S penězi jsme celkově zodpovědnější, pro třetinu Čechů jsou ale úspory stále španělská vesnice

Zároveň s poklesem počtu lidí bez úspor ze 41 % na 34 % loni v Česku mírně vzrostlo procento lidí, kteří jsou se svou finanční rezervou spokojeni. Celkově to nyní platí o čtvrtině Čechů. Stejný podíl respondentů uvedl, že se jejich úspory v loňském roce zvýšily. Ve více než třetině případů k tomu vedlo vlastní rozhodnutí dotázaných. Pro pětinu Čechů, kteří museli v loňském roce sáhnout do úspor, byly hlavní příčinou neočekávané výdaje.

"Nárůst počtu střadatelů i vzrůstající trend spokojenosti Čechů s úsporami ukazují, že tuzemská ekonomika se zotavuje a rozvíjí, zlepšuje se disciplína lidí a mění se jejich vnímání významu finanční rezervy," říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank. "Spokojenost s úsporami je velmi subjektivní, zjednodušeně však lze říci, že i ti, kteří s úsporami spokojeni nejsou, jsou na tom stále lépe než ti, kteří uvedli, že žádnou finanční rezervu nemají. Nulový stav úspor je alarmující a vede k situacím, které lidé řeší zbytečnými a předraženými úvěry," dodává Vaníček.

Nejběžnější je v Evropě rezerva do 270 000 Kč

Asi polovina Evropanů (49 %) s úsporami má finanční rezervu do 10 000 eur. Nižší úspory mají nejčastěji mladí lidé ve věku do 25 let. K nulové finanční rezervě se přiznalo stejně jako o rok dříve 38 % Evropanů. Česko tak patří s 34 % k průměru. Nejméně lidí bez úspor bylo loni v Lucembursku (14 %), naopak nejvíce v Polsku (52 %) a Rumunsku (56 %).

Nejspokojenější jsou se svými úsporami Nizozemci (43 %), kteří v tomto ohledu vysoce překračují evropský průměr (26 %). Více než třetina spokojených střadatelů je i v Lucembursku, Velké Británii a také Německu. Všechny zmíněné země v této oblasti zaznamenaly loni meziroční zlepšení. Stejně je tomu i v České republice, kde spokojenost s finanční rezervou vzrostla o dva procentní body na 25 %. Na konci žebříčku je Polsko, kde je jen 12 % spokojených střadatelů.

Úspory rostou díky vyšším mzdám i odhodlání více spořit

Z Evropanů, kteří nějaké úspory mají, jich 27 % zůstalo na svém, stejný počet uvedl, že se jejich úspory oproti předchozímu roku loni snížily, a zhruba pětině (19 %) se je podařilo zvýšit.

Finanční rezervu si navýšilo za posledních 12 měsíců 30 % Britů a Lucemburčanů, ale také čtvrtina Čechů (26 %). Naopak v Itálii se podařilo rozmnožit úspory jen 8 % lidí, zatímco více než třetina (34 %) v roce 2015 o část finančních rezerv přišla. Úspory klesly i více než třetině Belgičanů a Francouzů.

Zajímavé rozdíly lze sledovat v nárůstu či poklesu úspor obyvatel evropských států v porovnání s vývojem HDP. Zatímco ve Velké Británii navýšila své úspory i při relativně nízkém 1,8% růstu HDP téměř třetina lidí, v Polsku nebo Rumunsku, kde se HDP zvýšil o 3,5 %, se totéž podařilo jenom 16 % dotázaných.

Nejčastějším důvodem růstu úspor byly loni v Evropě vyšší příjmy (43 %). Pro více než třetinu lidí (36 %) ale bylo hnacím motorem jejich vlastní rozhodnutí a vůle více spořit. Poměr mezi těmito motivy se v rámci regionů liší. Díky vlastnímu rozhodnutí úspory navyšovali nejčastěji Lucemburčané (50 %) a Francouzi (48 %). V ČR vlastní vůlí více naspořila třetina lidí (35 %), díky vyšším příjmům pak úspory stouply 44 % Čechů.

Hlavním důvodem snížení příjmů některých Evropanů byly loni nižší příjmy a dorovnávání jak běžných, tak neočekávaných výdajů (v obou případech 36 %).

"Výsledky průzkumu ukazují, že poměrně velké procento dotázaných lidí muselo v loňském roce sáhnout do úspor kvůli nižšímu příjmu a neočekávaným výdajům. Právě tyto případy ilustrují význam finanční rezervy. Ta by měla být tak vysoká, aby dokázala v případě výpadku příjmu pokrýt nezbytné výdaje domácnosti po dobu tří až šesti měsíců a vyřešit situaci, pokud se objeví nečekané jednorázové výdaje, například za opravu automobilu nebo za novou pračku," uzavírá Vaníček.

Mezinárodní průzkum pro ING Bank realizovala agentura Ipsos v 15 zemích na vzorku 14 664 osob.

Zdroj: ING Bank