Nová slovenská vláda si chce usnadnit zadlužování
Nová slovenská koaliční vláda by chtěla zmírnit pravidla takzvané dluhové brzdy, která mají pod hrozbou sankcí bránit kabinetu zvyšovat zadlužení země. Vláda premiéra Roberta Fica bude na změnu příslušného ústavního zákona, kterou zařadila do svého programového prohlášení, potřebovat podporu opozice.
Dluhovou brzdu Slovensko aktivovalo v roce 2013 po té, co rok předtím dluh státu překročil hranici 50 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro bývalou Ficovu jednobarevnou vládu sociálních demokratů to ale nepředstavovalo žádné výraznější sankce, ministerstvo financí pouze muselo předložit zprávu o příčinách zvyšování veřejného dluhu a o návrzích na jeho snížení. Zadlužení země loni druhým rokem po sobě kleslo.
Čtyřčlenná koalice, která vzešla z březnových parlamentních voleb, by chtěla, aby dluhová brzda nově zohledňovala hotovostní rezervu státu a také strategické veřejné investice. Ministr financí Peter Kažimír, který tento post zastával i v předchozím kabinetu, v minulosti opakovaně tvrdil, že stávající ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti neumožňuje státu využít nízkých úrokových sazeb na trhu.
Ke změně pravidel je ale potřebný souhlas až třípětinové většiny poslanců, kterou nynější koalice ve sněmovně nemá. Někteří opoziční poslanci se k plánované úpravě postavili rezervovaně s odůvodněním, že Ficova vláda odkládá dosavadní plán na dosažení vyrovnaného rozpočtu země.
První výraznější postihy pro kabinet předpokládá platný ústavní zákon v případě, že zadlužení země vystoupí nad hranici 55 procent výkonu ekonomiky. Těsně pod touto úrovní skončil dluh Slovenska v roce 2013, kdy dosáhl 54,99 procenta HDP. Loni klesl na 52,91 procenta výkonu ekonomiky.
Ministerstvo financí dnes ČTK sdělilo, že zadlužení státu by podle předpokladů mělo v příštích letech postupně klesnout pod úroveň odpovídající 50 procentům HDP.
Pokud slovenský parlament stávající pravidla dluhové brzdy nezmění, bude se počínaje rokem 2018 hranice pro její aktivaci během deseti let postupně snižovat až na cílovou hodnotu dluhu odpovídající 40 procentům HDP.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá, že po překročení stanovených hranic zadlužení země se například členům vlády nezvýší platy, ministerstvo financí musí vázat část rozpočtových výdajů, vláda ani premiér nesmí čerpat peníze ze svých rezerv, kabinet má povinnost předložit sněmovně návrh vyrovnaného rozpočtu, případně požádat parlament o vyslovení důvěry.
Současná vláda slíbila dosažení vyrovnaného rozpočtu do roku 2020, zatímco dosud mělo Slovensko dosažení tohoto cíle naplánováno na rok 2018. Podle údajů Eurostatu loňský schodek veřejných financí Slovenska dosáhl 2,97 procenta HDP. Udržel se sice pod hranicí tří procent HDP, jak to vyžadují unijní pravidla, byl ale nejvyšší od roku 2012 a vyšší, než předchozí Ficova vláda původně předpokládala. Slovenské ministerstvo financí to odůvodnilo tím, že Eurostat nezahrnul některé transakce do příjmů státu.
Slovenský rozpočet počítal s tím, že loňský schodek veřejných financí dosáhne 2,49 procenta HDP. Letos by měl podle plánu klesnout pod dvě procenta výkonu ekonomiky.
Zdroj: ČTK
