Dluhová krize: Na každého dojde aneb maturita dluhopisového investora
Podívejme se na japonské vládní finance. Dluh japonské vlády je 220 % HDP. Čtete správně. Pro srovnání, EMU si svoji dluhovou krizi prožívá v situaci, kdy její vládní dluh je 90 %. O neudržitelnosti řeckých financí se začalo mluvit při dluhu 120 % HDP.
Kolik platí japonská vláda za takovýto dluh? Platí zhruba jedno procento za desetiletý dluh. To přece není možné, řeknete si, takto nízké výnosy nejsou přece udržitelné! A nebyli byste sami ve svém rozhořčení.
Spekulace na pokles japonských dluhopisů
A napadne vás okamžitě, že to je výborná příležitost na investiční sázku proti japonským dluhopisům, na tom přece nejde prodělat. I v tom byste nebyli sami.
To zkoušelo už mnoho lidí. Traduje se dokonce, že se nestanete globálním obchodníkem s dluhopisy, dokud neproděláte peníze právě na těch japonských. Jak je to možné?
Bylo to možné právě i díky tomu, jak spořiví Japonci jsou a jak moc preferují domácí investice. 95 % japonských vládních dluhopisů je drženo Japonci. Japonské výnosy dluhopisů tak nejsou náchylné reagovat na prudké změny nálady na finančních trzích. Nebo na spekulativní sázky.
Časy se mění
Míra úspor Japonců v čase postupně poklesla z 15 % na současnou nulu. Nezměnilo se však chování průměrného Japonce, zvýšil se (a zvyšovat se bude) podíl důchodců mezi obyvateli.
A takový důchodce si konečně začne užívat své úspory. Začne postupně prodávat dluhopisy, akcie, začne pobírat rentu z penzijních fondů. A ty tudíž musejí také začít prodávat své portfolio, aby měly hotovost pro renty.
Ano, prodávat dluhopisy. Není to onen milník, který konečně přinese růst výnosů japonských dluhopisů? Není konečně ten správný čas investovat proti japonským dluhopisům?
Představme si to. Nižší poptávka bude tlačit na růst výnosů. Vyšší výnosy, tedy úrokové náklady, které bude muset vláda platit za nový dluh, zvýší její deficit. Vyšší deficit zvýší potřebu vlády financovat svůj deficit prostřednictvím dluhopisů.
Nicméně poptávka po nich bude nižší, což vyvolá další růst výnosů. Růst výnosů znamená vyšší úrokové náklady vlády a tedy vyšší deficit... Vypadá to jako začarovaný kruh dluhové krize, tentokrát v podání Japonska.
Jak může japonská vláda vyskočit z dluhové spirály?
Snížení výdajů nebo zvýšení daní by mělo být tou nejpřirozenější cestou. Vzhledem k tomu, že Japonsko má nízké daně, tak se zdá, že to bude jednoduché vyskočení. Nicméně to zařízne již dvacet let slabý růst ekonomiky a realitou by se mohl stát dlouholetý pokles japonské ekonomiky. Pro politiky to tudíž nemusí být volba číslo jedna.
Jak tedy čelit nižší poptávce po dluhopisech, která by mohla způsobit dluhovou krizi? Svou cestu už Japonsko vlastně ukázalo. Největší japonský penzijní fond už oznámil, že poprvé ve své historii místo nákupů dluhopisů je prodával. A ne náhodou nedlouho poté oznámila japonská centrální banka kvantitativní uvolňování. Tedy program, ve kterém bude nakupovat státní dluhopisy.
Takže tady máme instituci, centrální banku, s neomezenou likviditou (s tiskárnou peněz), která může nakupovat dluhopisy tak, aby jejich výnosy nerostly a neohrožovaly japonské veřejné finance. Takto to vypadá jako oběd zadarmo, viďte. Ale nic není zadarmo.
