Evropské burzy ve středu uzavřely okolo nuly, dění na trzích dominovala výsledková sezóna

Regionální index STOXX Europe 600 se snížil o 0,01 % na 373,38 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 0,38 % na 7 302,25 bodu, CAC 40 stoupl o 0,15 % na 4 895,88 bodu a německý DAX si připsal 0,26 % na 11 998,59 bodu.

Největší ztráty zaznamenaly sektory základních materiálů a energetiky, které dolu táhly klesající ceny komodit. Ceny ropy v průběhu středeční seance klesaly kvůli sílícímu dolaru, ve kterém se obchody s ropou uskutečňují.

Investoři měli ve středu plné ruce práce s vyhodnocováním hospodářských výsledků velkých evropských podniků. Údaje o loňském hospodaření zveřejnily například společnost Airbus nebo banka Lloyds.

Čistý zisk výrobce letecké techniky Airbus se v loňském roce propadl o 63 % na 995 milionů eur (necelých 27 miliard Kč), a to kvůli přetrvávajícím problémům s projektem vojenského letadla A400M. Celkové tržby společnosti nicméně stouply o 3 % na 66,5 miliardy eur. Její akcie na výsledky zareagovaly poklesem o 0,8 %.

Britská finanční společnost Lloyds Banking Group vykázala za rok 2016 nejvyšší zisk za deset let, což signalizuje, že se zotavila z finanční krize. Zisk před zdaněním se více než zdvojnásobil na 4,2 miliardy liber (téměř 135 miliard Kč) z 1,64 miliardy v předchozím roce. Její akcie ve středu stouply o zhruba 4,4 %.

Z makrodat byl nejsledovanější lednový index spotřebitelských cen v eurozóně. V meziročním srovnání index vzrostl o 1,8 % po růstu o 1,1 % v prosinci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Meziměsíčně se ceny podle očekávání snížily o 0,8 %.

Rostoucí inflace zvyšuje tlak na zpřísňování měnové politiky ECB. Zápis z posledního zasedání banky nicméně signalizuje, že její představitelé zatím nemají chuť stimulační opatření omezovat. Domnívají se totiž, že současný růst inflace je pouze dočasný a že hospodářské oživení stále čelí rizikům.

Nejdůležitější středeční události na evropských trzích

• Podle premiéra Bohuslava Sobotky vláda podporuje výstavbu jaderných bloků. Řekl také, že v současných tržních podmínkách je riziko investice do výstavby vysoké. Vláda se podle premiéra snaží o úpravu stavebního zákona tak, aby bylo možné provést územní řízení pro nové jaderné bloky před výběrem jejich dodavatelů.
• Řecko by si mohlo začít půjčovat na finančních trzích od poloviny příštího roku. Pokud příštích 18 měsíců využijí Atény správně, pak by už další záchranný balík potřebovat neměly. Řekl to šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling ve středečním vydání německého listu Süddeutsche Zeitung.
• Index spotřebitelských cen v lednu v eurozóně podle očekávání meziročně vzrostl o 1,8 % po růstu o 1,1 % v prosinci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Meziměsíčně se ceny podle očekávání snížily o 0,8 %. Jádrový index v lednu meziročně vzrostl o 0,9 %, což představuje stejný růst jako v prosinci. Vyplývá to z inflační zprávy, kterou ve středu zveřejnil statistický úřad Eurostat.
• Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ projedná ve čtvrtek návrh na snížení počtu členů představenstva firmy ze sedmi na šest. ČTK to ve středu řekl předseda rady Václav Pačes. Návrh předkládá samo představenstvo, uvedl. ČEZ v úterý potvrdil, že od března sloučí divizi vnějších vztahů a regulace s divizí nové energetiky do jedné s názvem nová energetika a distribuce.
• Analytici z banky Berenberg zvýšili cílovou cenu akcií Komerční banky na 875 z 850 Kč. Doporučení ponechali na stupni "hold".
• Ekonomický růst České republiky zůstal přes jisté zpomalení v roce 2016 silný, uvedla ve středu Evropská komise ve své analýze stavu české ekonomiky. Dokument kromě jiného připomíná, že v Česku je nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Upozorňuje ale také, že náklady na penzijní a zdravotní systém mohou dlouhodobě ohrožovat udržitelnost veřejných financí. Výši investic v ČR podle komise záporně ovlivňuje neefektivita prostředí, která je spojená především s úrovní regulace a administrativními překážkami.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk evropského výrobce letecké techniky Airbus se v loňském roce propadl o 63 % na 995 milionů eur (necelých 27 miliard Kč) kvůli přetrvávajícím problémům s projektem vojenského letadla A400M. Firma to oznámila ve středu.
• Německý chemický a farmaceutický koncern Bayer ve středu oznámil, že v posledním kvartálu loňského roku mu klesl čistý zisk o 26 % na 453 milionů EUR z 613 milionů EUR ve stejném období předchozího roku. Analytici oslovení listem The Wall Street Journal počítali se 712 miliony EUR. Tržby společnosti však ve čtvrtém čtvrtletí stouply o 4,7 % na 11,82 miliardy EUR a zisk EBITDA (provozní zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) vzrostl o 13,7 % na 2,18 miliardy EUR.
• Německá energetická společnost RWE vykázala za loňský rok čistou ztrátu 5,7 miliardy eur (154 miliard Kč) kvůli rozsáhlým odpisům. Oznámila to ve středu firma, která působí rovněž v České republice. Ztráta tak prudce stoupla ve srovnání s předchozím rokem, ve kterém RWE prodělala 170 milionů eur. Společnost ve středu rovněž uvedla, že za loňský rok nevyplatí žádnou dividendu.
• Britská finanční společnost Lloyds Banking Group vykázala za rok 2016 nejvyšší zisk za deset let, což signalizuje, že se zotavila z finanční krize. Zisk před zdaněním se více než zdvojnásobil na 4,2 miliardy liber (téměř 135 miliard Kč) z 1,64 miliardy v předchozím roce.
• Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se loni propadl téměř o polovinu na 181 miliard rublů (zhruba 80 miliard Kč) z 355 miliard rublů v předchozím roce. Ve středu to oznámila firma, jež se podobně jako další těžaři potýkala s nízkými cenami suroviny. V samotném čtvrtém čtvrtletí se ale čistý zisk zdvojnásobil na 52 miliard rublů z 26 miliard ve třetím kvartálu. Hospodářské výsledky byly podle firmy koncem roku podpořeny růstem cen ropy a zvýšením objemu těžby.
• Největší evropská hotelová společnost AccorHotels vykázala za loňský rok rekordní provozní zisk. Pomohla restrukturalizace a vysoká poptávka v Německu a Británii, která vykompenzovala slabý výkon ve Francii. Společnost současně oznámila, že jejím novým šéfem pro mezinárodní strategii bude bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Provozní zisk loni vzrostl o 3,8 % na 696 milionů eur (18,8 miliardy Kč).

Zdroj: CNBC, ČTK