Evropské trhy v pátek skončily na nule, stagnovaly i v týdenním horizontu

Evropské akciové trhy v závěru týdne znovu uzavřely okolo nuly. Investoři se před svátky vyvarovali riskantních kroků a vyhodnocovali zprávy týkající se evropských bank.
Regionální index STOXX Europe 600 uzavřel na zelené nule, se ziskem 0,04 % skončil na 359,98 bodu (za celý týden -0,01 %), když jeho sektory uzavřely smíšeně. Britský FTSE 100 zpevnil o 0,06 % na 7 068,17 bodu (za celý týden +0,8 %), francouzský CAC 40 si připsal 0,1 % na 4 839,68 bodu (za celý týden +0,13 %) a německý index DAX odepsal 0,05 % na 11 449,93 bodu (za celý týden +0,4 %).
Pozornost v pátek poutalo zejména dění okolo evropských bank. Vánoční dárky předčasně dostaly německá Deutsche Bank, italská Monte dei Paschi di Siena a švýcarská Credit Suisse. Pocity z nich však budou zřejmě smíšené.
Italská třetí největší banka se nyní může spolehnout na vládní pomoc, neboť kabinet Paola Gentiloniho schválil vytvoření fondu ve výši 20 miliard eur (540 miliard korun), z něhož bude moci nejstarší banka na světě čerpat. Monte Dei Paschi je v situaci, kdy do konce roku musí nutně sehnat nový kapitál, takže vládní pomoc bance jistě přijde vhod. Její pád by ohrozil úspory tisíců Italů a mohl by vyvolat krizi v celém italském finančním sektoru. Akcie finančního domu v pátek skončily na nule.
Největší německá banka Deutsche Bank v pátek oznámila dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti. Německá banka za urovnání sporu kolem hypotečních cenných papírů zaplatí 7,2 miliardy dolarů, což sice samo o sobě zní hrozivě, vzhledem k tomu, že se původně mluvilo o pokutě, která by dosahovala výše až 14 miliard dolarů, budou se nakonec vrcholní představitelé banky moci poplácat po zádech. Akcie Deutsche Bank v pátek zpevnily o 0,02 %.
K podobné dohodě jako německá banka dospěla i švýcarská Credit Suisse. Ta za urovnání obvinění ohledně jejích praktik při prodeji hypotečních cenných papírů zaplatí 5,3 miliardy dolarů. Její akcie na to zareagovaly poklesem o 0,91 %. Ve čtvrtek americké ministerstvo spravedlnosti kvůli těmto obviněním zažalovalo i britskou banku Barclays. Ta však v pátek uvedla, že obvinění odmítá a že se hodlá "energicky bránit".
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Italská vláda schválila plán na záchranu banky Monte dei Paschi di Siena, ohrožené nedostatkem kapitálu. Vytvořila fond ve výši 20 miliard eur (540 miliard korun), z něhož bude moci třetí největší banka v zemi čerpat. Médiím to v pátek řekl premiér Paolo Gentiloni. Pád Monte Dei Paschi by ohrozil úspory tisíců Italů a mohl by vyvolat krizi v celém italském finančním sektoru.
- Německá bankovní jednička Deutsche Bank se dohodla s americkým ministerstvem spravedlnosti, že zaplatí 7,2 miliardy dolarů za urovnání sporu kolem hypotečních cenných papírů. Ministerstvo po firmě původně požadovalo 14 miliard dolarů, tedy téměř dvojnásobek dohodnuté částky. Deutsche Bank o dohodě informovala v noci na pátek.
- Spotřebitelská nálada v Německu se díky rostoucímu optimismu ohledně budoucího vývoje příjmů zlepšuje. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pátek zveřejnila společnost GfK. Údaje podle agentury Reuters signalizují, že soukromá spotřeba bude i začátkem příštího roku podporovat růst největší evropské ekonomiky.
