Evropští členové NATO a Kanada letos dají na obranu o tři procenta více
Evropské spojenecké země a Kanada zvýší podle nejnovějšího odhadu NATO v letošním roce své obranné výdaje celkem o tři procenta, což je přibližně o osm miliard dolarů. Výdaje na obranu letos reálně zvyšuje celkem 22 členských států. Novinářům to před summitem NATO ve Varšavě v pondělí řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
"Utrácíme více a utrácíme lépe. Ale je před námi stále ještě dlouhá cesta a je třeba vytrvat," poznamenal Stoltenberg. Aliance se na změně dlouhodobého trendu poklesu výdajů na obranu dohodla před dvěma lety na posledním summitu ve Walesu. V loňském roce statistiky ukázaly v meziročním srovnání nárůst jen o 0,6 procenta. Na letošní rok pak čísla, aktualizovaná naposledy k počátku července, ukazují nárůst těchto výdajů o tři procenta.
Přesto stále jen několik členů NATO vydává na svou obranu více, než jsou dlouhodobě doporučovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Těch by podle dohody z Walesu měli všichni členové aliance dosáhnout do deseti let - nyní tedy už jen za osm let.
Stoltenberg připomněl, že ve Walesu byl domluven třístupňový postup: nejprve konec škrtů a pak postupný nárůst výdajů s cílem dostat se za desetiletí na kýženou hodnotu. "Jsme jen dva roky po tomto závazku. A vidíme, že se podařilo zastavit pokles a postupně zvýšit výdaje," upozornil generální tajemník aliance. Podle něj je však stále "celkový obrázek smíšený", protože některé země zatím stále škrtají.
Změnu přístupu hlavních měst k výdajů na obranu pokládá Stoltenberg za jednu ze svých základních priorit nejen pro summit ve Varšavě, ale i dlouhodobě.
Výjimkou z trendu jsou dlouhodobě Spojené státy, kde obranné výdaje představují přibližně 3,5 procenta HDP. Spojené státy také už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její vlastní obraně.
Přes dvě procenta HDP se podle statistiky, kterou dnes NATO poskytlo novinářům, dostalo také Řecko, Británie, Estonsko a přesně na dvou procentech HDP by se mělo letos udržet Polsko.
Pro Českou republiku uvádí tabulka v loňském roce hodnotu 1,06 procenta HDP, odhad pro letošní rok je 1,04 procenta HDP. V reálných číslech však vzhledem k vývoji hrubého domácího produktu v Česku armádní výdaje o něco stoupnou.
Česká republika, jejíž vláda chce do roku 2020 výdaje na obranu zvýšit na 1,4 procenta HDP, se tak v tabulce členských zemí NATO dostala na sedmou nejnižší příčku. Menší procentuální podíl na obranu než ČR vydávají Maďarsko, Kanada, Slovinsko, Španělsko, Belgie a Lucembursko.
Zdroj: ČTK
Aktualita pro rok 2026
