Chyba za 2 biliony dolarů v podání Fedu

Fed se chystá letos zahájit bezprecedentní manévr. Chce razantně snížit objem dluhopisů, které nahromadil ve své bilanci v rámci úsilí o podporu ekonomiky za posledních deset let. Bývalý šéf minneapoliského Fedu Narayana Kocherlakota si ale myslí, že jde o chybu jak v koncepci, tak v implementaci.

Fed plánuje zmenšit svou rozvahu opravdu výrazně. V následujících letech by to mělo být o více než polovinu, tedy ze současných více než 4 bilionů dolarů minimálně o 2 biliony dolarů. Většinou by mělo jít o splatné dluhopisy, které se zkrátka "jen" nebudou nahrazovat novými nákupy.

Fed podmiňuje další růst úrokových sazeb oživením ekonomiky

Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) se shodují, že by se měli zdržet dalšího zvyšování úrokových sazeb, dokud se nepotvrdí, že nedávné zpomalení růstu HDP bylo jen přechodné. Vyplývá to ze zápisu z posledního zasedání Fedu, které se uskutečnilo na začátku května.

Předpoklad, že by centrální banka měla omezit svou bilanci, je sice správný, podle Kocherlakoty ale tak razantní řešení není ideální. Aktiva v bilanci Fedu jsou tvořena převážně cennými papíry zajištěnými hypotékami a množství splacených dluhopisů se odvíjí z velké části od toho, kdy se lidé rozhodnou splatit své hypotéky (mohou také prodat dům, refinancovat úvěr a tak dále).

Centrální banka tak může ztratit kontrolu nad silným nástrojem tvorby monetární politiky. "Kdyby se velký počet lidí najednou rozhodl splatit hypotéky, může to výrazně snížit objem dluhopisů držených Fedem a prakticky zmenšit rozvahu. Snížení objemu aktiv prostřednictvím uváženého prodeje založeného na ekonomických podmínkách by bylo lepším řešením," míní Kocherlakota.

Podle něj není úplně jasné, proč se Fed rozhodl zmenšovat svou rozvahu. Při snaze zaujmout "neutrální" pozici v souladu s cílenou nízkou mírou nezaměstnanosti a 2% inflací má centrální banka v zásadě dvě možnosti:

• menší rozvahu a relativně nízké úrokové sazby,
• větší bilanci a poměrně vysoké úrokové sazby.

První přístup vyžaduje nákup velkého množství aktiv ze strany Fedu pokaždé, když dojde k výraznější krizi nebo recesi. Jde o politické rozhodnutí, které může vyvolávat velký odpor, jakého jsme mimochodem byli svědky i v minulosti, když Ben Bernanke ohlásil v roce 2010 druhé kolo programu odkupu aktiv.

Na druhou možnost se může Fed připravit tím, že udrží svou rozvahu nafouknutou na současnou velikost. Může tak kompenzovat možné inflační tlaky vyššími krátkodobými úrokovými sazbami. To centrálním bankéřům navíc dává výhodu v podobě manévrovacího prostoru v případě krize, kdy může úrokové sazby snižovat podle potřeby.

"Je pravda, že velká rozvaha může Fedu přinést další problémy. V případě, že ekonomika dále poroste, by Fed musel dále navyšovat své pozice, aby předešel situaci, že by byly příliš malé v případě dalšího rizika recese. Namísto snižování objemu nakoupených cenných papírů by právě toto mělo být předmětem úvah členů Fedu," uzavírá Kocherlakota.

Vedle toho, na co ještě před zveřejněním zápisu z květnového zasedání FOMC upozornil Kocherlakota, je potřeba si uvědomit také to, že omezování bilance společně se zvyšováním sazeb činí proces zpřísňování měnové politiky komplexnějším. Členové měnového výboru centrální banky přitom sami přiznávají, že dopady snižování rozvahy Fedu na finanční podmínky jsou si daleko méně jistí než tím, co s ekonomikou udělají vyšší úroky.

V sázce je také již tak pošramocená kredibilita centrální banky v případě, že by během příštích kvartálů došlo k nečekanému poklesu ekonomické aktivity a výbor by byl nucen svou politiku upravovat.