- Britská ekonomika pokračovala ve třetím čtvrtletí v růstu stejným tempem jako v předchozím kvartálu, a to navzdory obavám z negativního dopadu rozhodnutí Britů o vystoupení země z Evropské unie. Tamní statistický úřad v páteční konečné zprávě revidoval odhad růstu z 0,5 % na 0,6 %.
- Švýcarská banka Credit Suisse se dohodla s úřady ve Spojených státech, že zaplatí 5,3 miliardy dolarů za urovnání obvinění ohledně jejích praktik při prodeji hypotečních cenných papírů. Oznámila to v pátek banka.
- Obchody řetězce Tesco ve střední Evropě nově vede William Patrick O´Neill, který ve funkci vystřídal dosavadního šéfa Davida Morrise. Morris byl na valné hromadě odvolán z představenstva firmy, vyplývá z údajů v obchodním rejstříku. České prodejny Tesco dál vede Martin Beháň. Tesco loni zavedlo jednotný řídicí tým pro střední Evropu. Prodejny v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku mají vedení v Praze.
- Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek na tiskové konferenci v Moskvě nechal slyšet, že s kabinetem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa chce vést konstruktivní dialog. Putin také připomněl, že Rusko již před volbami nečekaný Trumpův triumf předpovídalo.
- Největší nizozemská pojišťovnická skupina NN Group koupí za zhruba 2,5 miliardy eur menšího domácího konkurenta Delta Lloyd. Společnost NN Group v pátek mírně zvýšila svou nabídku na převzetí firmy Delta Lloyd, a získala tak souhlas jejího vedení, napsala agentura Reuters.
- Francouzské banky stále odmítají půjčovat peníze šéfce parlamentní strany Národní fronta Marine Le Penové na její kampaň před nadcházejícími prezidentskými volbami. Potvrdil to v pátek místopředseda strany Floran Philippot.
- Ruský mobilní operátor Megafon se dohodl s miliardářem Ališerem Usmanovem na odkoupení většiny akcií v přední ruské internetové skupině Mail.ru. Megafon za 63,8 procenta Mail.ru zaplatí 740 milionů dolarů (19,2 miliardy Kč), sdělila v pátek firma, která je dvojkou na ruském trhu mobilní komunikace.
- Koncentrace majetku se v eurozóně od začátku její dluhové krize zvýšila, nejbohatší rodiny a státy si ještě polepšily, zatímco chudší byly zasaženy nejvíce, především kvůli propadu cen nemovitostí. Vyplývá to z v pátek zveřejněné studie Evropské centrální banky provedené v 84 000 domácnostech.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Irsko obvinilo Evropskou komisi (EK), že v otázce daní pro americkou společnost Apple překročila své pravomoci a zasáhla do národní suverenity členské země. Dublin tak reaguje na srpnové rozhodnutí, v němž komise uvedla, že Irsko firmu Apple řadu let daňově zvýhodňovalo. Podle pondělního sdělení agentury Reuters to vyplývá z právních argumentů, které Irsko a Apple předložily jako základ pro své odvolání. Irsko v nich také tvrdí, že EK své rozhodnutí dostatečně nezdůvodnila. Apple se tento týden hodlá odvolat.
- Britská obchodní komora (BCC) spolu s odborovou organizací TUC vyzvaly premiérku Theresu Mayovou, aby občanům Evropské unie (EU) okamžitě garantovala právo moci v Británii zůstat i po takzvaném brexitu. V dopise ji vyzvaly, aby ukončila stav nejistoty, která by mohla poškodit britskou ekonomiku.
- Írán dokončil jednání o nákupu stovky letadel od evropského výrobce Airbus. Agentuře Reuters to v pondělí řekl jeden z představitelů íránské vlády. Příslušná dohoda by podle něj měla být podepsána v nejbližší době a první letoun by měl Airbus dodat v polovině ledna. Hodnota zakázky podle firmy dosáhne bezmála deseti miliard dolarů (258 miliard Kč).
