Eurozóna v květnu podle předběžných dat zůstala v deflaci
Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu podle předběžných dat Eurostatu pokračovaly v poklesu. Meziročně se index spotřebitelských cen snížil o 0,1 % po dubnovém poklesu o 0,2 %. Při pohledu na jednotlivé komponenty indexu by podle předběžných dat měly k růstu cen nejvíce přispět služby (+1 % po +0,9 % v dubnu), následované segmentem potravin, nápojů a tabáku (+0,8 %, stejně jako v dubnu) a neenergetickým průmyslovým zbožím (+0,5 %, stejně jako v dubnu). Energie naopak pokračují v poklesu (-8,1 % po -8,7 % v dubnu).
Eurozóna spadla do deflace už loni v září a znovu letos v dubnu.
Evropská centrální banka (ECB) se v březnu rozhodla podpořit růst cen i ekonomiky v eurozóně snížením všech úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru.
"Problémem je, že i bez energií by byla inflace velmi nízká. Ceny služeb rostou o procento, zbytek je níže. Za tím stojí nízká ekonomická aktivita v některých zemích, která pak kvůli výrazné propojenosti jednotlivých zemí ovlivňuje cenový vývoj v celé eurozóně. Vůbec nepochybuji o tom, že kdyby se do Německa nedovážela nízká inflace z jihu eurozóny a Francie, tak by Německo mělo inflaci (očištěnou o energie) nad cílem. To stejné platí i u některých zemí mimo eurozónu. ČR je dobrým příkladem," říká Jiří Polanský, analytik České spořitelny.
"Současná data asi netěší ECB, ale na jakékoliv hodnocení jejích březnových opatření je ještě příliš brzy. Navíc v tuhle chvíli je především potřeba fiskálních kroků, a to hlavně v podobě uvolnění trhu práce v některých zemích. Nedávné stávky ve Francii a postupné návrhy ústupků odborům ale ukazují, že to až tak žhavé nebude," dodává Polanský.
Zdroj: ČTK, Bloomberg
Aktuality
