Vzepřou se komerční banky diktatuře ECB?

ECB pracuje se základní premisou, že ožívání ekonomiky eurozóny bude nabírat na síle, budou-li se zvyšovat objemy poskytnutých úvěrů. Zápornou depozitní sazbou, jež nyní činí -0,3 %, se tak ECB snaží komerční banky přimět k tomu, aby místo zadržování přebytečné likvidity zrychlily úvěrování, a podpořily tak hospodářskou expanzi eurozóny. Problémem je, že ECB touto politikou tlačí banky k poskytování úvěrů stále rizikovějším subjektům, což může vést až ke vzniku nebezpečných bublin.

Německý list Der Spiegel ale minulý týden přinesl zajímavou zprávu týkající se záporných sazeb. Podle Spiegelu nedávno Bavorská bankovní asociace, reprezentující osm desítek německých bank, vydala doporučení, aby finanční ústavy začaly shromažďovat fyzickou hotovost. Asociace tím podle listu reagovala právě na záporné sazby ECB a výhled jejich dalšího možného snížení.

"Povstání" německých bank teoreticky možné je, má to ale minimálně jeden háček. Ve finančním systému není ani zlomek objemu fyzické hotovosti, který by byl potřeba, aby německé banky mohly začít plnit své sejfy. Pokud by tak finanční ústavy začaly hotovost ve velkém stahovat, bankovky v oběhu by jednoduše brzy začaly chybět.

ECB má v zásadě tři možnosti, jak se v této situaci zachovat. Může dělat mrtvého brouka a doufat, že německé banky výzvu Bavorské bankovní asociace nevyslechnou. Nebo může finančním ústavům alespoň částečně vyjít vstříc a poslat "do oběhu" větší objem bankovek, které skončí v bankovních sejfech. A nebo může přejít do protiútoku a zavést jistou formu kapitálových kontrol.

To, že radikální řešení v podobě kapitálových kontrol není jen teoretickou možností, dokazuje například série nedávných návrhů, aby byly zrušeny bankovky s vysokou nominální hodnotou, počínaje 500eurovkou. Argumentem pro tyto návrhy je sice snaha o posílení boje proti financování terorismu a organizovanému zločinu, některé hlasy ale tvrdí, že ve skutečnosti se za těmito slovy skrývá něco jiného.

Zdroj: Spiegel