- Podnikatelská důvěra v Německu v listopadu zůstala na nejvyšší úrovni od dubna 2014. Vyplývá to z průzkumu institutu Ifo. Index podnikatelské důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisícovkami německých firem, v prosinci vzrostl na 111 bodů z listopadových 110,4 bodu. Analytici očekávali růst na 110,6 bodu. Údaje signalizují, že šéfové německých podniků jsou i nadále optimističtí ohledně vyhlídek největší evropské ekonomiky, a to navzdory rostoucí politické nejistotě v Evropě.
- Ukrajina se rozhodla zestátnit svůj největší finanční ústav PrivatBank, který v posledních měsících čelí finančním problémům. Tamní vláda v pondělí uvedla, že banka je insolventní a že její přechod do státního vlastnictví je jediným způsobem, jak ochránit peníze 20 milionů Ukrajinců a odvrátit rizika pro finanční systém. Drtivou většinu úvěrů banka poskytla firmám kolem dvou bohatých Ukrajinců, kteří jsou zároveň vlastníky banky, uvedla agentura Reuters.
- Stavební produkce v eurozóně v říjnu meziměsíčně vzrostla o 0,8 % po poklesu o 0,9 % v září. Meziročně se výroba zvýšila o 2,2 % po záŕijových +1,8 %.
- Problémová italská banka Monte dei Paschi di Siena, která potřebuje do konce letošního roku navýšit kapitál o pět miliard eur, tlačí na drobné investory, kteří vlastní její dluhopisy v (teoretické) hodnotě 2,1 miliardy eur, aby tyto dluhopisy přeměnili na kapitál. To by pro investory bylo nepříjemné, protože banka potřebuje odepsat špatné úvěry.
- Prezident Miloš Zeman v pondělí podepsal novelu zákona o platebním styku, která bankám mimo jiné ukládá povinnost ještě více informovat klienty o požadovaných poplatcích. Budou také muset nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu.
- Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 22. prosince nechá sazby na minimech a oznámí pokračování režimu devizových intervencí. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zajímavé bude podle analytiků, jak se bankovní rada postaví k sílící inflaci. Ta byla v listopadu výrazně nad odhady centrální banky.
- Slovensko jen pomalu začalo čerpat peníze z evropských fondů, které má vyčleněny na roky 2014 až 2020. Vyplývá to z údajů slovenského ministerstva financí. Pokles využití fondů EU proti loňsku, kdy Slovensko ještě čerpalo peníze na projekty z předchozího sedmiletého rozpočtového období unie, se patrně odrazí na vývoji slovenské ekonomiky.
- Utečencům se v Německu nedaří nalézt práci, zatím ji získalo jen 34 000, dalších 400 000 stále hledá. Spíše než uprchlíkům se díky jejich příchodu daří nalézt práci domácím. V činnostech spojených s integrací příchozích našlo nové zaměstnání zhruba 50 000 Němců, napsal server Spiegel Online.
- Rusko: Míra nezaměstnanosti v listopadu zůstala na 5,4 %.
- Zaměstnancům energetické společnosti ČEZ v příštím roce vzrostou mzdy. Počítá s tím dodatek kolektivní smlouvy, na kterém se vedení firmy dohodlo s odboráři. ČTK to v pondělí řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dohoda se podle něj týká mateřské společnosti ČEZ, která zaměstnává zhruba 5 500 lidí. Dceřiné firmy ČEZ jednaly o mzdách zvlášť, upozornil mluvčí. Celá skupina ČEZ dohromady zaměstnává asi 26 000 lidí.
- Nová černohorská vláda chystá tvrdá úsporná opatření, mezi nimiž budou například snížení platů veřejných činitelů nebo menších dávek pro matky s více dětmi. Na těchto opatřeních se kabinet dohodl na nedělním zasedání, informoval v pondělí server Analitika.
