5 užitečných doporučení pro ty, kdo se chystají řešit hypotéku

Internetové srovnavače jen pro představu

Při sjednávání hypotéky nepodceňujte důkladný průzkum trhu. Internetové srovnavače vám pomohou získat představu, jaké jsou možnosti, úplně na ně ale nespoléhejte. I ta nejlepší hypoteční kalkulačka totiž dokáže počítat pouze s nabídkovými úrokovými sazbami uvedenými v sazebnících bank. Reálné úrokové sazby hypoték přitom bývají mnohdy nižší.

Navíc, když poskytnete své údaje internetovým srovnavačům, mohou být předány současně mnoha různým subjektům, jež se vás budou následně snažit kontaktovat. Využívejte proto srovnavače provozované konkrétním makléřem, který hypotéky přímo sjednává.

Porovnávejte konkrétní náklady v rámci jednoho období fixace

Úrok není jediným ukazatelem výhodnosti hypotéky. Je potřeba brát v úvahu i různé poplatky, například za zpracování, správu nebo čerpání hypotéky a podobně. Nejen u hypoték je proto lepší porovnávat více ukazatelů. Vodítko může poskytnout roční procentní sazba nákladů (RPSN), která zahrnuje kromě úroků i všechny přímo související náklady úvěru.

Nejpřehlednější pro posouzení výhodnosti hypotéky jsou však konkrétní náklady. Nedává smysl počítat je na celou dobu splatnosti hypotéky. Orientujte se podle aktuálního fixačního období. Na konci fixace se totiž podmínky mění, provádějí se mimořádné splátky, případně se hypotéka refinancuje.

Kreditní karta zamává s vaší bonitou

Úvěrové rámce kreditních karet nebo kontokorentů mohou výrazně ovlivnit vaši bonitu. Není přitom rozhodující, zda peníze skutečně čerpáte. Bez ohledu na skutečnou výši zůstatku kreditní karty banka předpokládá, že klient může veškeré dostupné prostředky kdykoli jednorázově vyčerpat.

Banky proto v případě kreditních karet či kontokorentů automaticky počítají s tím, že splácíte úvěr. Odvozují hypotetickou splátku kreditní karty jako podíl z úvěrového rámce, nejčastěji ve výši pěti procent, u kontokorentů dokonce až 8,3 %. S kreditní kartou s limitem 150 tisíc korun tak z pohledu banky de facto splácíte 7,5 tisíce korun měsíčně. Vezmeme-li v úvahu pravidlo, že suma splátek může činit maximálně 45 % příjmů, může klient s příjmem 30 tisíc korun splácet maximálně 13,5 tisíce korun. Většinu tohoto limitu by tedy vyčerpala potenciální splátka uvedené kreditní karty, což významně omezuje možnost dalšího splácení, a tedy i případné hypotéky.

S argumentem daňové optimalizace neuspějete

Vyřizování hypotéky je z hlediska bonity složitější u podnikatelů. Pokud uplatňují skutečné výdaje, banky pro určení čistého příjmu odečtou z daňového základu výdaje na zdravotní a sociální pojištění a daň. U výdajového paušálu již neodečítají zdravotní a sociální pojištění a některé z bank v takovém případě používají postupy, které mohou být pro klienta někdy i znatelně výhodnější. Předpokládá se totiž, že skutečné výdaje jsou o dost nižší.

Daňová optimalizace, která může znamenat, že živnostník v daňovém přiznání nedisponuje prakticky žádným příjmem, může získání hypotéky velice zkomplikovat. Banky na argument daňové optimalizace neslyší. Pokud započtené výdaje nejsou kvůli minimalizaci daňové povinnosti reálné, nemůže to pro banku být směrodatné, a navíc to nevysílá nejlepší signál.

Neplaťte za zbytečné výpisy z registrů

Banky při posuzování vaší úvěruschopnosti vyhodnocují kromě příjmů a výdajů také záznamy v úvěrových registrech. Jde hlavně o Bankovní či Nebankovní registr klientských informaci a Solus. Platí přitom, že zamítnutí žádosti u jedné banky ještě neznamená neprůchodnost u jiných bank.

Pokud se ale budete pídit po nějakém dokumentu, jenž by měl potvrzovat vaši dobrou úvěrovou historii, neplaťte za bezcenné výpisy firmám, se kterými banky vůbec nespolupracují. Existují totiž pochybné projekty, jež shromažďují data od registrovaných uživatelů či z veřejných databází. Snaží se vyvolat dojem oficiálně využívaného a uznávaného registru a nechávají si platit za naprosto bezcenné výpisy. Pro banky jsou jejich údaje irelevantní.

Zdroj: Gepard Finance