Ankaře se nelíbí těžba zemního plynu u pobřeží Kypru

"Naše válečné lodě a bezpečnostní složky sledují vývoj v oblasti a jsou pověřeny učinit cokoli, co bude nezbytné," řekl Erdoğan v parlamentu členům své vládnoucí strany AKP. "Turecko se bude bedlivě držet svých práv, která mu (na Kypru a v Egejském moři) plynou z historie, dohod a mezinárodního práva," doplnil.

Kyperský prezident Nikos Anastasiadis, který vede jižní, řeckojazyčnou část rozděleného ostrova, odmítl výhrůžku turecké hlavy státu komentovat a dodal, že není třeba se něčeho obávat.

Italská společnost Eni a francouzský TOTAL, které s Kyprem ohledně těžby uzavřely smlouvu, minulý týden oznámily nález ložiska zemního plynu zhruba 100 kilometrů jižně od ostrova. Uvádí se, že by mohlo jít o podobně významné rozsáhlé ložisko jako naleziště severně od Egypta.

Ve východním Středomoří chtějí vedle Kypru plyn těžit mimo jiné i Izrael a Libanon. Oblast, kde turecké vojenské lodi v pátek zablokovaly vrtné plavidlo, si nárokují i kyperští Turci žijící na severu ostrova. Po přírodních zdrojích zde plánuje pátrat i turecká státní ropná společnost.

V noci na úterý narazila v Egejském moři loď turecké pobřežní stráže na řecké hlídkové plavidlo. Při srážce u dvou ostrůvků, jež si nárokují obě země, nebyl nikdo raněn. Turecký premiér vyzval svůj řecký protějšek, aby Atény přistoupily ke snížení napětí v Egejském moři.

Kypr je rozdělen od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Kyperská republika je nyní členským státem Evropské unie, ale de facto jde jen o jižní část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává pouze Turecko.

Zdroj: ČTK