- Evropská unie prodloužila do 31. července 2017 hospodářské sankce vůči Rusku. Členské země tak nyní v praxi uskutečnily rozhodnutí, které padlo už ve čtvrtek na prosincovém summitu EU, plyne z tiskové zprávy Rady EU.
- Francouzský soud v pondělí rozhodl, že šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová se provinila nedbalostí. Trest ale podle verdiktu nedostane a nebude mít ani záznam v trestním rejstříku, sdělily agentury AFP a AP. Lagardeová byla souzena kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kterou v době působení ve francouzské vládě povolila a která dopomohla kontroverznímu podnikateli ke stovkám milionů eur ze státní pokladny. Soud hlavně zvažoval, zda šlo o politické či trestní pochybení, u něhož Lagardeové hrozil až rok vězení a pokuta.
- Ruský plynárenský gigant Gazprom očekává, že v letošním roce vyveze do zemí mimo země bývalého Sovětského svazu 180 miliard metrů krychlových plynu. V pondělí to uvedl generální ředitel Alexej Miller. Loni společnost vyvezla více než 159 miliard metrů krychlových, napsala agentura Reuters.
- Německá bankovní jednička Deutsche Bank by mohla již tento týden uzavřít s ministerstvem spravedlnosti USA dohodu o urovnání sporu o prodeje hypotečních cenných papírů v minulém desetiletí. Agentuře Reuters to v pondělí řekla informovaná osoba. Podle ní by banka mohla v rámci urovnání zaplatit mnohem méně než 14 miliard dolarů (362 miliard Kč), které Washington původně požadoval.
- Americký federální soudce v pondělí prodloužil na úterý termín, do nějž mu má německá automobilka Volkswagen spolu se zástupci americké vlády a majitelů vozů předložit dohodu o zbylých 80 000 automobilech s třílitrovými naftovými motory se zabudovaným softwarem umožňujícím manipulovat s emisními testy. Soudce Charles Breyer, který má tento případ u soudu v San Francisku na starosti, v pondělí uvedl, že jednání jsou komplikovaná, upozornil ale, že půjde o "konečný" termín.
- Vedení Mezinárodního měnového fondu (MMF) znovu vyslovilo plnou důvěru své šéfce Christine Lagardeové. Učinilo tak po pondělním rozhodnutí francouzského soudu, podle kterého bývalá ministryně kvůli své nedbalosti připravila francouzský stát o peníze. Lagardeová v úterý oznámila, že se proti verdiktu soudu nehodlá odvolat, informovala agentura Reuters.
- Italská vláda se rozhodla požádat parlament o souhlas s půjčkou až 20 miliard eur (více než 540 miliard Kč) na podporu bankovního sektoru a případnou záchranu třetí největší italské banky Monte dei Paschi di Siena. V pondělí to oznámil italský premiér Paolo Gentiloni. Rozhodnutí je podle něj preventivním opatřením.
- Americké ministerstvo spravedlnosti požaduje po švýcarské bance Credit Suisse 5-7 miliard dolarů (130-182 miliard Kč) za ukončení vyšetřování jejích praktik při prodeji hypotečních cenných papírů v době před světovou finanční krizí. Agentuře Reuters to v pondělí řekly zdroje obeznámené se situací. Banka takto vysokou částku zaplatit odmítá.
- Britská bankovní společnost Lloyds Banking Group se dohodla s americkým konkurentem Bank of America, že za 1,9 miliardy liber (61 miliard Kč) koupí jeho britskou divizi kreditních karet MBNA. V úterý o tom informovala agentura Reuters.
- Německý index výrobních cen se v listopadu v meziročním srovnání zvýšil o 0,1 %. Čekal se pokles o 0,2 % po 0,4% snížení v říjnu. Meziměsíčně se index zvýšil o 0,3 %, čekal se 0,1% růst po +0,7 % v říjnu.
- Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním 3. čtvrtletí o 126,1 miliardy na 3,423 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 228,3 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 73,1 procenta hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
- Hospodářská krize v Řecku dopadla i na tamní tisk. Poprvé od svého vzniku v roce 1922 v úterý nevyšly noviny Ta Nea. Podle odborové organizace jejich vydavatelství Lambrakis, na které se odvolává agentura DPA, nedostali zaměstnanci už několik měsíců zaplaceno.
- Míra nezaměstnanosti na Slovensku v listopadu poprvé od konce roku 2008 klesla pod hranici 9 %. Snížila se na 8,78 % z 9,08 % v říjnu. V úterý o tom informovalo slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které řídí tamní úřady práce.
- Francouzská finanční prokuratura začala předběžně vyšetřovat možné daňové podvody spojené s fotbalem. Reagovala tak na zprávy médií, podle kterých fotbalové hvězdy využívají daňových rájů, aby se vyhnuly placení daní.
- Polsko požádalo Mezinárodní měnový fond (MMF) o snížení objemu svého záložního úvěru o polovinu na zhruba 8,3 miliardy eur (224 miliard Kč). V úterý to oznámilo polské ministerstvo financí. Polsko má s MMF dohodu o záložním úvěru od roku 2009. Peníze jsou určeny pro případ krize a Polsko je zatím nikdy nevyužilo.
- Maďarská vláda předpokládá, že tamní ekonomika v příštích dvou letech zrychlí růst na více než 4 %. Podle maďarského ministerstva financí má k tomu přispět několik prorůstových opatření, která představila vláda. Maďarsko a jeho premiéra Viktora Orbána, jenž od svého znovuzvolení v roce 2010 prosazuje v rámci Evropské unie velmi autonomní politiku, čekají v roce 2018 parlamentní volby.
- Španělská společnost OHL jedná o odprodeji českého výrobce železničních pražců ŽPSV za zhruba 50 milionů eur. Napsal to v úterý španělský list Expansión a potvrdil zdroj agentury Reuters.
- Německý výrobce technických plynů Linde a jeho americký konkurent Praxair se v úterý dohodli na klíčových podmínkách spojení. Z fúze vzejde jednička světového trhu s průmyslovými plyny o tržní hodnotě kolem 65 miliard dolarů.
- Kanadský výrobce etiket a obalů CCL Industries koupí za přibližně 1,13 miliardy kanadských dolarů (zhruba 22 miliard Kč) britského výrobce plastových bankovek Innovia Group. Z CCL se tak stane lídr na rychle rostoucím globálním trhu s polymerovými bankovkami, napsala agentura Reuters.
- Ukrajinský parlament ve středu schválil návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s udržením schodku na třech procentech hrubého domácího produktu, jak vyžadují podmínky úvěrové pomoci od Mezinárodního měnového fondu. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajině se tak zvýšily šance na získání další části této pomoci.
- Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v listopadu klesla na nové minimum 1,77 %. V říjnu činila 1,8 %. Zájem o hypotéky byl rekordní. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték v ČR bez ohledu na dobu fixace.
- Švýcarský antimonopolní úřad vyměřil několika bankám z Evropy a ze Spojených států pokuty v celkové výši 99 milionů švýcarských franků (2,5 miliardy Kč). Je to za kartelové dohody v oblasti úrokových sazeb, oznámil v středu úřad na internetových stránkách švýcarské vlády.
- Energetická společnost ČEZ plánuje na období 2017 až 2021 generální opravu strojů vodní elektrárny Orlík. Součástí projektu by mohla být i výměna dvou Kaplanových turbín za Francisovy. ČTK to řekl mluvčí pro obnovitelné zdroje společnosti ČEZ Martin Schreier. Orlík, jehož stavba byla dokončena před 55 lety, je největší vodní elektrárnou v Česku. Ročně vyrobí více než 200 milionů kWh elektřiny.
- Švédská Riksbank na svém středečním zasedání ve shodě s očekáváním trhu rozhodla, že i nadále bude její hlavní úroková sazba mít zápornou hodnotu -0,5 procenta.
