Co možná nevíte: 10 faktů o stříbře
Za posledních dvanáct měsíců cena stříbra vzrostla o těžko uvěřitelných zhruba 265 %, cena zlata "jen" asi o 90 %. S trochou komoditní nadsázky se tak z věčné dvojky stala investiční jednička. Nabízíme deset zajímavostí, které o bílém kovu možná nevíte.
1. Zlaté medaile jsou stříbrné
Zní to paradoxně, ale je to pravda. Moderní olympijské zlaté medaile jsou vyrobené převážně ze stříbra a pouze potažené tenkou vrstvou zlata. Plně zlaté medaile se udělovaly naposledy na začátku 20. století, kdy jejich výroba ještě dávala (jakžtakž) smysl ekonomicky. Zlato má v případě medailí hlavně symbolickou roli.
2. Po stříbře se jmenuje české město
Stříbro leží v Plzeňském kraji a jeho název není náhodný. Ve středověku se v okolí těžilo stříbro a město patřilo k významným hornickým centrům celého království. Právě těžba vzácného kovu stála u jeho vzniku i někdejšího bohatství, které je dodnes patrné v historickém jádru města.
3. Stříbro ničí bakterie
Stříbro má přirozené antibakteriální účinky, které lidé využívají už po staletí. Brání množení bakterií a dalších mikroorganismů, a proto se používá ve zdravotnictví, obvazech, filtrech na vodu nebo speciálních površích.
4. Proč se stříbro už nepoužívá na výrobu mincí
Po velkou historie byly penězi spíše stříbrné než zlaté mince. Stříbro bylo dostupnější, lépe zpracovatelné a praktičtější pro běžný obchod, zatímco zlato sloužilo spíše k ukládání bohatství. Mnohé měnové systémy i názvy měn se odvozovaly od stříbra, které tak dlouho tvořilo základ každodenní ekonomiky. Z běžných mincí se vytratilo hlavně proto, že má na běžné platby příliš vysokou hodnotu. Jakmile cena kovu převýší hodnotu mince, lidé je začnou hromadit, tavit nebo vyvážet. Přesně to se v minulosti dělo. Moderní mince jsou proto z levnějších slitin, stříbro už se používá vedle investičních mincí pouze u pamětních a sběratelských emisí.
5. Většina stříbra se spotřebuje
Na rozdíl od zlata se stříbro ve velkém spotřebovává v průmyslu. Končí v elektronice, bateriích, fotovoltaických panelech nebo lékařských pomůckách, a to často v tak malém množství, že se nevyplatí ho zpětně získávat. Velká část stříbra, které lidstvo kdy vytěžilo, je proto nenávratně pryč, rozptýlená v milionech výrobků po celém světě.
6. Bez stříbra by nefungovala moderní energetika
Stříbro hraje klíčovou roli v moderních technologiích, zejména v energetice. Používá se v solárních panelech, kde zajišťuje přenos elektrického proudu, i v rozvodech a řídicích systémech energetických sítí. Díky své vodivosti a spolehlivosti patří mezi nenahraditelné materiály, bez kterých by nebyl možný současný rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
7. Cena stříbra kolísá více než cena zlata
Trh se stříbrem reaguje citlivěji na změny v průmyslu i na náladu investorů. Proto jeho cena kolísá výrazně více než cena zlata. Umí rychle růst, ale také prudce padat, což z něj dělá volatilnější komoditu. Pro investory to znamená větší potenciál zisku, ale i vyšší riziko.
Ryba o zdražování zlata a stříbra: Situace je vážná
8. Stříbro tmavne, i když nerezaví
Na rozdíl od zlata stříbro časem tmavne. Nejde o rez, ale o chemickou reakci se sloučeninami síry ve vzduchu, při které se na povrchu vytváří tmavá vrstva. Proto vyžadují stříbrné šperky a předměty pravidelnou péči, zatímco zlato si svůj lesk drží prakticky bez změny.
9. Největší producenti stříbra
Největšími producenty stříbra jsou v současnosti Mexiko, Čína a Peru, kde se stříbro často získává jako vedlejší produkt při těžbě mědi, olova nebo zinku. V Česku má stříbro dlouhou historii, zejména v okolí Kutné Hory a Jáchymova. Dnes už se ale stříbro na našem území netěží.
10. Stříbro umí dělat modré lidi
A nejsou to Na'vi ze série filmů Avatar. Dlouhodobé vystavení sloučeninám stříbra může vést ke vzácnému stavu zvanému argyrie, při kterém se kůže trvale zbarví do šedomodra. Nejde o nemoc v pravém slova smyslu, ale o chemickou reakci, kdy se stříbro ukládá v tkáních a na světle tmavne podobně jako fotografický film. Stav je nevratný, zdravotně většinou neškodný, ale vizuálně velice výrazný. Tak si na dejte pozor a s láskou ke stříbru to ani v době růstu jeho ceny raději nepřehánějte.
Bonus
Stejně jako v případě zlata se stříbro na světových trzích obchoduje v trojských uncích (31,1034768 gramu). Tento způsob oceňování vznikl ve středověké Evropě, konkrétně ve francouzském obchodním městě Troyes, kde se při dálkovém obchodu ustálil jednotný váhový systém pro vzácné kovy. Jde tedy o historický burzovní standard, který se používá po staletí a přežil všechny pokusy o přechod na gramy nebo kilogramy.
