Mühlfeit & Bartoš: Evropa potřebuje politiky, kteří se nebojí riskovat
Evropě ujíždí technologický vlak. Náskok USA roste, Asie se nám již takřka vyrovnala. Proč? Starý kontinent je zpomalován nastavením mysli, které není kompatibilní s tím, jaké technologické možnosti tu jsou a budou, říká v rozhovoru s exprezidentem Microsoftu pro Evropu Janem Mühlfeitem spoluzakladatel Credo Ventures Ondřej Bartoš. Přesto lze podle něj v Česku najít startupy globální úrovně.
Mühlfeit: V roce 2016 se z důvodu hospodářských i bezpečnostních hlasitě a opakovaně diskutovala technologická vyspělost jednotlivých zemí a kontinentů. Řešilo se, kdo patří do špičky, a kdo jí dnes nestačí. Podle mě je přitom jasné, že Evropa (potažmo Česko) dlouho zaostávaly za Spojenými státy ani ne tak v rozšíření, ale ve využívání technologií. Myslíte si, že se tento rozdíl zmenšuje?
Bartoš: Z rukávu vysypat statistiky neumím, a ani je až tak podrobně nesleduji. Obávám se však, že ta mezera zůstává, pokud se dokonce nezvětšuje.
Mühlfeit: Je to dáno mentalitou, nebo je to legislativním rámcem, tím, jak v Evropě věci regulujeme? Napadají mě velká data (big data) – zatímco v Americe je využívají, v Evropě jsou celkem striktní zákony, které chrání soukromí. Máme to v krvi, nebo je to pouze nařízení?
Bartoš: Jedno souvisí s druhým. Máme takové zákony, jaké nám schválí zákonodárci. Ti přitom pocházejí z našeho středu, zvolili jsme si je. Spíše než slovo mentalita bych v této souvislosti použil slovo mindset, nastavení mysli, které je v naší společnosti i na české politické scéně nekompatibilní s tím, jaké technologické možnosti tady jsou a budou. A obávám se, že když se zaměříme na evropskou úroveň, na Evropskou unii, zjistíme, že ani tam nejsme nikým nijak zvlášť taženi dopředu. Jistými výjimkami jsou notoricky známé Finsko, Švédsko nebo Dánsko.
Mühlfeit: Stručně řečeno, kde to v tomto smyslu žije, tam žije i rizikový kapitál. Napadá mě také Spojené království, i to přece patří mezi technologické lídry.
Bartoš: Souhlasím, Británie k nim patří, stejně jako do jisté míry Německo. I tak se ale obávám, že zmíněný mindset v Evropě stále není správný. Můžeme vést dlouhé debaty o tom, proč to tak je, ale k ničemu se nedobereme. Co s tím? Jsem velkým nepřítelem státních zásahů, přímých dotací a vládních vyhlášek, legislativních a regulatorních změn. Myslím si přitom, že klíč k úspěchu je právě v odlišném nastavení mysli. Vláda, politici, ti, které si volíme, by podle mě postupně měli v tomto směru přinést změnu. Stalo se to tak například v Izraeli; celý tamní zázrak byl tažen z nejvyšších míst – nikoli dominantně penězi, ale zmíněným nastavením mysli, otevřeností, ochotou jít do rizika. To jsou věci, které nám chybí.
Mühlfeit: Je potřeba dodat, že Izrael má globálně nejvyšší investice do rizikového kapitálu na obyvatele. V tomto ukazateli několikanásobně převyšuje i Spojené státy, což dobře popisuje kniha Startup Nation. Jak jsou na tom, co se týče informačních technologií, jejich využívání a budování trhu, globální trhy v Asii, konkrétně pak ostře sledovaná Čína?
Bartoš: Asie je na tom podle mě úplně jinak než Evropa. Vidíme tam nesmírnou pracovitost, zarputilost, ambici, ochotu podstupovat riziko, jít do odvážných, nových věcí. Co tam možná malinko chybí, je kreativita, inovativnost, hravost a tvořivost, které dle mého názoru v Evropě, střední Evropě a konkrétně v Česku máme spoustu. Chybí nám ale ta odvaha a pracovitost. Myslím si – a opravdu to nemám statisticky podložené –, že pokud Asie ještě Evropu nedohnala, tak ji brzy dožene. Oproti Americe ale v Asii vnímám deficit invence.
Mühlfeit: Mnoho ekonomů dnes tvrdí, že hlavním globálním vztahem je ten mezi Čínou a USA, že Evropa zaostává. Musí tedy přidat, aby mohla hrát úlohu třetího v pomyslném mocenském trojúhelníku. I v tomto kontextu je jistě relevantní se ptát, jak jsou na tom české firmy. Snesou nejlepší domácí startupy srovnání se začínajícími firmami ze zemí, jako jsou USA, skandinávské státy, Británie nebo Izrael?
Bartoš: Ano, ty nejlepší české startupy se se světem srovnávat mohou. Sice tu nevidíme nikoho, kdo my měl potenciál a drive Googlu nebo Facebooku, firem, které během pěti let zvládly masově narušit celé trhy. Takové společnosti u nás nejsou, ale určitě tu jsou startupy, které mají potenciál narušit některé segmenty či části sektorů. Máme tu například Avast (donedávna byly dvě, pak ale Avast spolkl AVG). Jinými slovy, je tu jistý potenciál a startupy, které mají ambici přinést velké inovace a ovládnout zatím menší, specifické oblasti trhu. Věřím ale, že tu podobných firem bude stále více a že možná budou stále větší.
