Financování stavby elektrárny v Černé Hoře s účastí ČEZ má potíže

Podle Reuters ČEZ nesdělil, v čem problém spočívá. ČEZ chtěl projekt financovat s pomocí státní České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). "Variantu s ČEB a EGAP jsme preferovali, neboť by umožnila zapojení českých i slovenských společností," řekla ČTK Půlpánová. Financování projektu zajišťuje investor, tedy černohorská Electropriveda, Škoda Praha jen pomáhá, dodala.

Elektropriveda podle Půlpánové nyní zkoumá alternativní formy financování, preferuje odběratelský úvěr a je připravena financovat významnou část stavby z vlastních zdrojů. "Škoda Praha bude v kooperaci a se souhlasem investora volit taková dodavatelská schémata, u kterých renomovaní subdodavatelé zajistí podporu a financování od svých domácích exportních úvěrových agentur," dodala Půlpánová.

Zdroje blízké dohodě podle Reuters uvedly, že EPCG nebude moci s projektem pokračovat do konce letošního roku, kdy vstoupí v platnost omezení zavedená Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti financování exportu techniky pro uhelné elektrárny. Česká obchodní banka ani EGAP se k projektu zatím nevyjádřily.

"Nejedná se o významnou zprávu, jelikož dopad transakce na zisk EBITDA v horizontu pěti let odhadujeme v řádu stovek milionů korun," uvedl Petr Bártek, analytik České spořitelny.

"Vzhledem k tomu, že se jedná o referenční projekt Škody Plzeň, hodnotíme reakci ČEB mírně negativně. Nicméně nepředpokládáme, že by informace měla mít v krátkodobém horizontu výraznější vliv na cenu akcií mateřské firmy ČEZ," dodal Richard Miřátský, analytik Komerční banky.

Stavba elektrárny má Černé Hoře pomoci dlouhodobě zvýšit energetickou soběstačnost. Výkon zařízení je 250 megawattů, tedy jako osmina Temelína. Škoda Praha, která ve své šedesátileté historii dodala více než 40 000 MW tepelných a jaderných elektráren do celého světa, zvítězila v konkurenci devíti firem.

Zdroj: ČTK