Grónsko a cla namířená proti spojencům: Pozor, tohle není jenom další Trumpův bizár

Evropská unie se připravuje na celní odvetu vůči Spojeným státům v hodnotě až 93 miliard eur. Evropa má přitom na stole dva nástroje. "Prvním je starý, ale účinný seznam cel připravený už loni, jehož aktivace byla odložena do 6. února, aby se předešlo obchodní válce. Druhým (a mnohem silnějším) je takzvaný anti-coercion instrument. Jde o mechanismus z roku 2023, který umožňuje omezit přístup amerických firem na jednotný trh EU," připomíná David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

"K aktivaci druhého zmíněného nástroje je potřeba pouze kvalifikovaná většina v rámci EU. Ta by se v případě bezprecedentního postupu USA asi mohla najít," myslí si Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Jinými slovy, jde Evropa může zavést vše od cel na whisky až po omezení služeb velkých technologických firem. Další zvažovanou možností při eskalaci je prodej státních dluhopisů USA nebo uzavření amerických základen.

Evropští diplomaté popisují Trumpovu taktiku bez obvyklých diplomatických kudrlinek jako "čistě mafiánské metody". Zároveň ale přiznávají, že cílem není eskalace. Strategie "mrkev a klacek" má Trumpovi nabídnout cestu ke zpomalení rozjetého vlaku a vystoupení z něj. "Ideálně už během jednání na setkání Světového obchodního fóra v Davosu tento týden. Právě tam se mají odehrát klíčové rozhovory mezi Trumpem a evropskými lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové," vyhlíží Navrátil.

Původně mělo rozhovorům dominovat téma Ukrajiny a Ruska, je ale jasné, že Grónsko přepisuje agendu. Trump své požadavky rámuje jako otázku bezpečnosti a ruské hrozby v Arktidě. Podle něj NATO selhalo a Dánsko nedokázalo ostrov ochránit. Evropané tento argument odmítají, a to nejen jako účelový, ale také jako nebezpečný precedens. Pokud by západní spojenec otevřeně nutil jiného spojence k územním ústupkům, rozpadá se základní logika poválečného uspořádání.

Paříž podle prvních reakcí tlačí na tvrdý postup a okamžité použití anti-coercion instrumentu. Berlín váhá. Většina členských států EU volí opatrnost, tedy preferuje nejprve dialog, pak až případně hrozby. Evropský parlament mezitím pozastavil hlasování o snížení cel na americké zboží. To je sice symbolický, ale jasný signál.

Reakce trhů napovídá, že nejde o marginální epizodu. Evropské akcie v úvodu pondělního obchodování ztrácely 1–2 %, zlato po víkendu zdražilo o procento a půl a stříbro o skoro čtyři procenta. Investoři čtou mezi řádky – pokud se rozpadne politická důvěra, ekonomické vazby budou následovat. "Vyhrocení obchodních vztahů USA a EU může ohrozit jinak relativně příznivé vyhlídky evropské ekonomiky. Ta je nadále podstatně citlivější na výkyvy v globálním obchodu než USA. Bylo by tedy logické, aby eskalace napětí spíše podpořila americký dolar na úkor eura, to se ale zatím příliš neděje," poznamenává Bureš.

Možná proto, že manévrovací prostor pro eskalaci konfliktu ze strany USA se zdá být omezenější. Podle Bureše minimálně třemi faktory:

• "Okno grónské příležitosti" se pro Donalda Trumpa může rychle přivírat s blížícími se volbami do Kongresu. Angažmá USA v Grónsku podporuje navíc jen čtvrtina amerických voličů.
• Další použití plošných cel pod "bezpečnostním" zákonem z roku 1977 je hra s ohněm, zvláště pokud ho Trump nasadí vůči spojencům z NATO. Nejvyšší soud by měl totiž brzy rozhodnout, zda dosavadní plošná cla (reciproční) nejsou protiprávní.
• Evropa není tak bezbranná, jak se zdá. Samozřejmě ne vojensky. Pokud bychom si odmysleli extrémní scénář americké vojenské invaze do Grónska, má Evropa v obchodní a finanční rovině silné páky. Mohlo by jít například o omezení vývozů farmaceutického průmyslu (klíčového pro dodávky do USA), tvrdší přístup k americkým poskytovatelům služeb na evropském trhu nebo omezení prostoru pro nákup amerických dluhopisů do bilancí evropských správců aktiv.

"Každé z těchto opatření by samozřejmě bylo současně i bolehlavem pro evropský byznys. To byl spolu s nejednotou a opatrností danou probíhajícím konfliktem na Ukrajině hlavní důvod, proč Evropa Spojeným státům v obchodních přestřelkách zatím spíše jen ustupovala. To se ale může změnit," uzavírá Jan Bureš z ČSOB.