Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji za šest let

Stejně jako na další přední světové producenty ropy a plynu i na Norsko měl negativní dopad propad cen ropy, který způsobil propouštění tisíců zaměstnanců a ukončení činnosti firem v odvětví. Míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla desetiletého maxima 4,6 %. Ve srovnání s dalšími předními ekonomikami je sice tento údaj nízký, nezaměstnanost však výrazně stoupla z 3,2 % v polovině roku 2014.

Norská koruna od poloviny roku 2014 klesla kvůli propadu cen ropy o téměř 20 %. To sice pomohlo místním vývozcům, avšak ne natolik, aby to výrazně zlepšilo celkovou ekonomiku.

Norsko je největším producentem plynu v západní Evropě a ekonomika země je na ropě vysoce závislá. Celkový růst hrubého domácího produktu, který zahrnuje i ropný sektor, loni zpomalil na 1,6 % z 2,2 % v roce 2014.

V samotném čtvrtém čtvrtletí HDP bez ropného sektoru vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,1 % po nulovém růstu v druhém kvartálu. Celkový HDP pak klesl o 1,2 % po expanzi o 1,6 % ve třetím čtvrtletí. Byl to první čtvrtletní pokles za více než dva roky a nejvyšší od třetího čtvrtletí 2012. Ropný, plynárenský a přepravní sektor klesl o 5,6 %.

Současná norská vláda však věří, že zemi se může podařit odolat poklesu, přestože ceny ropy klesly více, než se čekalo, a čínská ekonomika zpomaluje. Díky slábnoucí měně, fondu bohatství, ve kterém je 800 miliard dolarů, a potenciálnímu dalšímu snížení úroků by se Norsku mohlo podařit postupně diverzifikovat svoji ekonomiku i do dalších oblastí, než je těžba ropy a plynu, řekla agentuře Reuters premiérka Erna Solbergová. Těžba ropy a plynu má na celkovém HDP více než pětinový podíl.

Podle některých ekonomů nejnovější údaje posilují očekávání, že norská centrální banka na svém březnové zasedání sníží úrokové sazby. V prosinci banka nechala hlavní úrokovou sazbu na 0,75 %, avšak uvedla, že šance na snížení úroků v březnu je více než 50 %.

Zdroj: ČTK