Anketa: Česká republika jako ráj pro investory?

Martin Lobotka (Conseq IM)

ČR z regionální perspektivy (to znamená z pohledu regionu střední a východní Evropy - SVE), kterou zahraniční investoři uplatňují, skutečně ostrůvkem stability je. Je to však z nemalé části dáno situací v okolních zemích - Polsko se "orbánizuje", Maďarsko je "zorbánizováno" již dávno, Slovensko je také v rukou vlády jedné strany a nezdá se, že se to v březnových parlamentních volbách změní (byť maďarským či polským excesům se slovenská vláda vyhýbá).

K tomu přidejme nejsilnější hospodářský růst v regionu v roce 2015 (výrazně podpořený čerpáním financí z EU) a neudržitelné "maskování" (beztak regionálně nízkého) dluhu a deficitu skrze vyčerpání finanční a likviditní rezervy, a je zřejmé, že ČR musí v očích investorů vypadat lákavěji a předvídatelněji než okolí.

Koruna je stabilní, inflace i nezaměstnanost nízká, spotřebitelská důvěra vysoká, politika (až na excesy prezidenta, které však nemají na ekonomiku vliv) bez vln. Česká republika je nudná, ale to je dobře. Výnosy dluhopisů to samozřejmě reflektují, byť jsou také ovlivněny extrémně velkým přebytkem likvidity v bankovním sektoru (ke kterému každý měsíc dále přidává svými intervencemi ČNB) a také do loňska nízkou emisní aktivitou ministerstva financí. ČR je dle mého názoru z 90 % vyspělým trhem. Ke 100 % chybí snad jen větší stabilita právního prostředí (daně).

Ľuboš Mokráš (Fio banka)

Důvodů, proč jsme "ostrůvkem důvěry" v rámci regionu SVE, je několik. Dlouhodobě je to relativní stabilita ČR, ekonomická i politická. Když se podíváme na poněkud delší historii (zhruba od roku 2000), vidíme, že ČR vykazovala stálý růst bez podstatnějších výkyvů, příliv zahraničních investic, stabilní inflaci a průhlednou a úspěšnou měnovou politiku.

Ve srovnání s politickými a ekonomickými veletoči Maďarska a v poslední době i Polska vynikat musíme. Díky stabilnímu prostředí jsme se vyhnuli některým nepříjemným problémům (například půjčky ve švýcarských francích). Polsko sice přestálo problémy globální ekonomiky po roce 2008 lépe než my, ale už nyní se projevuje, že je naše prostředí přece jen průhlednější a stabilnější.

Co se týká řazení mezi vyspělé trhy, jde o poněkud arbitrární záležitost. Pokud by se používala nějaká skutečně objektivní kritéria, musíme být řazeni mezi vyspělé trhy poměrně dávno.

Martin Řezáč (Erste AM)

Je pravda, že s ohledem na politickou scénu v okolních zemích působíme - jakkoli to sami vnímáme poněkud jinak - optikou "investorů z Londýna" jako regionální ostrůvek jistoty. ​Ke kladům ČR patří stabilní politické prostředí, velmi dobré makroekonomické parametry a (zatím) přiměřeně přátelský daňový systém. Naopak negativem je stále vysoká úroveň korupce a vysoká administrativní náročnost podnikání.

Nízké výnosy státních dluhopisů jsou funkcí tří vlivů - důvěry investorů, nastavení úrokové politiky ČNB a v poslední době hlavně spekulací zahraničních investorů na posílení koruny po takzvaném exitu z intervenčního režimu.

ČR se již řadou znaků blíží definici vyspělé země, nicméně například chybějící reálná konvergence v posledních kvartálech (kvůli intervencím a nízké inflaci) brání sbližování cenových hladin s vyspělými zeměmi.

Jaroslav Vybíral (ČSOB AM)

Abychom se stali plnohodnotným "rájem pro investory", potřebovali bychom dostatečně rozvinutý kapitálový trh. V tom by měl sehrát roli český stát a umístit část svých podílů ve významných firmách na burzu. To je ostatně i faktor, který nás prozatím udržuje v kategorii emerging markets.

Mezinárodní investoři vidí výborná čísla z české ekonomiky (například ekonomický růst, nezaměstnanost, PMI), dokonce po letech i zlepšující se údaje o vnímání korupce, a kladou si otázku, jaká je v tom pro ně investiční příležitost. Burza to bohužel není. Nárůst držby českých státních dluhopisů zahraničními investory dle mého úsudku odráží spíše vidinu posílení měny, což by mělo zahraničním držitelům bondů více než kompenzovat mírnou ztrátu z držby dluhopisů.

Situaci v ČR je ale potřeba vnímat v kontextu celého regionu, a ten nám rozhodně neprospívá. Velcí zahraniční hráči vidí, co se odehrálo v Maďarsku, jsou svědky přerodu image Polska (přitom to byl dlouhodobý "investorský miláček"), no a takový vývoj je odrazuje od regionu jako celku, jakkoli z něj ČR svými fundamenty vybočuje.

