Turecké úřady zabavily v popřevratových čistkách tisícovku firem
Turecké úřady už převzaly skoro tisícovku firem kvůli jejich údajným vazbám na hnutí, které tamní režim viní z loňského červencové pokusu o převrat. V pátek o tom informovala turecká vláda. Mezi firmami, které vláda takto zkonfiskovala či do nich dosadila svého správce, jsou průmyslové podniky, banka i mediální společnosti.
Podle místopředsedy vlády Nurettina Canikliho vláda od loňského července převzala kontrolu nad 965 společnostmi, jejichž aktiva dohromady činí asi 41 miliard tureckých lir.
Turecká vláda zabavila tyto firmy na základě dekretů, které vydává prezident v době výjimečného stavu. Ten v zemi stále platí od loňského července, kdy byl zaveden v souvislosti s neúspěšným pokusem části armády o převrat. Z něj vláda viní duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a v Turecku má řadu příznivců.
Gülen, jenž býval kdysi spojencem nynějšího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, obvinění z přípravy puče odmítá. Naopak naznačil, že pokus o převrat mohl zinscenovat sám Erdoğan, aby zdůvodnil pronásledování svých kritiků. Gülenovy příznivce, i jen domnělé, vláda pronásleduje dlouhodobě a v posledním roce akce vůči nim ještě zintenzivnila.
Od loňského července turecký režim pozatýkal kvůli údajným vazbám na Gülenovo hnutí na 50 000 lidí a z práce vyhodil na 150 000 osob, včetně soudců, policistů či učitelů.
Kvůli údajným vazbám na Gülena byly za předchozí rok v Turecku uzavřeny i desítky soukromých škol, včetně asi 15 univerzit, řada zdravotnických zařízení i několik desítek médií a vydavatelství. Zatčeno bylo přes 150 novinářů, včetně několika zahraničních.
Turecká opozice i západní země prezidenta (a dříve premiéra) Erdoğana dlouhodobě kritizují za autoritářský způsob vládnutí a potlačování svobody slova. Tento týden zatkly úřady například i ředitelku turecké pobočky organizace Amnesty International (AI) Idil Eserovou, o měsíc dříve byl zatčen její předchůdce v úřadě Taner Kiliç.
Zdroj: ČTK
