5 důvodů, proč ženy vydělávají méně než muži

Podle různých průzkumů vydělávají ženy asi o pětinu méně než muži. V Česku je tento rozdíl ještě větší. Kde hledat důvody pro rozdílné výdělky příslušníků obou pohlaví?
1. Obory a pozice
Ženy častěji pracují v oborech a na pozicích, které jsou méně placené. Jedná se o pokladní, úklidové práce, zaměstnankyně ve službách a dále také o některé profese ve zdravotnictví a tradičně ve školství.
2. Sebevědomí
Z průzkumů vyplývá, že ženy berou o něco méně, i když pracují na stejných pozicích jako muži. Firmy se často řídí svými tabulkami pro odměňování na určitých pozicích, ale stále častěji nepracují s pevnou sazbou pro danou pozici, ale s rozpětím, které může být překvapivě velké. Když se pak zájemců o práci zeptají, jakou si přestavují odměnu, ženy si často říkají o výrazně nižší plat než muži. Vyplatí se proto, když si uchazečka před pohovorem zjistí obvyklou odměnu na obdobné pozici a v dané lokalitě, a přijde pak na pohovor připravená a se sebevědomou představou o platu.
3. Chybějící manažerky
Vedoucí pracovníci firem mají samozřejmě vyšší mzdy. Do těchto pater se ale ženy často tolik nehrnou, například kvůli péči o rodinu, tyto pozice jsou totiž obvykle časově náročné.
4. Kariérní pauzy
Česká republika má jednu z nejdelších zákonných mateřských a rodičovských dovolených. Maminky zapomínají, že je i při tříleté pracovní pauze vhodné zůstat v kontaktu se zaměstnavatelem a udržovat se v kontaktu s oborem činnosti. Po návratu do práce potom soupeří s mladšími, sebevědomějšími a agresivnějšími kolegy(němi).
5. Veřejné platy ani kvóty nepomohou
Někdo si myslí, že by smazání rozdílů mezi platy mužů a žen mohlo být zajištěno v případě povinného zveřejňování výše platů ve firmách a úřadech nebo po zavedení kvót rovnoměrného zaměstnávání mužů a žen na určitých pozicích. Povinné zveřejňování průměrných platů mužů a žen na stejných pozicích ale vede k tomu, že se například celá výrobní část firmy dozví, kolik berou kolegové z kanceláří. To je nepřijatelný zásah do mzdové politiky společnosti a do soukromí zaměstnanců.
Ani genderové kvóty nejsou zárukou spravedlnosti. Důsledek takového nařízení může být spíše opačný. Pozitivní diskriminace vždy nechává stín pochybností nad úspěchy toho, kdo je takto diskriminován. Pohlaví by zkrátka při výběru pracovníků nemělo hrát roli.
Zdroj: McROY Czech
Aktuality
