(Americké) akcie: Proč se bojíme tržních korekcí?
Investoři reagují na propady a korekce na trzích různě. Velká část bohužel přehnaně, takže při jakémkoli pohybu špatným směrem očekává mnohem horší scénáře, než jaká je nakonec realita. Nejúčinnější zbraní proti takovému chování je trpělivost.
Americké akcie jsou blízko historických maxim, ale před pár měsíci zaznamenaly propad o 20 %, aby pak přidaly 25 %. V prvním případě byla na trhu cítit panika, nyní zase převládá optimismus. Obě tyto emoce přitom nejsou pro investory zrovna zdravé.
Na propady si nezvykneme
Psychologie investování je fascinující fenomén. Stačí větší výkyv trvající déle než den, aby to na trzích začalo žít a v médiích se rozmnožily katastrofické scénáře. S rostoucím počtem takových výkyvů by člověk očekával, že si na to investoři zvyknou a přestanou je řešit, ale lidská psychika nic takového neumí. Proč?
Jak upozorňuje Barry Ritholtz, zakladatel společnosti Ritholtz Wealth Management, pojmy jako propad, korekce, zpětný pohyb nebo zotavení nejsou nijak formálně definovány, a jde navíc o termíny vytvořené obchodníky a investory. Všeobecně se to bere asi tak, že pokles o 5 % je pullback, 10% pokles je korekce a 20 % dolů znamená medvědí trend.
Běžné poklesy
Pokles trhu o 5 % je celkem běžný, dochází k němu zpravidla několikrát za rok a mnoho investorů jej ani nezaregistruje. Propady o 10-20 % již nejsou tak časté, ale vyskytují se v průměru asi dvakrát za tři roky. Tyto jsou většinou krátké, nijak výrazné a v průměru trvá asi čtyři měsíce, než se z nich trh vzpamatuje. A tento čas sedí i na současnou situaci na americkém akciovém trhu.
Podle Ritholtzova kolegy Bena Carlsona při poklesu o více než 10 % akcie téměř v polovině případů neklesnou nakonec o více než 15 %. V 60 % případů 10% korekce nekončí medvědím trendem, zhruba ve čtyřech z deseti případů medvědí trh nastane. Možná i to je důvod, proč korekce vyvolávají v investorech takové obavy (a také to má za následek, že negativní vliv ztrát bývá větší než pozitivní vliv zisků, spousta investorů po korekci zkrátka není na trhu a opětovný růst z velké části mine).
Krize v paměti investorů
Dalším důvodem strachu z medvědího trendu může být podle Ritholtze posttraumatický stres z finanční krize. Trhy jsou sice cyklické a zatím se vždy z medvědích fází vzpamatovaly (i když investoři do japonských akcií o tomto vědí své, a také index Dow po roce 1929 šplhal zpět celých 25 let), ale i tak hluboké poklesy investory stresují. Média situaci se svými prognózami recesí také příliš nepomáhají.
Když se loni na konci roku začaly množit spekulace o tom, že jsou USA na cestě k japonskému scénáři, investoři to nedokázali ignorovat. Co na tom, že ocenění japonských akcií v roce 1989, tedy na cenovém vrcholu, bylo oproti aktuálnímu ocenění amerického trhu trojnásobné.
Ritholtz si myslí, že takové strašení nyní není namístě. "Ne, USA se nestanou druhým Japonskem, pravděpodobnost je spíše na straně pozitivního vývoje. Trhy ukázaly, že se dokáží zotavit. USA možná začnou řešit problémy s rozpočtem a zahraničním obchodem, ale možná se i přes ně nakonec přenesou bez úhony. Podle mě je to mnohem rozumnější sázka než ta na dlouhodobý pokles," uzavírá.
Zdroj: Ritholtz.com
