Evropské akcie ve středu skončily v negativním pásmu

Regionální index STOXX Europe 600 kolísal okolo nuly po celou středeční seanci, nakonec uzavřel se ztrátou 0,2 % na 338,47 bodu. Dolů jej táhly zejména akcie finančních domů a chemických společností. Britský FTSE 100 klesl o 0,63 % na 6 749,72 bodu, francouzský CAC 40 odevzdal 0,78 % na 4 501,14 bodu a německý index DAX spadl o 0,66 % na 10 663,87 bodu.

Investoři dále bedlivě sledovali dění v americké politice, které by mohlo naznačit první prezidentské kroky Donalda Trumpa. Za folklór již lze považovat každodenní tipování analytiků, jak moc pravděpodobné je prosincové zvýšení úrokových sazeb americkým Fedem. V posledních dnech se hovoří o pravděpodobnosti okolo 90 %.

V růstu dále pokračovaly ceny ropy. Pozitivně působila zejména slova ruského ministra energetiky Alexandera Novaka. Novak ve středu uvedl, že Rusko je připraveno podpořit plánované snížení produkce ropy, ke kterému se nedávno "zavázal" kartel OPEC, zároveň ministr uvedl, že věří v úspěch této dohody. Podmínky by dle jeho názoru mohly být dojednány do konce tohoto měsíce, kdy má dojít ke schůzce zástupců zemí vyvážejících ropu.

Ze středečních makrodat byla nejzajímavější britská nezaměstnanost ve třetím čtvrtletí. Ta se snížila ze 4,9 % na 4,8 %. Lepšího než očekávaného výsledku se nebála využít britská premiérka Theresa Mayová, která se v duchu hesla "kuj železo, dokud je žhavé" nechala slyšet, že středeční makrodata odráží sílu základů britské ekonomiky. Británie podle jejích slov přitom stále trvá na zajištění kontroly pohybu osob z Evropské unie do Británie a zároveň i na vyjednání volného obchodu se zbytkem světa. Pro zemi s tak silnými ekonomickými základy to jistě bude maličkost.

