Evropské akciové trhy ve středu mírně klesly, výrazně ztrácel finanční sektor

Regionální index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,07 % na 340,77 bodu, když odpoledne přišel o zisk z úvodu seance. Ten byl nesen zejména pozitivními údaji kompozitního indexu nákupních manažerů v eurozóně. Dopoledne zveřejněná listopadová předběžná hodnota 54,1 bodu je nejvyšší od prosince 2015.

Britský FTSE 100 skončil na červené nule se ztrátou 0,03 % na 6 817,71 bodu, francouzský CAC 40 odepsal 0,42 % na 4 529,21 bodu a německý index DAX klesl o 0,48 % na 10 662,44 bodu.

Nedařilo se zejména bankovnímu sektoru, jenž negativně zareagoval na kroky Evropské komise, která ve středu navrhla poměrně rozsáhlé doplnění stávajících evropských bankovních pravidel. Cílem EK je snížit rizika evropského bankovního sektoru a posílit jeho schopnost v Evropě podpořit hospodářský růst. Nejvíce oslabily italské banky, které jsou zároveň stahovány nejistotou ohledně italského referenda, které se uskuteční 4. prosince.

Ostře sledované bylo také vystoupení britského ministra financí Philipa Hammonda, jenž v britském parlamentu prezentoval první zprávu o státním rozpočtu od referenda o brexitu. Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) podle zprávy zhoršil odhad vývoje ekonomiky na příští dva roky, Hammond pak zároveň slíbil, že během příštích pěti let podpoří ekonomiku investicemi do inovací a rozvoje infrastruktury v objemu 23 miliard liber (728 miliard Kč). Potvrdil i plány na zvýšení minimální mzdy a snížení daně ze zisků firem.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Německému sektoru služeb se v listopadu opět dařilo. Index nákupních manažerů podle předběžných vzrostl na 55 bodů z 54,2 bodu v říjnu, analytici přitom odhadovali zpomalení růstu na 54 bodů. Ve zpracovatelském sektoru v listopadu aktivita naopak klesla - index zde spadl na 54,4 bodu z 55 bodů v říjnu. Odhady analytiků počítaly se snížením indexu na 54,7 bodu. Kompozitní index se mírně snížil na 54,9 bodu z 55,1 bodu v říjnu. Podle analytiků měl klesnout na 55 bodů.
• Zpracovatelský sektor v eurozóně podle předběžných dat agentury Markit v listopadu rostl více než v říjnu. Index nákupních manažerů vzrostl na 53,7 bodu z říjnových 53,5 bodu. Očekával se pokles na 53,3 bodu. Sektor služeb oproti říjnu rovněž expandoval rychleji. Index se zde zvýšil na 54,1 bodu z říjnových 52,8 bodu, očekávalo se mírné zvýšení na 53 bodů. Kompozitní index vzrostl na 54,1 bodu z říjnových 53,3 bodu (odhad: 53,3 bodu).
• Morgan Stanley snížila cílovou cenu akcií Komerční banky na 788 z 887 Kč.
• Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu řekla, že Německo musí zvýšit výdaje na obranu tak, aby se přiblížily 2 % hodnoty německého HDP, což je požadavek organizace NATO. Upozornila však, že není možné očekávat dosažení tohoto cíle v blízké budoucnosti. "Náš rozpočet na obranu ukazuje, že jsme se ještě nedostali na úroveň, kterou od nás očekávají spojenci z organizace NATO," uvedla kancléřka.
• Ve středu ráno dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín zavážení paliva do odstaveného reaktoru prvního bloku. Elektřinu by měl blok začít vyrábět v polovině prosince. Manipulace s palivem trvaly čtyři dny a do reaktoru bylo přesunuto 163 palivových souborů. Následovat bude montáž reaktoru a kontroly v jaderné a nejaderné části elektrárny. ČTK to řekl tiskový mluvčí elektrárny Marek Sviták.
• Šéf italské pojišťovny Generali Philippe Donnet ve středu řekl, že v Itálii budou pokračovat reformy nezávisle na výsledku prosincového referenda. To je naplánované na 4. prosince a občané by se v něm měli vyjádřit k úpravám ústavy, které by mimo jiné měly zaručit omezení vlivu Senátu. Investory však referendum znepokojuje zejména z toho důvodu, že s jeho výsledkem spojil svou politickou kariéru italský premiér Matteo Renzi.
• Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) zhoršil odhad vývoje ekonomiky na příští dva roky. Při prezentaci své první zprávy o státním rozpočtu to ve středu v parlamentu řekl britský ministr financí Philip Hammond. Zároveň slíbil, že během příštích pěti let podpoří ekonomiku investicemi do inovací a rozvoje infrastruktury v objemu 23 miliard liber (728 miliard Kč). Potvrdil i plány na zvýšení minimální mzdy a snížení daně ze zisků firem.
• Evropská komise ve středu navrhla poměrně rozsáhlé doplnění stávajících evropských bankovních pravidel. Cílem je podle eurokomisaře pro finanční stabilitu, služby a euro Valdise Dombrovskise snížit rizika evropského bankovního sektoru a posílením jeho schopností v Evropě podpořit hospodářský růst.
• Společnost OKD ukončí těžbu černého uhlí ve ztrátovém Dole Paskov 31. března příštího roku. Co nejvíce zaměstnanců chce přesunout do karvinské části revíru. Návrh představenstva firmy ve středu schválil věřitelský výbor. ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. OKD je od května v úpadku, v srpnu věřitelé schválili jeho reorganizaci. Zavření ztrátové šachty, která táhla dolů celý podnik, je součástí restrukturalizace.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zvažuje přesun až stovek zaměstnanců ze své londýnské centrály. Důvodem jsou úsporná opatření, která banka zahájila v letošním roce. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s plány banky. Finanční ředitel András Simor podle nich začal situaci vyhodnocovat a ve druhém pololetí příštího roku se závěry seznámí 65 vlád, které jsou akcionáři EBRD.
• Uvažované sloučení výrobce letadel Airbus s mateřskou skupinou Airbus Group a s ním spojená restrukturalizace by mohly stát až 780 pracovních míst. Ve středu to napsal francouzský ekonomický list Les Echos, který citoval odhady odborové organizace CFTC.
• Česká republika byla v roce 2015 čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomikou EU. Růst HDP loni činil 4,5 %. Nejrychleji rostlo Irsko o výjimečných 26,3 %. Následují Malta s 6,4 % a Lucembursko se 4,8 %. Naopak pokles hrubého domácího produktu loni zaznamenalo Řecko, a to o 0,2 %. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2016. Ekonomika celé EU stoupla loni o 2 % a eurozóny o 1,7 %.
• Největší řecká sázková společnost OPAP začne na konci prvního čtvrtletí příštího roku v zemi provozovat videoloterijní terminály (VLT). Firma, kterou spoluvlastní investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka a společnost EMMA Capital dalšího Čecha Jiřího Šmejce, to uvedla ve středečním sdělení. Pro podnik, jehož ziskovost nyní podkopává zvýšené zdanění herních výnosů, to bude nový zdroj růstu, řekli analytici agentuře Reuters.
• Evropská komise vydá povolení k podpoře většiny obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku v pondělí 28. listopadu. Provozovatelé podporovaných zdrojů by na základě toho měli během příštího roku získat přes 40 miliard korun. ČTK to ve středu sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Schválením EK podmiňoval výplatu peněz Energetický regulační úřad (ERÚ).

Výsledková sezóna

• Čistý zisk britské cestovní kanceláře Thomas Cook se v uplynulém finančním roce snížil o více než polovinu na devět milionů liber (284 milionů Kč). Firma ve středu uvedla, že na její hospodaření měly negativní dopady teroristické útoky v Evropě a politická nestabilita v Turecku.

Zdroj: CNBC