Osmihodinová pracovní doba je přežitek. Proč bychom v zaměstnání měli trávit méně času?
Osm hodin práce, osm hodin koníčky, rodina a odpočinek, osm hodin spánek. Přesně tak Češi fungují již sto let. V poslední době se přitom stále častěji objevuje názor, že v práci lidé tráví zbytečně mnoho času.
Ještě na začátku 18. století dělníci v práci trávili i 16 hodin denně. V polovině 19. století se délka pracovní doby snížila na 12 až 14 hodin. Osmihodinová pracovní doba byla v Československu uzákoněna 19. prosince 1918. Ve světě byl přelomový rok 1914, kdy osmihodinovou pracovní dobu zavedl americký průmyslník Henry Ford. Zdá se však, že ani osm není konečné číslo.
Odpůrci osmihodinové pracovní doby tvrdí, že jde o přežitek, který dávno neodpovídá době. Upozorňují, že dnešní lidé mají úplně jiné potřeby než lidé v 18. nebo 19. století, a dodávají, a že moderní technologie výrazně zvyšují produktivitu práce, takže není potřeba v práci zaměstnance držet tak dlouho. Britský ekonom John Maynard Keynes v roce 1930 tvrdil, že za sto let bude díky novým technologiím mít pracovní týden jen 15 hodin.
Pracovní doba vs. odpracovaný čas
Řada psychologů upozorňuje, že člověk není schopný se osm hodin denně naplno koncentrovat. Známý švédský psycholog Anders Ericsson říká, že maximum jsou dvě hodiny. I proto podle něj lidé velké množství času v práci nepracují. Výzkum společnosti Workfront například ukázal, že zaměstnanci v USA v roce 2006 prací trávili v průměru jen 39 % pracovní doby. V průměru více než tři hodiny denně zaměstnanci podle jiného výzkumu tráví procházením sociálních sítí, čtením zpráv, hledáním nového zaměstnání, telefonováním s přáteli či kouřením. Právě povinnost být v práci osm hodin denně bez ohledu na objem vykonané práce podle některých psychologů u zaměstnanců často končí syndromem vyhoření.
Alex Pang, autor knihy Rest: Why You Get More Done When You Work Less, tvrdí, že by lidé měli ideálně pracovat čtyři hodiny denně. Švédsko nedávno testovalo šestihodinovou pracovní dobu, závěr pokusu byl ale nejednoznačný. Zdravotní sestry z domova pro důchodce v Göteborgu, které byly pro pokus vybrány, sice hovořily o tom, že díky kratší pracovní době zažívají méně stresu, cítí se šťastnější a práce je více baví, město ale muselo do domova důchodců kvůli pokrytí potřeb jeho klientů přijmout 16 dalších zaměstnanců. Experiment tak skončil konstatováním, že plošné zkrácení pracovní doby by se ekonomicky nevyplatilo.
52 minut práce, 17 minut odpočinku
Podle některých odborníků ale není tak důležité to, kolik času lidé v práci tráví, nýbrž to, jak tento čas strukturují. Upozorňují přitom zejména na význam pravidelných přestávek, které podle jejich názoru výrazně zvyšují produktivitu. Podle nedávné studie společnosti Draugiem Group by po 52 minutách práce mělo v ideálním případě následovat 17 minut odpočinku. Klíčové ovšem je, aby se lidé během odpočinku odpoutali od svých pracovních povinností.
Zavedení osmihodinové pracovní doby před sto lety změnilo život milionů lidí. Kde se ale toto číslo vzalo? Ať se nám to líbí nebo ne, šlo vlastně jen o experiment. Člověk se tedy musí ptát, zda má toto "náhodně" zvolené číslo i v současnosti opodstatnění a zda by pokus neměl pokračovat s jinou hodnotou.
Zdroj: Teambit
