Situace na trhu M&A nahrává prodávajícím
Aktivita na tuzemském trhu fúzí a akvizic je rok od roku silnější. Aktivitu podporují solidní výkon ekonomiky, dostatek koupěchtivých investorů, ochota bank nákup firem financovat a také to, že mnoho starších majitelů firem marně řeší otázku, kdo po nich firmu převezme.
Přebytek bankovní likvidity a výhodné podmínky akvizičního financování umožňují kupovat firmy i subjektům, které na to dříve neměly. S využitím vysokého podílu dluhu nyní na akvizice dosáhnou. Výsledkem je to, že většina prosperujících a perspektivních firem se je při správně provedené obchodní transakci prodána bez průtahů a za výhodnou cenu.
"To je velice výhodná situace pro ty, kdo uvažují o prodeji firmy kvůli tomu, že ji dále nechtějí vlastnit a řídit, případně chtějí pro svou společnost prostřednictvím vstupu investora získat peníze na další rozvoj," vysvětluje Antonín Piskáček, výkonný ředitel Corporate Finance České spořitelny.
České firmy jedou
V minulosti tuzemskému trhu s fúzemi a akvizicemi dominovaly zejména zahraniční subjekty, dnes více než polovinu nakupujících tvoří domácí firmy. Jejich poptávku přitom stabilně doplňují subjekty ze zahraničí a také institucionální investoři z Česka i zahraničí.
"Zájem o koupi kvalitních a perspektivních tuzemských firem stále častěji projevují i privátní investoři, kteří na trhu s firmami hledají zajímavé zhodnocení peněz," dodává Piskáček, podle kterého ale hybnou silou na trhu zůstává zejména dostatek volného kapitálu spolu s levnými úvěry, jež motivují všechny typy investorů k novým akvizicím.
Firmy, nebo fondy?
Ze zkušeností akvizičních poradců vyplývá, že mezi kupujícími jsou zastoupeni jak strategičtí investoři, což jsou firmy, které nákupem jiné společnosti nebo její části rozšiřují svůj byznys, tak investiční skupiny a fondy, které chtějí hlavně zhodnotit peníze.
Na otázku, kterému typu z nich je lepší firmu nebo obchodní podíl prodat, neexistuje podle Antonína Piskáčka jednoznačná odpověď. Obecně lze ovšem říci, že strategičtí investoři sice většinou mají velice kvalitně připravený plán, jak firmu, do které vstupují, rozvíjet, většinou ale postrádají zkušenosti se správným provedením transakce, což může prodej firmy zkomplikovat, pokud jej neřídí profesionální poradce.
Naopak finanční investoři bývají zkušení v oblasti fúzí a akvizic a mívají celý proces technicky dobře zvládnutý. "Každá transakce je individuální, takže nelze generalizovat. Setkáváme se se situacemi, kdy si je strategický investor přesně vědom toho, co nákupem firmy získává, a proto je za ni ochoten zaplatit třeba i vyšší cenu. Je si jistý, že se mu to vyplatí. Investiční fondy a skupiny někdy marně hledají možné synergie kupované firmy s ostatními subjekty ve svých portfoliích, ale zase většinou disponují tak velkým objemem peněz, že jsou rovněž s to za kvalitní firmu dobře zaplatit," vysvětluje Piskáček.
Nové typy úvěrů
Podle něj současná situace na trhu přeje spíše prodávajícím než kupujícím, protože poptávka po kvalitních firmách významně převyšuje nabídku prosperujících a perspektivních společností. Roli hraje i skutečnost, že banky flexibilně přizpůsobují podmínky poskytování akvizičních úvěrů. Akceptují nižší poměr vlastních prostředků investora, kterému tak často na nákup firmy stačí 30-40 % vlastních zdrojů.
Více informací o prodeji a nákupu firem najdete na www.investicniweb.cz/akvizice
Na českém trhu M&A se pohybují jak domácí, tak zahraniční investoři. V případě zahraničních investorů jsou v Česku dlouhodobě nejaktivnější zejména ti z Německa, Spojeného království, Francie, Rakouska, Nizozemska, Itálie nebo Spojených států. V posledních několika letech je patrný nárůst zájmu z Jižní Koreje, Japonska, Číny nebo Indie. Pozadu ale nezůstávají ani tuzemské subjekty, které nakupují firmy doma i v zahraničí. Ze statistiky Mergermarketu, který analyzuje prodeje více než 30% podílů ve všech firmách na trhu s valuací alespoň 125 milionů korun, vyplývá, že více než polovina jejich transakcí se uskuteční na domácím trhu. Nakupují-li v zahraničí, většinou se orientují na státy jako Německo, Slovensko, Francie, Rakousko, ale i Polsko, Bulharsko a Rumunsko. Hitem se opět stávají země bývalé Jugoslávie, jako jsou Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko nebo Černá Hora. Metou ale zůstává Německo se svým velkým trhem i faktem, že produkty vyrobené u našich sousedů mají ve světě dobrý zvuk. Není proto nic neobvyklého, když úspěšná česká firma koupí německou firmu, aby pod její značkou globálně prodávala výrobky pocházející z Česka.
Aktuality
