Dopady elektromobility na trh práce
Nejen v českém tisku se čas od času řeší přesun automobilového průmyslu od spalovacích motorů k elektromotorům. Méně probíraný pohled na věc poodhaluje analytik Michal Skořepa z České spořitelny.
O příznivých dopadech na životní prostředí celkem není pochyb (i když samozřejmě záleží na tom, z jakého zdroje pochází elektřina použitá na dobití elektromotoru). Podobně je jasné, že výrazný přechod k elektromobilům zvýší závislost Evropy na těžbě vzácných kovů, které jsou potřebné při výrobě baterií, ale nacházejí se spíše mimo Evropu. Ponechme ovšem tyto faktory stranou.
Zaměřme se tentokrát na dopady elektromobility na trh práce. Oproti spalovacím motorům je totiž výroba elektromotorů jednodušší (mají menší počet dílů) a (minimálně v současnosti) menší část všech jejich dílů je vyráběna v Evropě (větší část se dováží z východní Asie). Odborníci z automobilového průmyslu navíc upozorňují na to, že složení lidské obsluhy v automobilkách bude muset být z pohledu vzdělání jiné – mnohem větší část zaměstnanců, kteří budou potřební při výrobě elektromobilů, bude muset mít dostatečné vzdělání v oboru elektrotechniky.
Vzhledem k současnému napětí na českém trhu práce by se nám snížení poptávky automobilek po lidské síle hodilo, ale ta krychle to nepůjde. A než přijde doba elektromobilová, bude český trh práce navíc v úplně jiném stavu než dnes.
Nepříznivé dopady na trh práce si uvědomují i tvůrci aktuálních návrhů na evropskou regulaci, která by automobilky tlačila do rychlejšího než dosud plánovaného zavádění výroby elektromobilů. Podle odhadů konzultační společnosti FTI (respektive podle zdrojových odhadů jiných expertů, ze kterých FTI čerpala) však v legislativních podkladech uvedené kvantifikace skutečnost podceňují. Výpočty uvedené touto společností naznačují, že důsledkem požadavku snížit emise o 40 % bude úbytek 11 milionů pracovních míst v Evropské unii, a to i po započítání všech nepřímých efektů.
V této fázi téma začíná připomínat debatu o dopadech robotizace. V obou případech je klíčové upřesnit, o jaký časový horizont se jedná. Jsem přesvědčen, že případný negativní dopad, který tyto a podobné "pracovní místa ničící" změny mají na zaměstnanost, se v dlouhém období vytratí. Za předpokladu konkurence na daném trhu totiž nižší ceny výrobků zvýší poptávku v jiných oborech – po výrobcích, a tedy i po zaměstnancích.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
