Česká ekonomika: Kdy se přestane s knedlíkovými úvahami?

OECD v červenci po dvou letech podrobně zhodnotila stav českého hospodářství. A organizace, podobně jako nedávno Evropská komise, bohužel opakuje podivnou úvahu, že růst české ekonomiky je zpomalován nedostatkem pracovní síly. Detaily sepsal analytik Michal Skořepa z České spořitelny.
"Labour (...) shortages could create a bottleneck that would cramp future growth." Tuto v českých médiích zhusta slýchanou úvahu lze nazvat obrazně úvahou "knedlíkovou". Podobá se totiž úvaze účastníka závodu v konzumaci knedlíků: "Snědl bych více knedlíků, ale mám malý žaludek."
Je jasné, že pohled knedlíkového závodníka je z hlediska průměrného homo sapiens velice neobvyklý. Pro naprostou většinu lidí je pojídání knedlíků pouze vedlejším projevem jejich snahy nemít hlad. Pokud hlad nemají, žádné další knedlíky prostě nejedí, ale žádný problém, který by bylo potřeba řešit, tím nevzniká.
Stejně tak růst HDP je pouze vedlejším projevem snahy nás všech (nebo alespoň téměř všech) strávit každý den rozumné množství času v práci a vydělat si odpovídající peníze. Pokud jsme všichni (kdo o to stojíme) strávili rozumné množství času v práci a vydělali si odpovídající peníze, žádný další růst HDP prostě nevykážeme, aniž by vznikal problém, který by bylo potřeba řešit.
Pozor, nejde o slovíčkaření. Úvahy typu "mám malý žaludek / máme málo lidí" nenápadně navádějí k radikálním závěrům typu "měl bych si nechat zvětšit žaludek / měli bychom dovézt další lidi odjinud".
Současný stav českého trhu práce je takový, že všichni, kdo o to stojí, již možnost strávit rozumné množství času v práci mají (důležitou výjimkou jsou stále ještě početní zájemci o částečné úvazky). Problém je spíše v tom (a OECD to férově přiznává), že česká pracovní síla si za to stále ještě nevydělává odpovídající peníze. Česko si tak v porovnání s průměrem OECD vede nejhůře právě v oblasti příjmů a bohatství (mezera mezi zelenou a červenou čárou v horní části grafu). Český trh práce již naštěstí problém nízkých mezd postupně řeší formou růstu mezd zřetelně překonávajícího míru inflace.
Další problém (taktéž zmíněný i ve zprávě OECD) tkví v tom, že Češi jsou sice zaměstnaní, ale mohli by být zaměstnaní i lépe (produktivněji), kdyby vzdělávací a rekvalifikační systém fungoval lépe. Roli v tom hraje i vysoký podíl vlastnického bydlení, ten totiž posiluje nechuť Čechů stěhovat se za prací, která by více vyhovovala jejich vzdělání a znalostem, ale je jinde, než kde si koupili dům nebo byt.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
