KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (1. díl: globalizace)
Velikost českého dovozu a vývozu odpovídá 152 % českého HDP. Obchod je tak jedním z bezpočtu příkladů naší provázanosti se světem, který se v důsledku velkých společenských, politických i ekonomických trendů dramaticky (z)mění. Příčiny a důsledky jsme v rámci přípravy na "český Davos" zkoumali společně s hlavním ekonomem ČSOB Martinem Kupkou. Výslednou studii doplněnou o komentáře a tipy předních investičních expertů vám budeme nabízet exkluzivně až do konce roku.
Přeshraniční (pro)vazby v podobě dodavatelských řetězců a sdílených infrastrukturních projektů hrají od počátku 90. let 20. století stále významnější roli. V mnoha ohledech a oblastech tak již mapa znázorňující toky zboží, služeb a kapitálu a zároveň dopravní či energetické tepny reflektuje realitu každodenního života lépe než klasické politické mapy.
zdroj: McKinsey Global Institute. Global Flows in a Digital Age: How Trade, Finance, People, and Data Connect the World Economy (2014)
Kontrola nad takto vzniklými transnacionálními sítěmi bude v kvantovém světě zítřka z pohledu mocenských vztahů stejně významná jako velikost a technologická vyspělost armády. A platit to bude tím spíše, že mnohé řetězce v zájmu optimalizace hospodářského výsledku vytvářejí závislost mezi subjekty, které by spolu pouze na základě oficiální zahraničně-politické doktríny spolupracovat neměly (dodávky ruské energie do Evropy jsou jedním z mnoha příkladů).
I když budeme abstrahovat od státně-ideologického hlediska, existence silných nadnárodních řetězců, jejichž četné články jsou silně horizontálně i vertikálně provázány, zakládá nepřehlédnutelná rizika vážného narušení procesu výroby a spotřeby v důsledku na první pohled jen lokálních disrupcí. Jako příklad lze uvést zemětřesení a následnou vlnu tsunami, které poté, co v roce 2011 postihly Japonsko, vyřadily přes 20 % globální produkce křemíkových pláten a bezmála dvě třetiny produkce některých komponentů pro automobilový průmysl.
Pro malou, uzavřenou a zaostávající českou ekonomiku, která se v 90. letech 20. století snažila ze všech sil vrátit na vyspělé světové trhy, bylo urychlené včleňování se do nadnárodních výrobních řetězců conditio sine qua non pro dosažení úspěchu. Nevyhnutelnou stinnou stránkou procesu, podstatně urychleného privatizací, byl fakt, že většina nejvýznamnějších českých podniků dnes není ve vlastnictví domácího kapitálu a v hierarchii tvorby přidané hodnoty v rámci nadnárodních řetězců se nepohybuje na horních stupních.
Tato skutečnost mívá za následek mimo jiné nižší objem v tuzemsku vytvářeného a využívaného národního důchodu, vyšší riziko omezení či ukončení výroby a její relokace do zahraničí, stejně jako menší ochotu firem vycházet vstříc potřebám místní komunity i vlastních zaměstnanců.
Miroslav Novák (AKCENTA CZ): Česká koruna je jako měna malé, otevřené ekonomiky, kde je řada klíčových podniků ve vlastnictví zahraničního kapitálu a která se v tvorbě přidané hodnoty nenachází na horních příčkách pomyslného žebříčku, velice citlivá na vnější politicko-ekonomické vlivy. Do roku 2008 byla česká měna pozitivně ovlivňována přílivem přímých zahraničních investic, vstupem Česka do EU a důvěrou v rychlou reálnou konvergenci naší ekonomiky k vyspělým zemím unie. V posledních deseti letech však došlo k významným změnám, které jednak zpomalily hospodářské přibližování se Česka vyspělému západu, a jednak v podstatě zastavily posilování koruny. A právě silná expozice české ekonomiky vůči zahraničnímu hospodářskému vývoji a přenastavení premis, na nichž bylo posilování koruny založeno, znamenají, že se ani v nadcházejících letech žádného významnějšího zhodnocení koruny nemusíme dočkat.
Studie "8 megatrendů, které (z)mění svět" byla podkladovým materiálem pro diskuze konané během listopadového "českého Davosu" v Kostelci nad Orlicí. Celý materiál lze stáhnout a shrnutí toho nejzajímavějšího najít na webu Alter Eko.
Aktuality
