Kvantová hrozba: Investoři řeší krypto, ale ve hře je bezpečnost globálního finančního systému
Kvantové počítače se z roviny akademických úvah a vývoje postupně přesouvají do reálného světa, a to včetně toho investičního. Většina lidí je sice stále považuje za vzdálenou budoucnost, někteří se na ni ale už začínají připravovat. Tato technologie totiž může změnit celý digitální svět a například u kryptoměn úplně narušit základy jejich bezpečnosti.
Christopher Wood, šéf strategie v investiční bance Jefferies, nedávno bez velkých gest vyřadil bitcoin ze svého modelového portfolia GREED & Fear. Místo něj nakoupil z poloviny fyzické zlato a z té druhé akcie jeho těžařů. Jako důvod uvedl hrozbu prolomení bitcoinové kryptografie kvantovými počítači. Podle něj se sice stále jedná o teorii, ale z dlouhodobého hlediska kvantové technologie podle jeho názoru nabourávají pozici bitcoinu jako zabezpečeného prostředku uchování hodnoty.
"Nepovažuji kvantovou hrozbu za něco, co by mělo v blízké době dramaticky ovlivnit cenu bitcoinu, ale například z pohledu dlouhodobého penzijního portfolia už to taková jistota není," uvedl Wood ke svému rozhodnutí. Tím zpochybnil jeden ze základních předpokladů, na kterých bitcoin (nejen) v institucionálních portfoliích stojí.
Wood byl kdysi mezi prvními stratégy velkých investičních bank, kteří bitcoin zařadili do modelových portfolií. Bylo to v době pandemické stimulace ekonomiky, kdy byla kryptoměna prezentovaná jako digitální alternativa ke zlatu a byla vyzdvihovaná její omezená nabídka. Tento předpoklad teď Wood zpochybňuje v souvislosti s technologickým vývojem, který podle něj trhy zatím systematicky nezahrnují do cen.
Jak daleko je reálná hrozba
Mezi odborníky převládá shoda, že kvantová "hrozba" je sice skutečná, ale je daleko. "K relevantnímu kvantovému počítači dospějeme za přinejmenším 10 až 20 let. K prolomení v současnosti používané kryptografie by byly potřeba stroje s řádově miliony qubitů. Ty současné mají spíše desítky až stovky qubitů, což na reálný útok prostě nestačí," říká Tomáš Sušánka, technický ředitel Trezoru. Přesun kapitálu z bitcoinu do jiných aktiv mu i proto připadá předčasný.
Co je qubit
Jedná se o základní stavební jednotku kvantového počítače, obdobu bitu v klasickém počítači. Zatímco bit může nabývat pouze hodnot 0 nebo 1, qubit může být díky kvantovým jevům v obou stavech současně. Tento stav se označuje jako superpozice. Právě schopnost pracovat s více stavy najednou dává kvantovým počítačům teoreticky obrovský výpočetní výkon.
Podobně situaci čte Martin Košťál z Coinmate. Podle něj je zatím debata o kvantových počítačích spíše teoretická než praktická. "Vyžadovalo by to zásadní průlom nejen ve výpočetní síle, ale i ve stabilitě a spolehlivosti výpočtů," upozorňuje. A pokud by k něčemu takovému došlo, pravděpodobně by se to nepodařilo úplně utajit. "Případný kvantový útok by byl viditelný a riskantní. Přesuny mincí ze starších adres by okamžitě přitáhly globální pozornost a urychlily přechod celé sítě na quantum-ready kryptografii," dodává.
Juraj Forgács z investiční platformy Fumbi připouští, že teoretické nebezpečí existuje zejména v podobě výpočtu privátního klíče z veřejné adresy. Komunita na to podle něj reaguje už teď. "Je rozpracovaný takzvaný Bitcoin Improvement Proposal 360 (BIP 360), který může nahradit stávající algoritmus kvantově rezistentním řešením. Pokud se zapracuje do generování adres, hrozba odpadne," vysvětluje.
Nejen bitcoin
Kvantové počítače ale nezmění jen svět kryptoaktiv. "Dopadne to na e-commerce, bankovní systémy, internet, technologické firmy a samozřejmě také vládní a armádní složky. Kryptoměny rozhodně nejsou to jediné, co se musí přizpůsobit. I akciový index S&P 500 bude bude vystaven kvantovým počítačům," popisuje Sušánka, že je bitcoin jen malou částí větší skládanky.
Martin Košťál uvažuje podobným směrem a zdůrazňuje, že případný technologický průlom by měl dopad především na páteř digitální ekonomiky. Pokud by kvantové výpočty dosáhly úrovně praktického nasazení, jednalo by se o ohrožení globální technologické infrastruktury, ne o jednu konkrétní síť. "Spíše než o bezpečnosti bitcoinových adres bychom se měli bavit o zabezpečení celého finančního systému, hesel, PIN kódů, různých forem autorizací včetně podpisů a jiných důkazů o identitě," přidává k tomu Forgács.
Vlády už pracují s konkrétními plány, jak do roku 2030 přejít na kvantově odolnou kryptografii, například v armádě nebo bezpečnostních složkách. Bitcoin podle něj v tomto kontextu rozhodně nestojí stranou, ale ani v čele zájmu.
Nepanikařit
Christopher Wood z Jefferies je zatím v menšině a jeho rozhodnutí je založené spíše na osobní opatrnosti než na nějakých signálech z trhu. Většina expertů se shoduje, že kvantová technologie zatím nepředstavuje reálné investiční riziko. Už samotná debata ale nabádá k určité opatrnosti a otevírá nový pohled na celý digitální ekosystém.
