Bank of England v červnu ponechala úrokové sazby beze změny, tým jestřábů se ale rozrostl
Britská centrální banka na svém červnovém zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Trh tento výsledek očekával. Základní sazbu banka ponechala na úrovni 0,5 %, kam ji loni v listopadu zvýšila z historického minima 0,25 %. Beze změny zůstal také program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP.
Tři z devíti členů výboru zvedli ruku pro zvýšení úrokové sazby, v květnu hlasovali pro zvýšení sazby jen dva členové výboru. S tím, že banka sazbu posune o 25 bazických bodů na 0,75 %, se počítalo už přibližně dva týdny před květnovým zasedáním banky, poté ovšem byly zveřejněny zprávy o poklesu inflace a o pouze nepatrném růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí. Později zveřejněná data trend potvrdila.
V květnu Bank of England v nové prognóze předpověděla, že ekonomika Spojeného království letos vzroste o 1,4 %, ještě v únoru Bank of England růst HDP odhadovala na 1,8 %.
Listopadové zvýšení sazeb bylo prvním utažením měnové politiky Bank of England za více než deset let. Naposledy banka přikročila ke zvýšení sazeb v létě 2007. Od té doby úrokovou sazbu nejdříve jen snižovala a později ji držela na rekordním minimu 0,25 %. V listopadu se základní sazba vrátila na úroveň, na které se nacházela před snížením v srpnu 2016.
Vyšší úrokové sazby mají dopad na ekonomiku i obyvatelstvo. Hypotéku má v Británii kolem 8,1 milionu domácností a z nich téměř polovina má nějaký typ variabilního úročení, které na růst základní sazby reaguje s minimálním odstupem.
Po referendu z června 2016, jež rozhodlo o odchodu Británie z Evropské unie, britská centrální banka předpokládala výrazné zhoršení ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný prudký hospodářský pokles se ale neuskutečnil, byť expanze ekonomiky postupně zpomaluje.
Zdroj: Bank of England, ČTK
