Jaká jsou specifika investic do umění a proč tento typ aktiv zařadit do portfolia
Umění, dříve symbolu luxusu a bohatství, začínají přicházet na chuť i běžní lidé, a to nejen v podobě děl visících na zdech obývacích pokojů. Obrazy, sochy a další umělecké předměty stále častěji "zdobí" také investiční portfolia. Na co by si investoři do umění měli dát pozor a proč by se vůbec tímto typem aktiv měli zabývat?
Během druhé světové války bylo na Evropu americkým a britským letectvem svrženo kolem 2,7 milionu tun bomb. Ke konci války bylo zničeno 70 % evropské průmyslové infrastruktury a v troskách byla celá ekonomika starého kontinentu. Akcie i dluhopisy evropských firem byly de facto bezcenné. Jedné třídě aktiv se ovšem podařilo přežít. Umění přestálo válku, alespoň z hlediska hodnoty, prakticky nedotčené.
Jedním z hlavních argumentů, proč umění zařadit do portfolia, je minimální, respektive nulová korelace se standardními aktivy, jako jsou akcie, dluhopisy nebo nemovitosti. Od roku 2000 je dokonce prvotřídní umění z hlediska výkonnosti při nulové korelaci silnější než americký akciový index S&P 500, ročně se ceny prémiového umění zvyšují v průměru o 8,5 %.
Umění vs. jiné třídy aktiv - korelace, zdroj: Of Dollars And Data
Ještě nedávno byly investice do umění přístupné jen těm nejmovitějším, to se však změnilo s příchodem nových nástrojů a platforem. Dostupné je například kolektivní investování do umění nebo předmětů sběratelské povahy. V zahraničí je populární platforma Masterworks, tuzemští investoři mohou zvolit třeba Portu Gallery, díky níž již do českých portfolií zamířily vedle automobilových veteránů nebo whisky také historické housle či vzácné poštovní známky a která v současnosti nabízí například investici do obrazu Karel IV. - Otec vlasti.
Umění (Artprice 100) vs. akcie (S&P 500), zdroj: Investing.com
Umění může v portfoliu skvěle posloužit jako diverzifikační a ochranný nástroj, investoři ale musejí myslet i na jeho nevýhody. Mezi ty patří především nižší likvidita, tedy možné problémy při potřebě daný předmět rychle zobchodovat. I proto se doporučuje, aby zastoupení umění v portfoliu standardně nebylo vyšší než pět až deset procent.
Problémem spojeným s investicemi do umění je podle profesora na ESSEC Business School Stoyana Sgoureva i oceňování jednotlivých děl, a to jak kvůli potřebě odborných znalostí z oblasti, tak z důvodu určité zamlženosti celého trhu, na kterém podstatná část transakcí probíhá neveřejně. Obojí však může eliminovat právě kolektivní investování, kdy tuto problematiku řeší odborníci dané investiční platformy. Totéž platí o nákladech na převozy díla, jeho uložení v depozitáři, pojištění, odborné čištění a tak dále.
Individuální investice do umění naopak mohou investorům navíc poskytnout zajímavou přidanou hodnotu v podobě estetického zážitku, který akcie či dluhopisy na obchodním účtu u brokera nabídnout nemohou.
Zdroj: Of Dollars And Data, Bloomberg, Investing.com