Čtvrtletní hospodářské výsledky ve středu v Evropě reportovala Raiffeisen Bank International. Rakouská finanční společnost vytvořila za první tři čtvrtletí tohoto roku konsolidovaný zisk 394 milionů eur (10,7 miliardy Kč), což představuje meziroční pokles o 14,7 %. Její akcie na to reagovaly růstem o 3,85 %.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Společnost O2 Czech Republic dostala od Českého telekomunikačního úřadu pokutu šest milionů korun za změnu smlouvy, která se týkala stahování a odesílání dat po vyčerpání limitu. Vyplývá to z informací ČTK z důvěryhodného zdroje. Rozhodnutí ještě není pravomocné, operátor se proti němu odvolá.
• GE Capital International prodala prostřednictvím zrychleného úpisu svůj zbývající 18% ve společnosti MONETA Money Bank za cenu 81 Kč za akcii, tedy za necelých 7,5 miliardy korun. Cena představuje proti úternímu zavíracímu kurzu na burze v Praze slevu asi 4,8 %.
• Premiér Bohuslav Sobotka oprašuje starý záměr uvalit sektorové daně na telekomunikace, finančnictví a energetiku. Chystá i možné zavedení progresivní daně podle velikosti firmy. Prosadit nový zákon však bude velmi komplikované.
• Jaderná elektrárna Temelín prodlužuje odstávku prvního bloku a ruší odstávku druhého. Změny nebudou mít vliv na dodávky energie. ČTK o tom ve středu informoval mluvčí Temelína Marek Sviták. Šéf obchodu společnosti ČEZ Pavel Cyrani se navíc vyjádřil k plánům společnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
• Ceny průmyslových výrobců v říjnu pokračovaly v poklesu, který trvá už téměř tři roky. V říjnu zmírnily pokles na 1,7 % ze zářijových 2,4 %. Proti září se produkční ceny zvýšily o 0,5 %. Vyplývá to ze středečních informací Českého statistického úřadu. Průmyslové ceny předznamenávají další vývoj cen pro konečné spotřebitele u obchodníků.
• Přední americká internetová společnost Google zvětší své ústředí v Londýně zhruba na dvojnásobek a do konce desetiletí tam vytvoří 3 000 nových pracovních míst. Úterní oznámení firmy je vyjádřením důvěry v budoucnost Londýna jako technologického centra i přes rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie, informovala agentura Reuters.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců od července do září klesla na 4,8 %. Růst průměrné neočištěné mzdy stagnoval na 2,3 %, analytici však očekávali 2,4 %. Očištěná mzda rostla podle očekávání o 2,4 % po předchozích 2,3 %.
• Německé firmy loni investovaly do hmotného majetku 59,8 miliardy eur (1,6 bilionu Kč). Meziročně se tak objem těchto investic zvýšil o 3,5 % a ocitl se blízko rekordní úrovně z roku 2008, kdy dosáhl 60 miliard eur. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Americká softwarová společnost Microsoft nabídla Evropské komisi ústupky, s jejichž pomocí by mohla získat souhlas s plánovaným převzetím internetové sociální sítě LinkedIn. Komise to uvedla ve středečním sdělení. Minulý týden vyjádřil antimonopolní odbor komise ohledně spojení obou firem určité obavy. Microsoft v létě nabídl za LinkedIn 26 miliard dolarů (656 miliard Kč) a byla by to pro něj zdaleka největší akvizice v dosavadní historii.
• Světová spotřeba ropy se bude nejspíš zvyšovat až do roku 2040, a to navzdory snahám o omezování emisí. Ve svém dlouhodobém výhledu to ve středu předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po ropě jako surovině pro pohonné hmoty do osobních automobilů by sice mohla klesat, růst v ostatních sektorech ale tento vliv překoná.
• Očekávání britského ministra zahraničí Borise Johnsona, že si Londýn udrží po brexitu přístup k jednotnému trhu EU a zároveň omezí volný pohyb osob mezi oběma stranami, jsou nereálná. Řekl to šéf takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
• Evropská komise nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz z evropských strukturálních fondů. Novinářům to ve středu řekl eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis. Zemím to hrozilo kvůli tomu, že nedodržely unijní rozpočtová pravidla.
• Evropská komise ve středu varovala šest zemí eurozóny včetně Itálie a Belgie, že by příští rok nemusely dodržet unijní rozpočtová pravidla týkající se hlavně nadměrného deficitu. Komise tak učinila poté, co přibližně měsíc zkoumala předložené rozpočtové plány zemí platících eurem na příští rok. Obecně se ale situace eurozóny zlepšuje a komise trend doporučuje podpořit pozitivní fiskální politikou, která by doplnila kroky Evropské centrální banky (ECB).
• Britská premiérka Theresa Mayová trvá na kontrole pohybu osob mezi Británií a Evropskou unií po brexitu. Šéfka kabinetu se tak ve středu vyjádřila v britském parlamentu, kde odpovídala na dotazy poslanců. Také popřela mediální spekulace o tom, že její vláda stále ještě nemá vypracovaný plán vyjednávání o odchodu země z EU.
• Švédská centrální banka zvažuje, zda jako první významná instituce svého druhu na světě začne vydávat digitální měnu. Chce tak odpovědět na vzrůstající odklon od hotovosti v této skandinávské zemi. Riksbank, jak se švédská centrální banka oficiálně jmenuje, je nejstarší centrální bankou na světě a také jako první na světě začala tisknout papírové peníze.
• Státní dluh Slovenska se letos zvýší, v dalších letech by měl jeho podíl na výkonu ekonomiky klesat. Ve středu o tom informovalo slovenské ministerstvo financí ve zprávě o důvodech výše dluhu a o opatřeních k jeho snížení, kterou musí kvůli takzvané dluhové brzdě předkládat po překročení stanovené hranice zadlužení státu.
• Francouzská jaderná skupina Areva prodá v rámci své restrukturalizace ztrátovou divizi výroby reaktorů Areva NP podle dříve oznámeného plánu energetické firmě EDF. Přední francouzský producent elektrické energie podepsal s Arevou závaznou dohodu, podle níž divizi koupí za 2,5 miliardy eur (67,6 miliardy Kč). Obě státem ovládané společnosti to uvedly ve středečním sdělení.
• Smlouva o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií známá jako TTIP je výhodná a dávalo by ekonomický smysl ji schválit. Rozhodnout o tom ale bude muset nová americká administrativa budoucího prezidenta Donalda Trumpa společně s Kongresem ovládaným jeho Republikánskou stranou. Českým novinářům to ve středu v Praze řekl předseda Rady ekonomických poradců současného amerického prezidenta Baracka Obamy Jason Furman.

Výsledková sezóna

• Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI) vytvořila za první tři čtvrtletí tohoto roku konsolidovaný zisk 394 milionů eur (10,7 miliardy Kč). To představuje meziroční pokles o 14,7 %, oznámila ve středu firma, která je majoritním akcionářem české Raiffeisenbank.

Zdroj: CNBC