Zrušme daně na zahraniční zisky amerických podniků, navrhuje šéf Sněmovny reprezentantů
Jedním z mnoha problémů, co pálí USA, jsou více než dva biliony dolarů, jež americké podniky drží na zahraničích účtech. Jedná se o zisky, které nepodléhají zdanění, dokud se je společnosti nerozhodnou přivést zpět domů. A to se firmám při současném nastavení daňových sazeb rozhodně nevyplatí, a tudíž ani nechce. Řešení problému je ale možná jednodušší, než se zdá.
Kromě 35% federální firemní daně musejí společnosti odvádět část zisků také na úrovni jednotlivých států či municipalit. Celkově si tak strýček Sam ukrojí z pomyslného koláče téměř 40 %.
Příští americký prezident Donald Trump sice plánuje jednorázovou repatriaci zisků při "pouhém" 10% zdanění, to ale neřeší problém do budoucna. Dle The Economist proto šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan přišel s návrhem, že by daň na zahraniční zisky zrušil úplně. A aby federální rozpočet nepřišel zkrátka, tak současně navrhl zavést daň z přidané hodnoty na importy. Ty momentálně podléhají pouze nepříliš vysokému lokálnímu zdanění.
Uvalení DPH na dovozy by fungovalo podobně jako importní clo a zrušení firemní daně jako subvence pro vývozce. Na jedné straně by tato politika působila ve směru narovnávání schodku obchodní bilance, na druhé by ale rovněž vedla ke zhodnocení dolaru, což by mělo zcela opačný efekt. Celkový výsledek by pak závisel na výši zdanění a na míře apreciace dolaru. Jeho posilování by ale mělo být postupné, a z krátkodobého hlediska by tak došlo ke snížení obchodního deficitu USA. Daň z přidané hodnoty by také přinesla značný objem finančních prostředků do rozpočtu, což by umožnilo alespoň částečně financovat Trumpovu fiskální expanzi.
Otázkou však zůstává, zda by to bylo v souladu s principy a legislativou Světové obchodní organizace, jak by zareagovali američtí obchodní partneři a zda by vůbec návrh prošel přes protesty opozice a lobbing importérů.
