Průzkum CzechTrade: Exportéři hledají nové trhy, diverzifikace je klíčem ke stabilitě a odolnosti
České firmy přehodnocují své exportní strategie v reakci na geopolitický vývoj, regulatorní změny a proměnlivou situaci na globálních trzích. Vyplývá to průzkumu agentury CzechTrade, do kterého se zapojilo 132 vrcholných zástupců českých firem. Podle průzkumu směřuje 93 % českého exportu do Evropské unie, firmy ale stále více hledají nové příležitosti mimo Evropu. Největší zájem mají o USA, země východní a jižní Asie, Blízký východ a Latinskou Ameriku. Růst exportu do těchto regionů potvrzuje nejen trend, ale i nutnost diverzifikace, kterou aktuálně zvažuje nebo realizuje 47 % respondentů. Největší bariéry přitom vidí v teritoriálních rizicích, právních a regulatorních překážkách a komerčních nejistotách.
Diverzifikace je podle průzkumu CzechTrade klíčovým přístupem, který exportéři volí v zájmu posílení stability svého byznysu. Český export zůstává silně orientovaný na evropské trhy, nicméně podíl exportu mimo EU roste. Například export do Severní Ameriky realizuje 35 % firem, do Asie 32 %, na Blízký východ 30 %, do Latinské Ameriky 26 % a do Afriky 22 % firem.
"Český export je stále silně orientovaný na evropské trhy, nicméně sledujeme, že dochází k postupné změně trendu. Vývoz roste i mimo EU, čímž se přibližuje k diverzifikovanějším exportním modelům ostatních zemí. To, že firmy nespoléhají jen na evropské trhy, zvyšuje odolnost české ekonomiky," vysvětluje Radomil Doležal, generální ředitel CzechTrade.
Firmy vnímají mimoevropské příležitosti
Z výsledků průzkumu i statistik exportu vyplývá, že diverzifikace není pouze trendem, ale nutnou součástí exportní strategie, kterou podle průzkumu volí 47 % firem. Aktivní hledání nových příležitostí je rozhodně efektivnější než pasivní čekání na další vývoj. Velice perspektivní jsou dynamicky rostoucí trhy, které v současnosti najdeme v Asii, Latinské Americe a Africe. Zvláště zajímavá jsou teritoria, kde roste poptávka po kvalitním evropském zboží, jako například Indie nebo země ASEAN.
Dalším důležitým zjištěním průzkumu je to, že 63 % firem žádný trh neopouští a spíše posiluje svou přítomnost tam, kde má vybudované obchodní vztahy. To ukazuje na obezřetný přístup českých exportérů, kteří kombinují stabilitu s hledáním nových příležitostí. Za pozitivní lze považovat i to, že více než 30 % firem nepovažuje žádnou zemi za vyloženě rizikovou a spoléhá na vlastní schopnosti a znalost trhu. Na otázku po nejrizikovějších oblastech firmy nejčastěji nicméně uváděly Rusko, země Blízkého východu a Afriky.
Teritoriální i komerční rizika
Rizika spojená s exportem se liší jak podle teritorií, tak podle povahy hrozeb. Více než polovina firem vnímá největší rizika právě v teritoriálních faktorech, jako jsou makroekonomická nestabilita, politické změny nebo bezpečnostní situace. Necelých 40 % poukazuje na právní a regulatorní bariéry, stejně tak jako komerční nejistoty včetně nespolehlivosti partnerů.
Mezi další často zmiňované hrozby patří i měnová a ekonomická rizika, například kolísání směnných kurzů, inflace či omezení převodu zisků do zahraničí. Tato rizika podle 26 % firem mohou výrazně ovlivnit ziskovost exportu, zejména v důsledku posilování koruny nebo změn úrokových sazeb. Kulturní odlišnosti a logistická rizika firmy naopak vnímají jako méně závažné – jen 11 % exportérů označilo kulturní a jazykové bariéry za výraznou překážku a logistické komplikace, jako jsou poškození či ztráta zboží při přepravě, představují zásadní problém pouze pro 7,6 % respondentů.
Dalším zajímavým zjištěním je, že 34,9 % firem využívá k minimalizaci rizik také platební a finanční nástroje, jako jsou dokumentární akreditivy nebo bankovní záruky. Překvapivě málo exportérů však sahá po exportním pojištění, které může být v řadě situací klíčovým nástrojem pro zajištění obchodních transakcí. Kromě nástrojů na řízení rizik firmy očekávají také větší podporu od státu, zejména lepší dostupnost informací o rizicích na jednotlivých trzích (48 %),
kvalitní právní poradenství (31 %) či usnadnění financování exportních aktivit (30 %).
Zdroj: CzechTrade
