Německá recese: 5 důvodů se (zatím) nebát nejhoršího

Pokud se vláda a centrální banka dokáží dohodnout na společném postupu, mají šanci zmírnit možné dopady ekonomického zpomalení na minimum. Problémy související s nevyrovnaností ekonomik v rámci evropské měnové unie sice stále nebyly vyřešeny, ale právě Německo může být jazýčkem na vahách, který může vývoj v eurozóně v nejbližší budoucnosti zásadně ovlivnit. Proč se neobávat žádné drtivé recese největší evropské ekonomiky?

1. Žádná recese

Německý HDP ve druhém čtvrtletí klesl o 0,1 % a tamní centrální banka se obává poklesu o 0,2 % ve třetím kvartálu. Pokles ale měly na svědomí zejména dva faktory. První byly Velikonoce na konci dubna (namísto března či přelomu měsíců), kvůli nimž se tradiční sezónní pokles aktivity projevil naplno v 2Q2019. Mírná zima pak umožnila růst stavebnictví již od února, o dva měsíce dříve než obvykle. Ve skutečnosti rostl HDP v prvním pololetí o 0,15 % na čtvrtletní bázi.

2. Záchranné sítě

Čtyři roky přebytků (a dalších 45 miliard eur v roce 2019) vedou ekonomy k přesvědčení, že rozpočet může pomoci Německu překonat dopad růstu sezónní nezaměstnanosti v posledních čtyřech měsících. Takzvané automatické stabilizátory, které motivovaly firmy k zaměstnávání méně produktivních pracovníků, fungovaly v letech 2008 a 2009, podporovaly domácí poptávku a pomáhaly při zotavení. Ekonomové doufají, že pomohou opět.

3. Další stimuly

Vláda sice se stimuly neplýtvá, ale v budoucnu k nim může přistoupit. Spolkový ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier plánuje omezit firemní daně na 25 % a ministr financí Olaf Scholz chce zrušit solidární příspěvek při dani z příjmů ve výši 5,5 %. Určitý prostor existuje také na straně deficitu rozpočtu, kdy strukturální deficit může být v normálních časech (podle ústavy) jen 0,35 % HDP, ale ve výjimečných dobách jej lze navýšit.

4. Zdravější eurozóna

Před deseti lety bylo Německo prakticky jedinou rostoucí ekonomikou v eurozóně. Nyní se z krize dostávají i země, které byly v minulosti odkázané na finanční pomoc. Pro Německo budou důležité zejména státy, s nimiž země nejčastěji obchoduje. Až 45 % HDP země totiž stále zajišťují exporty, a to zejména do Francie a dalších sousedních zemí.

5. Bankovní rizika jsou omezena

Kdyby ke zpomalení došlo před dvěma lety, mohlo to mít velký vliv na životaschopnost Deutsche Bank. Ta byla tou dobou systematicky důležitým hráčem na většině globálních finančních trhů. To již neplatí. Nový ředitel banky Christian Sewing omezil aktivity investiční divize a pokouší se zbavit těch aktiv, která jsou považována za toxická.

Důvody k obavám úplně ne(z)mizí

Skutečnost ovšem není až tak růžová, jak se může z výše uvedeného zdát. Průmyslová produkce meziročně (do června) klesla o 5,2 % a důvěra firem je na sedmiletém minimu. Výrobní sektor, koncentrovaný zejména v automobilech a jiných cyklických odvětvích, je přímo ohrožen obchodní válkou. Hrozbou jsou jak cla, tak zpomalení v Číně, která je největším německým odběratelem.

Automobilový sektor, který zaměstnává osminu pracovní síly Německa, je ohrožen jak brexitem (nejvíce aut z Německa míří do Británie), tak změnami na trhu s automobily (změny ve vlastnictví, nové technologie a pohony, autonomní auta a další). "Nevidíme možnost oživení v roce 2019. Ekonomické tlaky na dodavatele rostou a stejně tak rostou výzvy pro firmy," píše se ve zprávě konzultantské společnosti Roland Berger z konce srpna.

Výnosy v bankovním sektoru zůstávají slabé a finanční společnosti nemají dostatek kapitálu na absorbování ztrát z případných propadů. Velkou slabinou jsou také nedostatečné investice do trhu s bydlením, energetiky a železniční a silniční infrastruktury. Až dvě třetiny společností si podle studie think tanku IDW stěžují, že za jejich problémy stojí nedostatky v infrastruktuře.

Zdroj: Fortune