Užitečné lekce z tržní historie (2.)
Historie může být dobrým učitelem i špatným rádcem. Nabízíme pět lekcí z historie, které mají tak široký záběr, že je lze aplikovat na jakoukoli oblast (včetně investování) a v kterékoli době.
Morgan Housel na svém webu Collaborative Fund popsal pět lekcí z historie, které mají přesah do mnoha oblastí, a to včetně investování. Druhé ponaučení inspiruje lidská neschopnost spokojit se s dosažením cíle a věčné prahnutí po stále nových cílech, větším bohatství či moci.
Lekce: K návratu k průměru dochází proto, že lidé schopní něco vybudovat nemají v sobě záklopku, nikdy nejsou spokojeni, a tak to nakonec zpravidla přeženou (a následuje pád).
Lidé, kteří jsou odhodlaní, optimističtí, věří ve své schopnosti a neberou "ne" jako odpověď, se sice dokáží dostat do čela jakékoli společnosti, případně státu, ale zároveň často nevědí, kdy přestat, jdou do přílišného rizika a ukusují si až příliš velké části pomyslného koláče.
Nemít nikdy dost
Návrat k průměru lze pozorovat všude - v ekonomice, politice, na trzích, ve firmách i jinde. Jde o to, že když je někdo dost dobrý na to, aby motivoval lidi k maximálnímu výkonu, existuje u něj zároveň velká pravděpodobnost, že to přežene.
Když se nějaká země začne rozpínat, je nepravděpodobné, že by v jejím čele stanul někdo, kdy by najednou řekl, že invazí již bylo dost, že to stačí. V čele rychle rostoucí firmy, která je lídrem trhu, takový člověk nejspíše neřekne, že růst je příliš rychlý, a mělo by se proto zpomalit. Zpravidla to končí snižováním nákladů a propouštěním. Když je investor schopen riskovat, aby dosáhl nadprůměrných zisků, většinou pak vydělané peníze nepřesune do bezpečných produktů, aby si zajistil výnosy.
Myslet na budoucnost
Pro dlouhodobý úspěch je potřeba něčeho dosáhnout, ale pak to také udržet. Například stát se bohatým a zůstat bohatý. Problém je, že to často vyžaduje na první pohled protichůdné dovednosti. Pro zisk je potřeba riskovat a mít sebedůvěru, pro jeho udržení naopak přijde vhod trocha paranoie.
Skvělým příkladem je Elon Musk. Sice dokáže vydělat miliardy, rozvířit dění na trhu s elektrickými auty, posílat rakety do vesmíru a plánovat cesty na Mars, ale zároveň tvrdí, že žijeme v počítačové simulaci, má nereálné cíle a na Twitteru je až příliš aktivní, což znervózňuje investory i regulátory. Ale jemu to může být jedno, on zkrátka věří ve vlastní schopnosti a krach si nepřipouští. Díky svým schopnostem a nápadům se dostal mezi nejbohatší lidi na světě, je ale otázka, zda ho tytéž vlastnosti jednou nestáhnou ke dnu.
Historie je plná takových příkladů, vlastnosti jako přílišná sebedůvěra a optimismus nejsou až tak výjimečné. Mohou člověku přinést úspěch a bohatství, ale jsou rizikem pro snahu si vydobyté pozice udržet.
Zdroj: collaborativefund.com
