až do výše 50 milionů korun. Toto opatření by mělo podpořit zejména malé a střední podniky, které v minulých letech často odrazovala intenzivní kontrolní činnost finanční správy.

Nová vláda zároveň deklaruje snahu tento institut dále zatraktivnit a motivovat firmy k investicím prostřednictvím rychlejších a efektivnějších daňových odpisů. Nadále však platí, že uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj bude odborně náročnou oblastí a bez kvalitní přípravy se firmy vystavují zvýšenému riziku daňových sporů.

Nová pravidla pro zaměstnanecké akcie a opce

Od ledna vstupují v účinnost také úpravy zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Nový, již třetí režim je cílen především na startupy a při splnění zákonných podmínek vyjímá příjmy z realizace těchto plánů z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Změna má potenciál zvýšit atraktivitu zaměstnanecké participace a usnadnit mladým firmám získávání a udržení klíčových talentů.

Rok 2026 přináší také nové administrativní povinnosti. Spuštění takzvaného jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů má sjednotit reporting vůči státní správě, zároveň ale znamená vyšší komplexitu, častější podávání údajů a potenciálně přísné sankce při pochybeních. "Ze strany menších společností a mzdových účetních je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů vnímáno jako výrazná administrativní zátěž, na kterou zatím nejsou připraveny ani všechny mzdové systémy," vysvětluje Kappel.

Další významnou změnou je náběh povinností souvisejících s takzvaným Pilířem II, který zavádí dorovnávací daně pro velké nadnárodní skupiny s cílem zajistit minimální efektivní zdanění zisků ve výši 15 %. Ačkoli se původně počítalo s dopadem už v roce 2025, první daňové povinnosti byly odloženy až na červen 2026. Zasáhne řádově 3 až 4 tisíce českých členských entit a jednotky až nižší desítky jejich mateřských společností.

Přísnější kontroly a návrat represivních nástrojů

Nová vláda avizovala i kroky, které mohou být pro poplatníky méně příznivé. Patří mezi ně zintenzivnění kontrolní činnosti finanční správy, důraz na potírání daňových optimalizací, zavedení EET 2.0 či povinné dokumentace k transakcím mezi spojenými osobami.

Odborná veřejnost v této souvislosti upozorňuje na riziko návratu k agresivnějšímu přístupu finanční správy, který byl patrný po roce 2013. Rok 2026 tak může firmám i jednotlivcům nabídnout nové příležitosti, ale zároveň přináší významná daňová a administrativní rizika.

Zdroj: MOORE Czech Republic