Jiří Šimara (CYRRUS)

Česká republika je pro zahraniční investory atraktivní zejména díky svému napojení na silnou německou ekonomiku. Obrovskou výhodou je také zdejší, na evropské poměry stále ještě zodpovědná rozpočtová politika.

Aktuální ceny vládních dluhopisů však neodrážejí pouhou důvěru investorů v ekonomické ukazatele České republiky. Za rostoucím zájmem zahraničních bank a fondů stojí také jejich sázky na brzké posílení koruny. Právě očekávané dodatečné kurzové zisky jsou důvodem, proč tito investoři do svých portfolií ve větší míře zařazují korunová aktiva.

Osobně nemám příliš rád termíny emerging a developed markets. Obě skupiny v sobě zahrnují nesourodé množiny zemí, z nichž u některých je sporné, které označení jim více sedí. Takovým příkladem může být i Česká republika. Mezi hlavní kritéria, která rozhodují o zařazení země do té či oné skupiny, patří zejména poměr HDP na obyvatele, míra diverzifikace exportů či úroveň integrace země v mezinárodních organizacích.

Jakub Seidler (ING Bank)

Ukazuje se, že problémy tuzemské ekonomiky mohou vedle situace v jiných zemích regionu vypadat daleko snesitelněji. Nicméně výnosy státních dluhopisů v eurozóně v tuto chvíli odrážejí spíše situaci nízkých úrokových sazeb a politiku kvantitativního uvolňování ECB.

V tuzemské ekonomice má podstatný vliv i politika ČNB, která v rámci intervencí na obranu kurzového závazku tiskne stovky miliard korun. Nízké výnosy českých státních dluhopisů jsou tak spíše důsledkem nadbytku likvidity z titulu intervencí ČNB a spekulací zahraničních investorů na posílení koruny po opuštění kurzového závazku.

Pavel Sobíšek (UniCredit Bank)

Investoři si dlouhodobě cení nízké zadluženosti a makroekonomické stability Česka, což vede k mírně nižším požadavkům na výnosnost dluhových instrumentů než v jiných zemích regionu SVE. Aby investoři platili vládě za to, že jim prodá své dluhopisy, není ovšem v převážné míře odrazem důvěry v ni, nýbrž momentálně nestandardní situace na finančních trzích v Evropě.

Zda Česko zůstává ve skupině emerging markets, nebo se může řadit mezi vyspělé trhy, je věcí úhlu pohledu. Nízká výnosnost a stabilita nás posouvá mezi vyspělé trhy, omezenou likviditou a nerozvinutostí řady segmentů finančního trhu ale pevně zůstáváme mezi emerging markets.

Tomáš Menčík (CYRRUS)

V rámci regionu tomu tak je. Polsko a Maďarsko se aktuálně potýkají s politickými kontroverzemi, které se Česku vyhýbají. Navíc silný ekonomický růst sám o sobě přitahuje investory.

Nízké výnosy dluhopisů ale souvisejí s něčím jiným. Jsou odrazem spekulací na posílení koruny, kdy zahraniční investoři prodávají eura a kupují koruny ve snaze jít proti závazku ČNB. Nakoupené koruny nemají kam jinam ukládat než do státních dluhopisů. Proto jsou výnosy tak nízké.

Filip Fyrbach (GE Money Bank)

Česká Republika měla v posledních letech i přes občasné krátkodobé výkyvy mezi zahraničními investory dobrý zvuk, což je kromě vysoké ceny státních dluhopisů vidět například v nízké ceně pojištění proti selhání (CDS). A to platí stále.

Mezi důvody jsou transparentní komunikace centrální banky a samozřejmě současný nadprůměrný ekonomický výkon. Nízké výnosy státních dluhopisů bezesporu reflektují nízké státní zadlužení a ambici, byť pro mnohé možná zbytečně umírněnou, snižovat rozpočtový deficit. Klíčovým aspektem je ovšem to, že zahraniční obchodníci mohou mít poměrně nízký výnos z českého státního dluhu kvůli směně eur do korun vylepšen natolik, že dělá z této investice stále zajímavou příležitost.

Jakub Sýkora (Cornhill Management)

Jako Čech vnímám ČR jako rovnou s vyspělými trhy, nicméně ve své každodenní praxi v mezinárodním byznysu vidím, že je bohužel stále vnímána spíše jako jedna ze skupiny postkomunistických zemí na východ od Německa.

"Ostrůvkem důvěry" může být pro někoho, kdo je se situací a srovnáním s okolními zeměmi dobře seznámen. A to je naprostá menšina potenciálních investorů. Největší slabinou ČR je její malá velikost v kombinací s absencí nosného tématu nebo specifika, které by dalo potenciálním investorům výrazný impulz. Nepomáhá ani zatím stále slabá úroveň znalosti angličtiny (snem investora by byla angličtina jako druhý oficiální jednací jazyk na úřadech, ale o tom si můžeme jen nechat zdát).

Ani státní pobídky nejsou tak výrazné jako v jiných zemích. Pro ty investory, kteří se na ČR podívají detailněji, je zpravidla pozitivním překvapením úroveň právního prostředí a samozřejmě vynikající poměr nákladů a efektivity u českých zaměstnanců, zejména u odbornějších profesí.