Evropské fondy by se měly po roce 2020 řídit jednotnými pravidly
Evropské fondy by měly být po roce 2020 jednodušší a řídit se jednotnou sadou pravidel. Na jednání v Lucemburku se na tom v úterý shodli ministři členských zemí odpovědní za tuto problematiku, řekla novinářům eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová. Jak ČTK a Českému rozhlasu řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, tvrdá vyjednávání o podobě fondů na období 2020 až 2026 začnou už v příštím roce.
Do konce letošního roku, zřejmě v říjnu, by Česko mělo od Evropské komise obdržet dokument, ve kterém exekutiva EU představí svůj pohled na priority budoucího využití unijních peněz v Česku. O nich se pak začne vyjednávat.
"Tam musíme mít silný tým, silný politický background... Musíme to nějakým způsobem zvládnout. Pozice České republiky v rámci osmadvacítky v oblasti kohezní politiky je velmi silná," zdůraznila ministryně.
Také Česká republika bude podle Šlechtové usilovat o jednotnou sadu pravidel pro všechny unijní fondy. "To znamená jednotné prostředí a stejná pravidla pro všechny fondy," vysvětlila. Česko se s ostatními zeměmi ze střední Evropy podle ní shoduje na potřebě omezit "přebujelou regulaci", na zjednodušení a sladění pravidel pro čerpání dotací a na efektivnějším cílení investic.
I v úterý na neformálním obědě zazněly ze strany asi šesti zemí, včetně například Francie či Německa, návrhy snížit evropské peníze těm členům EU, kteří například nechtějí přijímat uprchlíky podle kvót. Podle Šlechtové je možné, že Evropská komise bude "tímto směrem uvažovat", možností je ovšem hlavně přímé určení části evropských peněz na programy spojené s pomocí uprchlíkům, třeba ve vzdělávání. Země, které jim nepomáhají, by tak na ně neměly nárok, v úterý však podobné nápady zněly jen velmi obecně.
"Aby nás někdo trestal za naše názory jako suverénního státu, s tím Česká republika nebude souhlasit a já jsem k tomuto vyjádřila opravdu zásadní negativní stanovisko," uvedla ministryně. Zdůraznila, že podobné úvahy jsou zatím jen "šumem a spekulací", žádný podobný návrh předložen nebyl a pozice České republiky je jednoznačná.
Podle Šlechtové se v úterý také řešily důsledky, které pro kohezní politiku bude mít brexit, tedy odchod Velké Británie z EU na jaře 2019. "Rozpočet se sníží. Velká Británie je - pokud se nepletu - pátým největším plátcem do evropského rozpočtu. Čili všechny státy s tímto musí počítat," podotkla česká ministryně.
Případná možnost, že by ostatní členské státy musely svůj příspěvek do rozpočtu zvýšit, aby britský výpadek "dorovnaly", bude podle Šlechtové předmětem velkých debat. Česko v úterý v první debatě podle ní podobnou možnost odmítlo, někteří čistí plátci takový postup prosazují. O konkrétních číslech se však dá nyní, před začátkem jednání o brexitu, jen spekulovat, dodala ministryně.
Členské země však od Evropské komise v brzké době čekají první návrh podoby unijní politiky soudržnosti, tedy evropských fondů po roce 2020, aby mohly o věci začít diskutovat.
Zdroj: ČTK
