Ranní postřeh: Bilance ECB dosáhla díky QE tří bilionů eur, po inflaci ale ani památky
ECB díky kvantitativnímu uvolňování navýšila svoji bilanci ze zhruba dvou bilionů eur na konci roku 2014 na více než tři biliony eur. Inflace se však zatím nedostavila (v dubnu spotřebitelské ceny v eurozóně klesly meziročně o 0,2 %), z velké části kvůli volnému pádu cen komodit. Může se zdát, že kvantitativní uvolňování ECB nefunguje. Přestanou-li však ceny komodit dále padat, (překvapivě) QE fungovat začne.
Úspěšnost akcí centrálních bank se odvíjí od toho, v jaké době přicházejí. Akciové trhy mohou padat jako kámen i přes masivní snahu centrálních bank, jsou-li valuace vysoké a trh v módu averze vůči riziku, nebo mohou naopak růst, jakoby díky akcím centrálních bank, jsou-li valuace příznivé a trh spíše inklinuje k podstupování rizika.
Podobné je to i s kvantitativním uvolňováním v Evropě – ECB se snaží, co může, výsledky v podobě 2% inflace se ale nedostavují. Podmínky zkrátka nejsou příznivé. Spadnou-li ceny komodit o polovinu, je těžké čekat inflaci. Kdyby ale ceny komodity nepadaly, Mario Draghi by slavil vítězství. To kdyby...
Ještě ale není všem dnům konec. Vydrží-li ceny komodit alespoň na současných úrovních, nakonec se ECB dočká. A pokud se tak opravdu stane, nebude moc dobré mít v portfoliu státní dluhopisy se záporným výnosem. Například německý Schatz (2letý bond) nese nominálně -0,5 % p. a.