- Česká národní banka upozornila na aktivity panamské Naya Group Foundation. Firma na internetových stránkách nabízí zhodnocení finančních prostředků. Společnost ovšem nemá v ČR žádnou registraci, povolení ani jiné oprávnění k poskytování služeb na finančním trhu v ČR a ČNB na ni nedohlíží. Případná investice tak není ze zákona pojištěna, upozornila ČNB.
- Omezit dosavadní roztříštěnou podporu výzkumu a vývoje v energetickém sektoru by měl nový program Technologické agentury ČR nazvaný THÉTA. V příštích osmi letech by měl disponovat zhruba 5,72 miliardy korun, z toho stát poskytne čtyři miliardy. Dotace na výzkum mohou využít například energetické firmy nebo podniky z oblasti obnovitelných zdrojů, distribuce a uchovávání energie, řekl v rozhovoru s ČTK předseda TA ČR Petr Očko.
- Zaměstnanci amerického internetového obchodu Amazon v Německu opět stávkují kvůli vleklému sporu ohledně mezd a pracovních podmínek. Již v pondělí přerušili práci zaměstnanci distribučního střediska Amazonu v německém městě Koblenz. Ve středu vyzval odborový svaz Verdi, aby se ke stávce připojili pracovníci dalších tří středisek. Protest by měl trvat až do 24. prosince.
- Německá automobilka Volkswagen již od německého úřadu pro motorová vozidla KBA obdržela všechna potřebná povolení pro úpravu naftových vozů umožňujících manipulaci s testy emisí. Souhlas KBA s úpravou se tak podle agentury Reuters teď vztahuje na zhruba devět milionů automobilů.
- Italský parlament ve středu schválil požadavek vlády, aby si mohla vypůjčit až 20 miliard eur na podporu bankovního sektoru. Všeobecně se předpokládá, že vláda tento týden podnikne kroky k záchraně třetí největší italské banky Monte dei Paschi di Siena, informovala agentura Reuters.
- Španělské úřady minulý týden rozbily síť podvodníků s daní z přidané hodnoty (DPH) u topných olejů a drahých kovů. Ve středu o tom informovala Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust). Skupina sídlila ve Španělsku a v Portugalsku a využívala složitou firemní strukturu k daňovým podvodům a k praní peněz, které těmito podvody získala. Její činnost od roku 2015 způsobila palivovému sektoru újmu přes 25 milionů eur (676 milionů Kč).
- Evropská komise ve středu navrhla členským státům cestu k tomu, aby za určitých podmínek mohly při výběru daně z přidané hodnoty (DPH) využívat obecný mechanismus přenesené daňové povinnosti. Plyne to ze středeční tiskové zprávy komise. O možnost použít takzvaný mechanismus reverse charge opakovaně žádala Česká republika a ministr financí Andrej Babiš.
- Aerolinky Ryanair and Aer Lingus musí podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie vrátit irské vládě miliony eur, protože je nižším zdaněním krátkých letů zvýhodnila na trhu. Ve středu to uvedla agentura Reuters. Ryanair chce podniknout právní kroky, aby si na vládě vymohla kompenzaci. Air Lingus požadovanou částku zpochybňuje.
- Evropská komise ve středu navrhla kroky k posílení boje proti financování terorismu a organizovaného zločinu. Zaměřit se přitom nyní chce na tři oblasti - praní špinavých peněz, nelegální přesuny hotovosti a blokování majetku v rámci Evropské unie. Návrhy navazují a prohlubují opatření, která členské země přijaly začátkem roku v akčním plánu proti financování terorismu, uvedla komise v prohlášení.
- Spotřebitelská důvěra v eurozóně se podle předběžných dat oproti listopadu v prosinci zvýšila, stále však zůstává hluboko v záporných hodnotách. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Evropská komise. Index důvěry se zvýšil na -5,1 bodu z listopadových -6,1 bodu. Analytici očekávali mírný růst na -6 bodů.
