ČEZ: Temelín prodlužuje odstávku prvního bloku a ruší odstávku druhého. Šéf obchodu Cyrani zdůrazňuje zaměření firmy na obnovitelné zdroje

Podle Svitáka měla odstávka druhého temelínského bloku původně začít těsně před Vánocemi a skončit v prvním lednovém týdnu. ČEZ ji ale s ohledem na stabilizaci provozních parametrů turbíny druhého bloku zrušil. Naopak s připojením prvního bloku energetici počítají v polovině prosince. Původně měla aktuální odstávka prvního bloku končit první prosincový týden.

"Na délku odstávek má vliv množství a výsledky prováděných kontrol. Jejich průběh a případné opravy komplikuje především přístupnost technologií," uvedl Sviták. Dodatečně podle něj firma do odstávky zahrnula kontroly systému drenáže a odluhů nejaderné části parogenerátorů.

Podle energetiků nebude mít situace vliv na dodávky elektřiny. Do provozních výsledků se pozitivně promítne zrušení dvoutýdenní odstávky druhého bloku, která byla plánována na přelom roku kvůli úpravám na turbíně. "Aktuálně pracuje druhý blok na plném výkonu. Všechny provozní parametry turbíny jsou stabilní. Pro odstavení bloku aktuálně nevidíme důvod. Analýzy příčin nárůstu chvění turbíny, ke kterému opakovaně v minulých týdnech docházelo, i způsob konečného řešení ale od výrobce očekáváme," dodal Sviták.

Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 10,8 miliardy kilowatthodin elektřiny. První elektřinu vyrobila v prosinci 2000. V současnosti je největším zdrojem elektřiny v České republice. Svojí produkcí kryje pětinu české spotřeby. V roce 2015 vyrobila 14,23 miliardy kWh elektrické energie. Jižní Čechy by s elektřinou z Temelína vydržely téměř 4,5 roku, českým domácnostem by stačila na celý rok.

Dlouhodobé a zčásti neplánované odstávky mají v letošním roce dopad na provozní výkonnost společnosti ČEZ. Té samozřejmě neprospívají ani průběžně klesající ceny elektřiny. Pavel Cyrani, člen představenstva a šéf obchodu ČEZ, v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že dlouhodobý pohyb cen elektřiny je ovlivněn především přebytkovou situací na trhu s energií a černým uhlím. Tyto přebytky, způsobené mimo jiné obrovským růstem dotovaných obnovitelných zdrojů, se dle něj částečně vyřeší až okolo roku 2020, kdy začne odstavování některých starých uhelných elektráren a v Německu i zbytku jaderných zdrojů.

Ke strategii společnosti Cyrani uvedl, že energetika ve střední Evropě se nemůže ještě relativně dlouhou dobu obejít bez konvenčních elektráren, ale je si vědom toho, že jejich podíl bude klesat. Proto i ČEZ sází na obnovitelné zdroje a kromě Česka a Rumunska, kde již některé vlastní, cílí na Německo. První "ČEZkou" vlaštovkou v této zemi je malý větrný park s výkonem zhruba 12 MWh, u kterého je společnost těsně před převzetím.

"Zprávu nevnímáme jako zásadní pro cenu akcií. Vesměs jde o potvrzení již dříve řečeného a o snahu společnosti více diverzifikovat své aktivity směrem k nekonvenčním zdrojům výroby elektřiny," uvedl analytik z Komerční banky Miroslav Frayer.

Podle Cyraniho má pokles ceny elektřiny o 1 euro na MWh dopad na zisk firmy na úrovni 1,6 miliardy Kč. Současné vyšší ceny jsou podle něj kombinací dlouhodobých a krátkodobých vlivů ("jádro" ve Francii nebo například pravděpodobnost El Niña).

Zdroj: ČTK, Komerční banka, Česká spořitelna