- Italská vláda by se mohla ještě ve čtvrtek sejít a rozhodnout o záchraně třetí největší italské banky Monte dei Paschi di Siena. Agentuře Reuters to sdělily zdroje obeznámené se situací. Bance se zatím podařilo zajistit si pouze necelou polovinu z pěti miliard eur, které potřebuje získat do konce roku.
- Reálné mzdy v Německu se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 1,8 procenta. Oznámil to ve čtvrtek tamní statistický úřad. K růstu reálných mezd přispívá nízká míra inflace, která ve čtvrtletí činila pouze 0,5 procenta. Nominální mzdy stouply o 2,3 procenta.
- Podle nejnovějšího ekonomického bulletinu, který Evropská centrální banka zveřejnila ve čtvrtek, by měla v úvodu nového roku inflace v eurozóně překonat hranici 1 %, což by byla nejvyšší inflace od konce roku 2013.
- Energetická skupina ČEZ získala v Německu dalších 35 větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 85,25 megawattu. Osm větrných parků je rozprostřeno v lokalitách napříč severním Německem a všechny jsou již v provozu. Na německý trh s obnovitelnými zdroji vstoupil ČEZ na začátku prosince, když převzal do užívání větrný park na jihozápadě země o celkovém výkonu 12,8 MW.
- Švédský nábytkářský řetězec IKEA zaplatí celkem 50 milionů dolarů třem rodinám ve Spojených státech, jejichž děti zemřely v důsledku převrácení prádelníku MALM. Informovali o tom ve čtvrtek podle agentury Reuters právní zástupci těchto rodin.
- Íránská státní letecká společnost Iran Air uzavřela s evropským výrobcem letecké techniky Airbus smlouvu o nákupu 100 letadel. Airbus ve čtvrtek oznámil, že s jejich dodáváním by měl začít v příštích měsících. Katalogová hodnota zakázky podle agentury AFP činí asi 20 miliard dolarů.
- Evropský trh spotřebitelských úvěrů ve třetím čtvrtletí 2016 meziročně vzrostl o 8,5 procenta na 52,4 miliardy eur. Vyplývá to ze statistik evropské federace Eurofinas, která zastřešuje poskytovatele spotřebitelských úvěrů (osobních půjček, revolvingových úvěrů, financování v místě prodeje), hypoték a financování automobilů pro domácnosti ze 16 zemí EU.
- Britští miliardáři bratři David a Simon Reubenovi prodali navzdory bezpečnostním obavám podíl 49 procent v britském provozovateli datových center Global Switch Holdings Ltd čínským investorům. Konsorcium čínských soukromých investorů v čele s firmou Jiangsu Sha Steel Group zaplatí za podíl 2,4 miliardy liber, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na prohlášení britské firmy.
- Maloobchodní tržby v Itálii se v říjnu zvýšily. Meziměsíčně vzrostly o 1,2 % po zářijovém poklesu o 0,5 % (revidováno z -0,6 %). Analytici očekávali růst o 0,4 %. V meziročním srovnání se však v říjnu tržby italských maloobchodních prodejců snížily o 0,2 % po zářijovém snížení o 1,3 % (revidováno z -1,4 %).
- Index dovozních cen v Německu v listopadu meziměsíčně stoupl o 0,7 % po 0,9% zvýšení v říjnu. Meziročně se ceny zvýšily o 0,3 % po říjnových -0,6 %.
- Italský průmysl v říjnu podle sezónně očištěných údajů meziměsíčně utržil o 0,8 % více než v předcházejícím měsíci.Meziročně se tržby v průmyslu snížily o 0,9 % po poklesu o 0,3 % v září. Průmyslové objednávky v říjnu meziročně klesly o 3,2 % (září: +2,6 %), meziměsíčně se podle sezónně očištěných dat zvýšily o 0,9 % (září: -6,8 %).
Zdroj: CNBC, ČTK